V Galerii Anderle vystavují přední čeští grafici
Za účasti prezidenta Václava Klause byl koncem loňského roku slavnostně otevřen nový pražský kulturní stánek - "Galerie Anderle". Nachází se v Bubenči, v sousedství řady velvyslanectví a zastupitelských úřadů, v nádherné vile z roku 1890, nesoucí jméno po francouzském generálovi Maurici Césarovi Josephu Pellém, náčelníkovi francouzské vojenské mise v novorozené Československé republice v roce 1919 a později hlavním veliteli československé armády - de facto našem prvním ministrovi obrany. Ten, jak je jistě pochopitelné, a jak dále uslyšíte v příspěvku Eveliny Himalové, nemohl bydlet v ledajakém domě...
Vilu v luxusní čtvrti, obývané odjakživa celebritami, přidělil Pellému tehdejší pražský magistrát. Je typickou ukázkou novorenesanční architektury s bohatou štukovou a sgrafitovou výzdobou. Jejím stavitelem, a vlastně i autorem návrhu, byl architekt Rudolf Koukola. Pro svoji uměleckou hodnotu je zařazena - včetně koníren a zahrady - do Operativního seznamu nemovitých kulturních památek hlavního města Prahy. Za časů "vlády dělnické třídy", která vesměs architektonické skvosty příliš neoceňovala, postupně sloužila k různým účelům, naštěstí zpravidla k bydlení; naposledy v ní sídlila mateřská škola. Značně však také chátrala.
Rekonstrukce Pelléovy vily a její nynější provozování jako kulturního centra pro účely galerie výtvarného umění, místa pro pořádání výstav, koncertů, seminářů a dalších společensko-kulturních aktivit, včetně spolupráce se zahraničními institucemi obdobného zaměření je chvályhodným počinem městské části Praha 6 a Nadace Jiřího a Milady Anderlových, což při vernisáži ocenil i prezident Václav Klaus.
Expozice, která se návštěvníkům nabízí k vidění, obsahuje průřez čtyřicetileté tvorby předního českého grafika a malíře Jiřího Anderleho a jeho sbírku afrického umění. V takzvaném Kabinetu grafiky, určeném pro dočasné výstavy, jako první vystavuje své grafiky z let 2000 až 2003 Oldřich Kulhánek. Následovat ho budou Adolf Born či Karel Demel, a další, samozřejmě i mladí umělci. Především nadšen ze "své" galerie, kde konečně vidí pohromadě některé vlastní obrazové cykly, například "velký ikonostav", jak říká variacím na téma "Hlava", je mistr Anderle...
"V ateliéru to člověk nikdy nemůže spatřit, ale také poprvé tady vidím určité konfrontace afrického umění, které miluji se svými obrazy a se svými plastikami, což je velmi cenné pro autora,"
řekl v rozhovoru pro Radio Praha i v cizině velice známý a uznávaný umělec, který zcestoval Evropu, Austrálii, Afriku, Ameriku, jehož díla už od šedesátých let získávají na mezinárodních bienále významná ocenění a jsou zastoupena v kolekcích předních světových muzeí. "Galerii Anderle" považuje za "zázrak", "životní štěstí". Věří, že bude dárkem nejen pro české občany, ale i zahraniční. Ostatně první návštěva už je prý je ohlášena - zájezd z Art Institute z Chicaga začátkem ledna. Vděčen však je Jiří Anderle, jak uvedl, také za to, že může být v kontaktu s příznivci výtvarného umění prostřednictvím rozhlasu...
"Dostávám e-maily od posluchačů mého programu 'Láska za lásku', který vysílá Český rozhlas 2 - stanice Praha každý druhý a čtvrtý pátek v měsíci. A já jsem se naučil zdravit posluchače: 'Posluchačům u nás doma přeji hezký večer, posluchačům v Austrálii hezké ráno, a posluchačům v Los Angels hezké odpoledne'. A oni jsou tím nesmírně potěšeni. Říkají, respektive píší, 'takhle nás nikdo na českém rozhlase nezdraví'. A protože internet, dneska jako fenomén, totéž vysílá kolem zeměkoule, má člověk takový zvláštní pocit; zrovna nedávno mne navštívil jeden věrný posluchač pan Krabička z Ontaria, a to člověka tak dojímá, protože tam se na to těší, až to bude u nich k té odpolední kávě ve 14 hodin, kdy budou poslouchat pořad, který u nás běží ve 20 hodin večer, to nám přináší tento fenomén, dnešní doba, kterou žijeme."
