Spor o elitu

S koncem školního roku se obvykle objevují úvahy, jakým způsobem školský systém vylepšit a co v něm změnit. Ministerstvo školství ale tentokrát mnohé politiky a odborníky přímo šokovalo, když přišlo s návrhem zrušit od roku 2002 víceletá gymnázia ve prospěch běžných se čtyřletým režimem. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Představitelé ministerstva uvádějí, že cílem útlumu víceletých gymnázií, kam mají možnost nadané děti odcházet po páté či sedmé třídě, je zvednout vzdělanostní laťku celé populace, a ne jako dosud ji separovat. Ministerstvo se přitom opírá o údajný trend prosazovaný v celé Evropě, přičemž jmenuje hlavně Skandinávii. Podporu ale nachází rovněž u mnohých ředitelů základních škol. Ti si stěžují, že víceletá gymnázia obírají základní školy stále častěji už také o průměrné děti. Ve třídách, kde chybí několik tahounů, pak logicky klesá úroveň výuky. Spor o víceletá gymnázia vyvolává základní otázka, zda je totiž vhodné dělit děti už tak brzy na elitu a ty ostatní. Mnozí odborníci soudí, že funkcí školy v období povinné školní docházky přece není jen intelektuální rozvoj, ale také utváření sociálních vztahů. To znamená naučit děti komunikovat a přátelit se napříč různými skupinami populace. Z řad dětských psychologů třeba zaznívá varování, že pověst elitních škol, jež osmiletá gymnázia doprovází, může v dítěti vzbudit pocit výlučnosti. Nenaučí se komunikovat s méně chápavými vrstevníky. Přitom psychologové konstatují, že většina lidí patří k tzv. průměru.

Zejména na osmiletá gymnázia jde ale nyní podle odhadů už asi deset procent všech dětí a například v Praze každý pátý žák. Psychologové v této souvislosti upozorňují, že slabší dítě předčasně přichází o dětství. Na základní škole se totiž látka učí, na gymnáziích přednáší. A dítě se ocitne akorát ve stresu, že nestíhá. Třeba látku nakonec zvládne, ale na úkor svých dalších zájmů. Ministerstvo má ale po ruce ještě další argument. Vzdělávací systém v Česku prý příliš kopíruje sociální postavení a úroveň vzdělání rodičů. Systém má přitom na rozdíl od západní Evropy tendenci existující nerovnosti dále zvětšovat. S odvoláním na výsledky mezinárodních srovnávacích testů někteří odborníci tvrdí, že sociální nerovnost ve vzdělání je v Česku ještě větší než ve Spojených státech. Odpůrci návrhu zrušit víceletá gymnázia, kterých se zdá být většina, vcelku souhlasí s názorem, že dnes dochází do těchto škol více dětí, než by bylo z různých důvodů žádoucí. Víceletá gymnázia podle nich vznikala začátkem devadesátých let leckde živelně. Jejich počet by se tudíž měl redukovat. Rušit je ale plošně by byl naprostý nesmysl. Chce to jen domyslet systém. Bývalý ministr školství Ivan Pilip z Unie svobody nesouhlasí s tvrzením, že tato gymnázia kopírují sociální nerovnost.

Tyto školy, jak říká, nejsou vyčleněny pouze pro nějakou sociální vrstvu, ale pro ty, kteří jsou chytří a nadaní. Je to podle Pilipa selekce, ale vždyť život je přece takový. Z řad odborníků také zaznívá, že snaha ministerstva školství nediskriminovat méně nadané děti diskriminuje na druhé straně děti nadprůměrně nadané. Ty pak budou limitovány k průměrnému výkonu. Demokracie není o tom, že všichni jsou si rovni, ale že všem dá společnost stejnou šanci. Socioložka Jiřina Šiklová se obává, že současný návrh ministerstva školství by byl v podstatě návratem k reformě Zdeňka Nejedlého. Ten v roce 1948 prohlásil, že se tu na gymnáziích nebude vychovávat elita.