Srpen 1969: První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy

21. srpna loňského roku jsme si připomínali čtyřicáté výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. I na letošní rok připadá čtyřicáté výročí, jehož konce byly mnohde tragické. Právě v srpnu roku 1969 vyšly tisíce lidí do ulic projevit svůj nesouhlas s okupací a politickým vývojem v zemi. Výsledkem protestů bylo několik mrtvých, mnoho raněných a zatčených. Na dlouhá léta to bylo poslední velké veřejné vystoupení proti stávajícímu režimu.

Demonstrace v Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969, foto: ČTK

"Předseda vlády inženýr Oldřich Černík podal předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o dnešním zasedání vlády, které se zabývala mimořádnou situací vzniklou z rozsáhlého vystoupení různých protisocialistických a extrémních sil v některých městech České socialistické republiky. Poslední tři dny vyvrcholila činnost protisocialistických deklasovaných živlů a destrukčních skupin, které narušují veřejný pořádek, klidnou práci, ohrožují bezpečnost i životy občanů a poškozují veřejný majetek. Proto bylo nutno použít proti nim mocenských prostředků."

Text zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění k upevnění a ochraně veřejného pořádku z 22. srpna 1969 mluvil o demonstracích "protisocialistických živlů" v některých městech.

Podle Milana Bárty z Ústavu pro studium totalitních režimů byly protesty v několika českých městech poměrně rozsáhlé.

"Dá se říci, že režim, to Husákovo vedení, s demonstracemi určitě počítalo a v nějaké míře je i přivítalo, proto, aby mohlo zakročit a ukázat, že je ochotno přistoupit k nějakým tvrdým řešením a nenechá se od těch, jak říkali kontrarevolucionářů a nějakých protistátních elementů, provokovat a ukáže pevnou ruku. Ty demonstrace proběhly především ve velkých městech, největší probíhaly v Praze, k dalším velkým vystoupením došlo v Brně, Liberci, Opavě, Ostravě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem..."

Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek ve spolupráci s městem Brnem připravil výstavu, která mapuje události roku 1969 v moravské metropoli. Historik Milan Bárta je jedním z jejich autorů. Co se tedy v srpnu 1969 v Brně odehrálo?

"V Brně v srpnu došlo k druhým největším demonstracím po Praze, došlo i k obětem na životech, zahynuli tam dva mladí lidé."

Zákrok příslušníků VB na Václavském náměstí, foto: ČTK

Podle údajů z oficiálních hlášení se demonstrací zúčastnilo zhruba dvacet tisíc lidí, čísla ale mohou být podle Bárty nadnesená. Proti protestujícím zasahovaly jednotky VB, vojsko vybavené obrněnými transportéry nebo tanky a nechyběli ani příslušníci Lidových milicí. Řada lidí byla zraněna. S vyšetřováním dvou úmrtí se začalo krátce po potlačení protestů.

"Nicméně tehdejší vládnoucí garnitura a bezpečnost vše směřovaly k tomu, že ti demonstranti byli obětí dalších demonstrantů. Tam došlo podle hlášení k tomu, že jako první zahájili střelbu nějací demonstranti, nějací mladíci, teprve poté reagovala bezpečnost. Oba dva mladí lidé měli být zastřeleni zezadu právě z řad dalších demonstrantů. Pozůstalí po obětech i svědkové, kteří tam byli potvrzují, že v té době došlo k zásahu Lidových milicí. Milicionáři nebyli připraveni na tyto zákroky, takže ve zkratkovitém jednání zahájili palbu do vzduchu a pravděpodobně někteří z nich zahájili palbu i do davu těch demonstrantů. Po roce 1989 se za bernou minci začalo brát to, že oba mladí lidé byli zastřeleni milicionáři, což je s největší pravděpodobností pravda."

Průběh a potlačení protestů, které proběhly před 40 lety, jejich příčiny a následky si mohou lidé v Brně připomenout na několika výstavních panelech přímo na náměstí Svobody.