Stories ilustrátorky Renáty Fučíkové
Přední ilustrátorka představuje v Galerii Villa Pellé poutavý svět historických i fantaskních příběhů české historie. Zároveň hledá odpověď na otázky, které si pod dotekem fantazie někdy pokládá každý z nás: Jak se kralovalo Karlu IV.? Co se honilo hlavou skladateli Dvořákovi za jeho americké anabáze? Co viděl Jakub ve hvězdách? Jak bylo na duchu Řehoři Samsovi, když se „jednou ráno probudil z nepokojných snů“ a „shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz“? A proč je Evropa náš domov? Radiu Praha poskytla exkluzivní rozhovor.
Když mne na podzim oslovili, tak to byla veliká čest. Domluvili jsme se, že to bude ohlédnutí za mou prací, protože je mi 55, jsem přes 30 let praxi, ilustrovala jsem mnoho knih. Hledali jsme pojítko a našli jsme Stories - příběhy. Všichni včetně kurátora s tím souhlasili, protože tak moje knihy na čtenáře působí. Většina mé tvorby je vyprávění příběhů ze zákoutí lidských dějin, vyprávění z českých dějin, biblických příběhů různých mýtů, legend. Pod názvem příběhy najdou návštěvníci ilustrace z posledních 15 let, udělali jsme hrubý vývěr.
Co konkrétně je na výstavě k vidění?
Jsou tu zákoutí pro menší návštěvníky, ilustrace z knihy Jakub a hvězdy, vyprávění příběhů o hvězdách. Pak portréty slavných českých osobností. Návštěvník se chronologicky seznámí s příběhy kněžny Ludmily, knížete Václava, Karla IV., husitů, Husa, Chelčického, Komenského, Dvořáka a Masaryka a jako bonus nabízíme příběh Franze Kafky, což je lákavé pro zahraniční návštěvníky. Pokud má někdo děti, tak pro ně máme zajímavou místnost, kde jedna z mých ilustrací ožije – je to pokoj s postelí, kde leží ošklivý tvor, což je Řehoř Samsa. Navenek to působí jako něco děsivého, ale je to čítárna, kde si větší děti, které najdou odvahu, mohou lehnout ke Kafkovu Řehoři Samsovi a mohou si tam s ním číst moje knížky. Kromě toho tu jsou ilustrace z knih geologa Václava Cílka, konkrétně z knihy Krajiny domova. V další místnosti je historie Evropy, téměř kompletní soubor ilustrací z knihy, která má téměř tři kila a skoro 500 stran. Návštěvník tu najde 100 ilustrací.Kromě knížek, které sama píšete a ilustrujete, navrhujete také známky. Jak jste se k tomu dostala a nakolik se to liší?
Práce na známkách je svébytná a náročná. Dostala jsem se k tomu náhodně, nijak jsem o to neusilovala. Ale v roce 2004 jsme byly vyzvaná, abych se účastnila v tendru k Roku české hudby. To jsem vyhrála, navrhovala jsem 3 známky a tím jsem začala svou „známkovou“ kariéru. Zatím mám za sebou 10 nebo 11 známek. Většinou jde o známky připomínající historické osobnosti. Dělala jsem Jana Opletala nebo Berthu von Suttner, která je mezi běžným obyvatelstvem bohužel trochu zapomenuta. A naposledy jsem dělala Gelasia Dobnera, ředitele Piaristického gymnázia v Praze a vynikajícího historika 18. století, který je bohužel také poněkud zapomenutou postavou.Vaší další činností jsou návrhy kolekcí pro německou porcelánku Rosenthal. Jde také o tematické náměty? A jak jste se dostala k této činnosti?
Ta porcelánka sídlí kousek za našimi hranicemi. Asi 10 kilometrů od Aše. V první chvíli jsem nechtěla té nabídce věřit. To je jako by po vás chtěl Mercedes navrhnout auto. Teď pro ně pracuji už třetím rokem. Najali si mne pro vánoční porcelán. Nejdříve jsme dělali pár drobných ozdob. Pak jsem začala dělat talíře, misky. I tady nechávám tam svůj rukopis. Jsou to věci, které mají být laskavé a vstřícné. Snažím se laskavost vánoc skloubit s výtvarnou hodnotou. První kolekce přišla na trh loni na vánoce a prodávala se velmi dobře. V Rosenthalu jsou moc spokojení. Některé ty produkty šly do celého světa. Potvrdilo se mi to i na veletrhu ve Frankfurtu, kde za mnou chodili lidé z Kolumbie, Austrálie, Japonska. A říkali mi, že si kvůli mému porcelánu přezdobili celý svůj byt do červené a modré. A co je bavilo a to souvisí i s tou výstavou ve vile Pellé, že na těch talířích jsou příběhy. Vždy se tam snažím dostat mikropříběh, kdy někdo jede na bruslích a upadne, někdo mu pomáhá, maminka učí bruslit dítě, někdo jede na lyžích a kolem se odehrává vánoční atmosféra.Renáta Fučíková, je česká výtvarnice a ilustrátorka, která se věnuje především tvorbě autorských knih o historii. Je nositelkou mnoha ocenění včetně několika Zlatých stuh, tří nominací na cenu Magnesia Litera, Grand Prix v Záhřebu 2018, zápisu na Čestnou listinu IBBY 1998 nebo ceny na Bienále ilustrací v Teheránu z roku 1997. Českou republikou byla v letech 2011–2013 třikrát po sobě nominována na prestižní Astrid Lindgren Memorial Award.