Do poloviny března skončilo víc živnostníků než za předchozí dva roky. Důvodem jsou datové schránky

Do poloviny března zrušilo v Česku živnost zhruba 146.000 podnikatelů. Je to víc než za poslední dva roky dohromady.

Podle poradenské společnosti Dun & Bradstreet je za rušením živností především povinné zavedení datových schránek pro podnikatele. "Masivní rušení živností stále nepolevuje, ale pravděpodobně se již pohybujeme v blízkosti vrcholu nebo mírně za ním," uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

V současnosti má podle ní živnostenský list přes dva miliony lidí. Ti všichni teď mají povinné datové schránky.

Jejich cílem je rychlejší, levnější a spolehlivější veřejná správa. Ministerstvo vnitra je začalo zavádět před 13 lety. Teď byly datové schránky zřízeny i všem živnostníkům (OSVČ), spolkům, bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek či nadacím. Datovou schránku tak automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění.

Datová schránka všem? Příliš ambiciózní plán

Ti, kteří nepodnikají, budou moci získat datovou schránku nadále jen na vyžádání. Podle loni schváleného zákona mělo dokonce platit automatické zřízení datové schránky všem lidem, kteří by se přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Podle vlády ale byl tento plán "příliš ambiciózní" a zkomplikoval by život lidem s nižšími digitálními dovednostmi.

Foto: Tomáš Adamec,  Český rozhlas

A právě kvůli datovým schránkám ruší své živnosti mnoho podnikatelů. Jsou to ti, kteří již reálně nepodnikají. Vzdávají se jich také lidé, kteří používali podnikání na živnostenský list jako způsob přivýdělku a nově budou preferovat jiné formy pracovních smluv.

Nejvíc podnikatelů letos zrušilo živnost ve Středočeském kraji. Nápor žadatelů zažívaly i Teplice. Právě snahu zbavit se povinnosti používat datovou schránku uvádí většina žadatelů o zrušení živnosti jako hlavní důvod tohoto kroku. Jak uvedl mluvčí města Robin Röhrich, datovou schránku ruší i někteří mladší lidé, kteří ji měli pouze jako vedlejší výdělečnou činnost a nechtějí se tím zabývat.

Také v Jihlavě zažívají nápor rušení živností kvůli datovým schránkám. Například v únoru úřad zrušil přes 300 živností, zatímco běžně vyřizuje takových žádostí měsíčně deset až dvacet.

53 procent neví, kde digitální služby hledat

Datové schránky je možné využít pro řadu úkonů. Lze přes ně vyřídit osobní doklady, daňové přiznání, zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění, komunikovat s katastrálním úřadem či získat výpisy z Informačních systémů veřejné správy (např. z rejstříku trestů či rejstříku bodového hodnocení řidiče).

Podle srpnového průzkumu společnosti Ipsos mezi 800 dospělými respondenty více než polovina Čechů (54 procent) nikdy nenavštívila službu Portál občana, která funguje jako rozcestník pro digitální služby státu. Přibližně 53 procent lidí vůbec neví, kde informace o dostupných digitálních službách hledat.

Ačkoliv data ukazují, že Češi digitalizaci správních úkonů ve větším měřítku nevyužívají, neznamená to, že by o elektronickou komunikaci s úřady nestáli. Celkem 55 procent lidí si myslí, že jim stát nedává dostatečné možnosti k tomu, aby své úkony mohli vyřizovat digitálně.