Den daňové svobody si vlastně určují sami občané
Letos mohou Češi slavit Den daňové svobody už 14. června. Datum slavného dne vyhlašuje už od roku 2000 pražský Liberální institut. Znamená to, že od úterý přestávají Češi obrazně řečeno vydělávat na stát a začínají vydělávat sami na sebe. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Den daňové svobody vlastně ukazuje, jaké je celkové daňové zatížení v zemi. Jak se takové zatížení stanoví, to vysvětluje hlavní ekonom Raiffeisen Bank, bývalý ministr financí Pavel Mertlík.
"To je poměr všech daní, které zaplatíme, určitým způsobem upravený, protože některé daně se různým způsobem odčítají či přičítají, s hrubým domácím produktem, který vyjadřuje všechny důchody, všechny mzdy, zisky atd.."
Datum onoho hypotetického svátku, tedy dne, od kterého začínáme vydělávat pro svou peněženku, se v uplynulých letech v kalendáři stále posouvalo směrem k Silvestru. Znamená to skutečně, že platíme stále více daní?
"Na to se neodpovídá jednoduchým způsobem, protože ten Den daňové svobody je právě určitý poměr. A ta poměrná čísla se vyvíjejí, vyvíjí se jejich čitatel, vyvíjí se jejich jmenovatel."
Proto se také všude v Evropě mezi ekonomy diskutuje o tom, jak ten Den daňové svobody určit. Loni například daňová kvóta u nás prudce klesla. Důvodem ale bylo vlastně to, že statistici přepočítali velikost hrubého domácího produktu na základě kritérií Evropské unie, a ten byl najednou větší. Na druhé straně ale podle Liberálního institutu se právě loni Den daňové svobody posunul kupředu v kalendáři oproti roku 2003 o hrozivé tři dny. Už z toho je zřejmé, jak záleží na různých úhlech pohledu. Pokud se budeme držet výpočtů Liberálního institut, tak letos poprvé zamířil daňový svátek opačným směrem, tedy k Novému roku. Liberální institut ho vypočítal na 14. června, zatímco loni to bylo 15. června. Tento pozitivní posun nastal především díky snížení daní z příjmu podniků a také zavedením slev na daních, hlavně pro rodiny. Posun v kalendáři o jeden den dozadu ovšem není podle ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka důvodem ke spokojenosti.
"Výběr daní slouží k tomu, aby se platily různé projekty, různé služby státu. Velká část takto získaných peněz je ale vynakládána nehospodárně. Myslím, že daleko efektivněji by je uměli utratit občané, pokud by jim zůstaly v peněžence, než když je za ně utrácí někdo jiný."Jaký by vůbec byl takový ideální Den daňové svobody? Zřejmě 1. ledna. Jenže to bychom se pak museli rozloučit se státem jako takovým a zároveň nespadnout pod jinou vrchnost. A to je naprostá utopie. Dříve než u nás mají Den daňové svobody třeba ve Spojených státech nebo v Irsku. Naopak ještě několik týdnů si na něj musí počkat občané Švédska či Dánska. V dobách Rakouska - Uherska končili naši předkové s prací pro stát někdy koncem února. Jak v podstatě říká bývalý ministr financí Pavel Mertlík, o Dni daňové svobody dnes rozhodují sami občané.
"To, jaká bude míra zdanění, a v závislosti na tom, jaký bude objem služeb, které poskytuje stát občanům, veřejnosti, to je věc politického rozhodnutí. To je občanská, nikoliv ekonomická záležitost. Lidé na to samozřejmě mají různé názory, a proto volí různé politické strany."