Hlavními tématy letošního mezinárodního veletrhu Svět knihy, jehož 12. ročník proběhl o víkendu na pražském Výstavišti, byly literatury Lotyšska a literatura severských zemí. Jim byla věnována velká část doprovodného programu akce - výstavy, besedy a workshopy.
Svět knihy, foto:ČTK
Veletrh Svět knihy je nějvětší českou knižní akcí svého typu. Významem mu sice konkurují přinejmenším další dva, havlíčkobrodský Podzimní knižní veletrh a Olomoucký veletrh Libri. Svět knihy má ale navíc výrazný mezinárodní přesah. Letos se ho např. zúčastnilo na 400 vystavovatelů ze 34 zemí. Hlavní místo mezi nimi zaujala literatura lotyšská. V Česku vyšlo od 50. let 22 překladů z lotyšské literatury, tři nové byly představeny na veletrhu. Svou práci a svou zem tu prezentovalo 18 lotyšských spisovatelů.
Ministryně školství Lotyšska připomněla význam spolupráce dvou velkých národních univerzit při výchově překladatelů. Na Karlově universitě vede obor letonistika Pavel Štoll. Čím jsou si obě literatury podobné a čím se naopak od sebe liší?
Svět knihy, foto:ČTK
"Vzhledem k tomu, že naše národy měly velmi podobnou historii už od roku 1918, kdy vznikly nezávislé státy, a potom v době okupací. V Lotyšsku to byla nejprve sovětská okupace v roce 1940, u nás nacistická okupace a celé to poválečné sovětské a u nás socialistické období - to je samozřejmě v literauře zachyceno. A v tom jsou naše literatury podobné. naše literatury se ovšem liší tím, že lotyšská i v dnešní době stále čerpá ze svého folklórního dědictví, které sahá až do doby před Kristem. A tyto momenty dávné tradice jsou velmi exotické a přitažlivé pro českého čtenáře."
Česko-lotyšské literární vztahy trvají už 500 let a návštěvníci veletrhu se s nimi mohli seznámit díky výstavě v Národní knihovně. Kultury obou zemí mají úzký vztah, na jehož počátku stáli pobělohorští exulanti z českých zemí. Už v 17. století vyšla v Rize dvě díla Jana Amose Komenského. O sympatiích k české literatuře z lotyšské strany svědčí více něž 120 knižních překladů.
