Spor o investiční pobídky pokračuje

Do centra pozornosti se v uplynulých dnech dostal kvůli problémům s financováním výroby podnik LG. Philips Displays v Hranicích na Moravě, vyrábějící klasické televizní obrazovky. Tato pozornost má svůj důvod. Továrna byla s velkou slávou otevřena před čtyřmi roky. Šlo totiž o jednu z největších zahraničních investic na zelené louce v Česku. V souvislosti se současnými problémy se ale opět rozhořel spor o odůvodněnost tzv. investičních pobídek, kterými stát láká do Česka zahraniční investory. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Foto: ČTK

Příchod Philipsu do Česka vyjednávala a zajišťovala vládní agentura Czechinvest. Jak uvádí její mluvčí Jana Víšková, ve hře byly samozřejmě státní investiční pobídky.

"Philips dostal souhrnně zhruba 1,5 miliardy korun veřejné podpory. Ta se skládá z dotací na vytvoření pracovních míst, z dotací na rekvalifikace a další podpory."

Za krátkou dobu působení Philipsu na Moravě se prý už tato podpora státu vyplatila.

"V tuto chvíli zaměstnává 1300 pracovníků, za které stát nemusel platit povinné odvody. Bylo uzavřeno nejméně 1300 kontraktů s českými společnostmi, a to v objemu přes 15 miliard korun. Závod také rekvalifikoval 1700 lidí, což zvyšuje uplatnitelnost těchto lidí na trhu práce. Prostě tento závod už nyní českému státu přinesl zhruba 17 miliard korun. A tento výčet ještě není konečný."

Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr, foto: Autor

Jana Víšková také připomíná, že Philips zatím bez problémů plnil všechny podmínky, ke kterým se smluvně zavázal. Investoval například na Moravě dokonce ještě mnohem víc než slíbených 200 milionů eur, tedy šest miliard korun. Současná situace se ale stala tématem diskusí o efektivitě investičních pobídek pro zahraniční investory a o instrumentu pobídek vůbec. Například stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý prohlásil, že LG.Philips ukončil výrobu v okamžiku, kdy mu skončily daňové prázdniny. "Zaplatili nulu. A já se odvažuji vyslovit hypotézu, že oni končí s provozováním toho závodu v Hranicích právě v okamžiku, kdy vyčerpali právě tuto daňovou pobídku," řekl Tlustý v tisku.. Podle Jany Víškové ale firma LG.Philips žádné daňové prázdniny neměla. Daňovou úlevu na deset let by prý mohla začít čerpat až od roku 2007, ovšem samozřejmě za předpokladu, že by v roce 2006 vytvořila zisk. Vlastimil Tlustý a vůbec celá ODS jsou velkými kritiky investičních pobídek. Jsou to prý neefektivně využité peníze. Investiční pobídky navíc zvýhodňují zahraniční podnikatele. Stejný názor má i viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr.

"Zůstává naprostá diskriminace. Myslím, že ten systém, jak je nastaven, se už vyčerpal. Bylo by třeba ho zrušit nebo výrazně modifikovat. Takto je špatný, diskriminuje české kapitalisty."

K současnému systému investičních pobídek má výhrady také ekonom Pavel Kohout.

"Investiční pobídky by měly být patrně formulovány poněkud jinak, než teď jsou, aby výsledek byl maximálně efektivní pro českou ekonomiku. Různé výzkumné zprávy ekonomů, kteří se tímto zabývali, hovoří o tom, že nejefektivnější investiční pobídkou vůbec je plošně nízká daňová sazba a jednoduchý daňový systém."

Na druhé straně zastánci pobídek tvrdí, že zahraniční investoři mají pro malé a střední domácí firmy větší význam než nižší podnikatelská daň. Ta totiž neposkytuje zakázky. A bez zakázek ani s nižší daní podnikatel nepřežije. Jana Víšková z Czechinvestu zase připomíná, že v době globalizace si konkurují navzájem celé státy právě nabídkou investičních příležitostí.

"Pokud investiční pobídky nabízejí státy s tak vyspělou ekonomikou, jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo všechny naše okolní státy, tak nemůžeme očekávat, že když investiční pobídky zrušíme, že se budeme dál těšit takovému zájmu zahraničních investorů. To by bylo naivní."

Jenom nižší daň nestačí. Příkladem může být náš východní soused.

"Můžeme se podívat na příklad Slovenska, které má sice rovnou nižší daň, nicméně nezrušilo systém pobídek, a to velmi velkorysých."

Zdeněk Somr z Hospodářské komory ale přesto soudí, že všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

"Nevidím důvod, proč mají ministři tančit rituální tance kolem podnikatelů, kteří si tady staví jen hangáry pro levnou práci, jenom proto, že jsou velcí. Myslím, že tato země nepotřebuje hangáry s levnou prací, ale potřebuje kvalifikovanou sílu a kvalifikovanou práci. A je jedno, jestli ji budou dávat čeští kapitalisté nebo zahraniční kapitalisté."

Investoři ale v Česku nestaví jen hangáry pro levnou práci. A jak ukazují statistiky, právě zahraniční investice v Česku se podílejí rozhodující měrou na exportní výkonnosti ekonomiky a na růstu ekonomiky vůbec. To Radiu Praha potvrdil i hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

"Podíváme-li se na to, které podniky jsou těmi rozhodujícími exportéry, zjistíme, že jsou to především místní pobočky transnacionálních korporací. A ty sem začaly masověji přicházet právě v období let 1999-2000, což se časově shoduje se zavedením investičních pobídek. Je to signál, který dáváme investorům o tom, že je tady vítáme, že chceme zahraniční investice. Rozhodující část investorů ale ty pobídky nevyužívá, protože ty jejich investiční programy třeba neodpovídají tomu, co Czechinvest financuje, co odpovídá schváleným bodům, které zákon o investičních pobídkách umožňuje financovat. To se týká především investic na zelené louce. Řada investic je ale obnovovacích a těch se zákon týká jen v menší míře. Přesto jsou pobídky součástí celkového příznivého investičního klimatu, o které se vláda od roku 1998 systematicky snaží a myslím, že to investoři oceňují, když srovnávají českou ekonomiku s našimi přímými rivaly, jakými jsou země střední a východní Evropy. Tam také usilují - a je třeba říci, že v poslední době na Slovensku velmi úspěšně - o lákání zahraničních investic. Jejich investiční politika je ale často méně koordinovaná a méně propacovaná."