Stíhačky Jas-39 Gripen pro české vojenské piloty

Jak už jsme Vás informovali, Česká republika si zřejmě pořídí nové stíhačky Jas-39 Gripen. O souvislostech případného kontraktu si v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři s publicistou Petrem Holubem povídal Josef Kubeczka.

Stíhačky Jas-39 Gripen pro české vojenské piloty

Co soudíte o rozhodnutí devítičlenné odborné komise, že čeští vojenští piloti budou s největší pravděpodobností v příštích letech létat na stíhačkách Jas-39 Gripen?

"Odborná komise bezpochyby podlehla velice šikovnému tahu výrobce Gripenů, což je konsorcium SAAB-British Aerospace, který v tendru vypsaném na už použitá letadla nabídl zbrusu nové stroje. To je skutečně svým způsobem rozdíl kvality a tudíž odborná komise prakticky nemohla říct nic jiného. Z pohledu těch výrobců to byl opravdu velice zdařilý marketingový tah."

Mají Gripeny vedle pořizovací ceny i jiné přednosti oproti jiný typům nabízených strojů?

Gripen Jas-39 Gripen, foto: ČTK

"Ono, výhoda pořizovací ceny... Oni teď dají na leasing 14 strojů. To, že ten leasing teď bude stát, jak říkají, 20 miliard na deset let, není nic laciného. Určitě by se dalo pořídit něco za nižší cenu. Je také otázkou, jestli ta cena, 20 miliard korun, bude konečná. Těmto cifrám, které se jen tak říkají, nelze věřit. Často je za tím lobbismus a nejsou v tom úplně všechny náklady. Pokud by všem ta cena byla konečná, tak je to cena snesitelná. Další výhody, to je spíše otázka pro experty letectví, ale pokud jde o využitelnost Gripenů v bojových akcích, tak všichni vědí, že v tom je problém. Jednak Gripeny dosud ještě nikdy ve válce nebyly, na rozdíl od amerických letounů F-16 nebo F-18, a také jejich kompatibilita s vojsky NATO dosud není vyzkoušena. Země, která se spolehne na Gripeny, bude muset tyto systémy spolupráce s leteckými silami NATO teprve zavádět. To je velká nejistota u Gripenů a je to spíše jejich nevýhoda."

Švédská nabídka vyhověla podmínkám zadání a nabídla zároveň tzv. offsetové programy v hodnotě 150 procent pořizovací ceny stíhaček. Co to v praxi pro Českou republiku znamená?

"V praxi to zase spíš znamená, že Švédi a Britové mají dobrý marketing. Ty offsety jsou v podstatě vzdušné zámky, o kterých vůbec není jisté, co z nich kdy bude. Je to jenom příslib, že firmy z těchto zemí zde budou investovat. Bezpochyby se do toho mohou započítat už současné investice a jestli dojde skutečně k nějaké aktivní investici, k tomu, aby do konkrétní firmy přišly peníze z Británie nebo ze Švédska, jestli tady skutečně postaví továrnu, na to já bych si nevsadil. Může k tomu dojít, a nemusí. Obecně všechny ty nákupy stíhaček, to se pohybujeme trochu mimo realitu. První takový dotyk s tou nerealitou je už v tom, že se vůbec stíhačky kupují, protože Česká republika fakticky stíhačky nepotřebuje. To je jenom symbol suverenity, a proto se to celé kupuje. Je to politické rozhodnutí. Stejně tak, když se říká, že nákup stíhaček pomůže českému hospodářství. To je pouhý lobbismus, který potom v realitě může znamenat zhruba tolik, co případně švédské stíhačky při obraně české vlasti."

Vzpomněl jste politické rozhodnutí. Vláda má o návrhu odborné komise definitivně rozhodnout do konce roku právě z politického hlediska. Byl tedy názor odborné komise nutný?

"Tato odborná komise dává vlastně nějaké zázemí pro rozhodování vlády. Ta se skutečně rozhodne z ohledu na řadu jiných okolností. Je fakt, že pokud se teď rozhodne pro Gripeny, tak bude do určité míry krytá a bude to její rozhodnutí považováno za korektní. Pokud by tedy vláda chtěla mít stíhačky z krku a dále se tím nezabývat, tak bude souhlasit s Gripeny. Je to takové poměrně paradoxní vyústění celé té stíhačkové historie, která trvala osm let, ale alespoň bychom to už měli za sebou."

Hostem u mikrofonu Radia Praha byl publicista Petr Holub.