Stávka na vysokých školách. Akademici upozorňují na nedostatečné financování univerzit
Dlouhodobé podfinancování vysokého školství. To je hlavní důvod, proč Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil na úterý celorepublikovou výstražnou stávku. Vláda a ministerstvo školství se podle něj situací na vysokých školách nezabývají. Stávka má podle akademiků upozornit, že současný systém je neudržitelný a často nutí lidi odcházet do jiných sektorů, popřípadě úplně mimo školství.
„Výbor Vysokoškolského odborového svazu vyhlašuje celostátní hodinovou výstražnou stávku za účelem prosazení požadavku na navýšení částky určené na financování vysokého školství v ČR včetně mezd zaměstnanců vysokých škol v rámci rozpočtu ministerstva školství. Výbor Vysokoškolského odborového svazu vyzývá všechny pracovníky vysokých škol, aby se do stávky zapojili,“ napsal na webu Vysokoškolský odborový svaz.
Na některých fakultách se rozhodli stávkovat celý den, například akademici z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a některých fakult Univerzity Karlovy.
Na špatné finanční podmínky tam zaměstnanci upozorňují transparenty s nápisy, jako "Láska k práci kroužky dětem nezaplatí", "Akademická práce - nej koníček", "Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná" nebo „Komenský by bojoval za důstojné mzdy“ a podobně.
Průměrný plat 62 tisíc, na fakultách humanitních třicet
Problém s výši mezd je hlavně u vysokoškolských učitelů, kteří se věnují uměleckým, humanitním a sociálněvědním oborům. Ti upozorňují, že zatímco průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním dosáhla na konci loňského roku 69 tisíc korun, na mnohých fakultách humanitního a společenskovědního zaměření pracuje nemálo odborných asistentů, tedy lidí obvykle s doktorským titulem, za částku těsně přesahující 30 tisíc korun hrubého měsíčně.
Podle údajů ministerstva školství vydělávali v roce 2022 akademičtí pracovníci působící na českých veřejných VŠ v průměru 62.872 Kč měsíčně. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu přes 40.300 korun. Nejmenší měsíční výplaty mají podle dat ministerstva akademičtí pracovníci z Akademie výtvarných umění v Praze, kde byla loni průměrná výplata 38 a půl tisíce korun.
Ministerstvo školství ale připouští, že jsou rozdíly ve výplatách akademiků mezi univerzitami i mezi fakultami jednotlivých škol. Slíbilo proto, že připraví novou rozpočtovou metodiku a motivuje vysoké školy ke zmírnění rozdílů v odměňování akademických pracovníků. V souvislosti s tím úřad plánuje pro univerzity vyčlenit asi 800 milionů korun, které by měly univerzitám umožnit přizpůsobit se plánovaným změnám.
Akademici se ale ohradili proti tomu, že by za nízké mzdy některých akademiků mohli děkani fakult a akademické senáty. Podle nich je podfinancovaný celý sektor a situaci nelze řešit tak, že se peníze vezmou fakultám, kde akademici vydělávají více, a přesunou se na chudší fakulty.
Odbory: O tři až čtyři miliardy korun víc než letos
Rozpočet pro vysoké školství na příští rok je stejný jako v letošním roce, tedy necelých 31 miliard korun. Rozpočet celého školství na příští rok má činit téměř 269 miliard korun.
Podle členů iniciativy Hodina pravdy, která organizuje protesty kvůli platům, představuje zachování výše rozpočtu pro vysoké školy jen pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Podle vysokoškolských reprezentací by univerzity potřebovaly asi o 11 miliard korun více.
Podle odborářů ve vysokém školství a akademiků by vysoké školy měly mít v roce 2024 o tři až čtyři miliardy korun vyšší rozpočet než v tomto roce a mít plán na další navyšování financí až na úroveň zemí OECD. „Potřebujeme plán, jak se budou zvyšovat prostředky pro vysoké školy,“ zdůraznil předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík.
Pokud požadavky stávkujících akademiků nebudou naplněny, plánují nespokojení vysokoškolští učitelé a pracovníci univerzit další protesty. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, akademici nevyloučili ani další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.
