Životní prostředí je třeba chránit ve dne, ale i v noci. Ministerstvo chce omezit světelný smog
Tma je ohrožený druh. Varují už dlouho vědci. Světelné znečištění je podle nich problém, o kterém se moc nemluví, to ale neznamená, že neexistuje, nebo že není škodlivé - pro přírodu, ale i pro lidské zdraví. V Česku ročně přibyde umělého světla až o 10 procent. Jednou z priorit ministerstva životního prostředí je snižování světelného smogu.
Vláda před několika dny schválila šestiletou práci meziresortní skupiny k řešení problematiky světelného znečištění v České republice. Ministerstvo životního prostředí v materiálu informovalo o letos vydané technické normě, která má omezit světelné znečištění a mírnit jeho negativní dopady na lidi i zvířata.
Norma mimo jiné stanovuje maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor. Vztahuje se na pět oblastí - osvětlení pozemních komunikací, venkovních pracovišť, venkovních sportovišť, architektonické osvětlení a také reklamní osvětlení.
„Díky tomu dokážeme světlo efektivněji využívat, aby lampa z ulice nenarušovala dětem ani ostatním spánek a neosvětlovaly se zbytečně památky a jejich okolí. Zvířata a příroda si oddychnou. Zároveň budou v bezpečí chodci i řidiči. Světlo stačí venku dobře nasměrovat nebo regulovat jeho intenzitu. Obce tak uspoří nemalé peníze, které mohou efektivněji použít jinde,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Změna podle něj nemusí být ani příliš nákladná, protože mohou na to získat dotace.
Ministerstvo zdravotnictví také podle Hladíka do konce letošního roku připraví materiál upozorňující na možná zdravotní rizika vlivu modrého světla na zdraví člověka, a to zejména s důrazem na zranitelné skupiny jako jsou mladiství do 18 let věku. „Ti, coby častí uživatelé tabletů, mobilních telefonů, notebooků patří k nejvíce ohroženým, například poruchami spánku a imunity,“ uvedl úřad v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí bude také řešit osvětlování památek s ministerstvem kultury.
Podle Hladíka se Česko stalo popularizátorem tématu světelného znečištění v celoevropském měřítku za loňského předsednictví Evropské unii. „Chceme toto téma rozvíjet dál. Během našeho letošního předsednictví Visegrádské skupině se na podzim uskuteční odborný webinář ke světelnému smogu, na který naváže na jaře příštího roku expertní workshop a setkání ministrů V4+,“ informoval ministr.
Přírodně tmavá obloha v Česku neexistuje
Přírodní tma ale podle Odborné skupiny pro tmavé nebe už v Česku neexistuje. Přestože úřady aktuálně dělají pro omezení světelného smogu nejvíc v historii, stále to podle předsedy skupiny Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd nestačí.
„Světlo v České republice, ale i na celém světě, neustále stoupá. Vědecké práce se podle metodiky liší, ale udávají roční nárůst světla v noci – toho umělého – mezi dvěma až 10 procenty. Když to dostatečně neomezíme, tak za dvacet let budou prostředí, které dneska máme ve městech, na venkově,“ řekl Českému rozhlasu.
Teoreticky by z území České republiky mělo být viditelných 3 000 hvězd. Ve skutečnosti je jich pro lidské oko dostupných jen pár set, a když jde člověk například nočními pražskými Vinohrady, může světelné objekty na obloze napočítat na prstech jedné ruky, a to se ještě mnohdy jedná o planety.
Přestože v Česku už nenalezneme jedinou lokalitu s přírodně tmavou oblohou, stále se dají nacházet místa, kde je obloha světelným znečištěním ovlivněna výrazně méně. Světelným smogem relativně nedotčené jsou lokality, jako je Šumava, Beskydy, Jizerské hory, Poddyjí či oblast okolo západočeského Manětína. V těchto nejtmavších částech ČR je viditelných kolem 2000 hvězd.
