Svatohorská bazilika vítá poutníky už 350 let
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami je nejslavnějším mariánským poutním místem v Česku.
Rozsáhlý raně barokní komplex s mnoha věžemi vznikl na místě opředeném zázraky připisovanými Panně Marii. Jeden z prvních zázraků se tu stal v červnu 1632, kdy se jistému Janu Procházkovi vrátil zrak. Celkem bylo ve svatohorských kronikách zaregistrováno přes čtyři a půl tisíce zázraků, každý zázrak má své pořadové číslo i letopočet, ve kterém k němu došlo. Díky zázračným uzdravením navštívil Svatou Horu v roce 1634 i císař Ferdinand I. se svým synem a jeho následovník císař Ferdinand II. sem v roce 1646 zavítal dokonce dvakrát.
Rozsáhlý komplex se tyčí ve výšce cca 590 metrů nad mořem. Jeho součástí je původní kaple ze 16. století. O návrh areálu byl požádán slavný italský stavitel usazený v Praze Carlo Lurago, který přinesl do Čech do té doby neznámé architektonické řešení inspirované vzdušnou italskou barokní architekturou. Na vyvýšené terase navrhl centrální svatyni obklopenou osmi kaplemi. Pod terasu pak umístil ambit na obdélném půdorysu s dalšími čtrnácti kaplemi
Milostná soška Panny Marie Svatohorské
Soška je hlavním artefaktem svatohorského areálu. Představuje Panenku Marii s Ježíškem. Byla vždy oblékána do vzácných šatů z honosných a bohatě zdobených tkanin. Z darů poutníků jí byl roku 1723 zhotoven zlatý, drahokamy, emailem a perlami zdobený tepaný pancíř. Vrcholem úcty byly pak zlaté královské korunky. Právo na korunovaci sošky vydala komise ve Vatikánu na základě množství zázraků připisovaných Svatohorské Panně Marii i počtu přicházejících poutníků. Soška byla korunována v roce 1732, sto let po prvním zázraku.
Významné duchovní ocenění získala i samotná bazilika Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, když jako vůbec první v rámci tehdejšího Rakouska-Uherska získala čestný titul bazilika minor.
