Stromy budoucnosti

Bílý Kříž

Unikátní projekt, zkoumající vliv globálních klimatických změn na lesní ekosystémy běží už pět roků na Bílém Kříži v Beskydech. Jeho cílem je zjistit, zda budou lesy schopné za padesát roků přežít skleníkový efekt a zvýšení obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře. Výzkum, který je součástí projektu Evropské unie, vede brněnská Akademie věd. Více Jaromír Marek.

Na Bílém Kříži, někdejším turistickém středisku na hřebenech Beskyd na česko-slovenské hranici stojí už od roku 1997 dva obří skleníky. V nich rostou smrky v atmosféře, která má takové složení, které vědci předpokládají pro rok 2045. Podrobnosti vysvětluje Michal Marek z Ústavu ekologie krajiny brněnské Akademie věd.

Bílý Kříž, foto: Ladin, CC BY 3.0 Unported
"Máme dvě kultivační sféry, v jedné je atmosféra normální a ve druhé je dvojnásobně zvýšená koncentrace oxidu uhličitého. Cílem výzkumu je v dlouhodobém horizontu oceňovat a vyhodnocovat dopad zvýšení koncentrace na kvalitu porostu, jeho přežívací strategii, produkci dřeva atd."

K čemu je to dobré? Vědci předpokládají, že vinou klimatických změn, zejména tzv. skleníkového efektu se v průběhu příštích desetiletí zvýší úroveň oxidu uhličitého v ovzduší. Smyslem výzkumu je zjistit, zda bude možné využít lesy jako lapače škodlivin z ovzduší a kolik oxidu uhličitého je smrk schopen přeměnit na kyslík. Dosavadní měření ukázala, že za jeden rok zlikviduje jeden hektar lesa deset tun uhlíku. Pokračuje Michal Marek.

"Myšlenka projektu je pokrýt všechny druhy evropského lesa. Od lesů severní Evropy, lesy britské (boreální, pozn. red.), středozemské tedy např. italské a středoevropské, německé a české. Je to mezinárodní projekt, na kterém spolupracuje 12 laboratoří (v Německu, Finsku, Belgii, Velké Británii, ČR atd., pozn. red.). V Česku na tomto projektu pracuje 15 lidí a naším příspěvkem je problematika velkých kultivačních, modelových porostů a studium lesnických opatření a vlivu na reakci lesních porostů vůči globálním klimatickým změnám."

Výzkum, který ročně přijde na 8 milionů korun je téměř plně hrazen ze zdrojů Evropské unie. Vědci z brněnské Akademie věd by měli v experimentech pokračovat až do roku 2045.