Svoboda nebo bezpečí?

Po útoku teroristů na USA se v zahraničí i v České republice začalo diskutovat o posílení pravomocí tajných služeb, například širším využívání odposlechů a dalších opatření, a o jejich možném vlivu na práva občanů. Informace připravil Vilém Faltýnek.

V pátek přijala Poslanecká sněmovna normu, která dala českým tajným službám právo vyžadovat od telekomunikačních společností potřebné informace. Se zvýšením pravomocí policie a následným omezením občanských práv výměnou za větší bezpečí by podle středečního průzkumu veřejného mínění souhlasilo přes 83 procenta obyvatel České repuliky. Podle předsedy českého ústavního soudu Zdeňka Kesslera by ovšem současné atmosféry nemělo být zneužito k omezování garantovaných práv, například odposlechem telefonních hovorů či zásahem do bankovního tajemství.

Na kterou stranu se v této diskusi staví Český helsinský výbor, oprganizace dohlížející nad dodržováním lidských práv? V telefonickém rozhovoru pro Radio Praha hovoří Petr Bílek.

"Tou cestou, kterou my považujeme za správnou, je důsledné využívání všech možností, které současná platná právní uprava v České republice skýtá. Ty velké rezervy, které my vidíme v činnosti bezpečnostních sborů jsou v nedůslednosti, v nenaplňování zákonných možností, nikoliv v tom, že jejich působení by bylo nějakým zásadním způsobem omezeno."

Není ovšem ten postup podle těch platných právních norem příliš pomalý, v takto naléhavé situaci?

"Je-li pomalý, v tom případě jde o neefektivní využívání obsahu těch právních norem. Je to standardní režim, pokud žijeme v právním státu, všuude je zapotřebí určitého mechanismu, dokonce i kontrolních mechanismů, ale to není o pomalosti, ale jaksi o schopnosti, kvalifikovanosti a důslednosti subjektů, které mají právní normy naplňovat, nikoli o špatné právní úpravě."

Když se podíváme na případ USA. Jejich bezpečnostní služba je na velmi vysoké úrovni. Přesto tam došlo k tomu brutálnímu útoku, právě v důsledku svobody jedince. Nejsou ty dva póly v přímém protikladu? Svoboda a bezpečnost?

Určitě nejsou, byť se to může zdát. Je třeba si uvědomit, že ona křehkost, zranitelnost demokratického systému je prostě dána jím samým. V okamžiku, kdy přistoupíte na demokratický model a na to, že výchozí zádadou je ctění práv jednotlivce a neobtěžování občana státem, tak vb tom okamžiku je samozřejmě z púodstaty věci větší prostor pro různé předvídatelné i méně předvídatelné věci. Ale právě od toho jsou specializované složky státu, které při kvalitním fungování by měly dopředu indikovat hrozící nebezpečí a upozornit složky jiné. Jestliže tento systém z nejrůznějších důvodů selže, pak to není o tom, jestli bezpečnostní opatření jsou dostatečná nebo nedostatečná, ale jestli tyto bezpečnostní složky plní svoji úlohu."

Veřejnost se alespoň v průzkumu z minulého týdne se přiklání k posílení pravomocí bezpečnostních složek. Jak si to vysvětlujete?

"Aktuálně je to logická okamžitá reakce. Po takovéhle tragické reakci pocit vlastního ohrožení velice rychle stoupá, nicméně to, o co nám musí jít, je nějaké koncepční řešení a nikoli ukvapené změny, které by navenek vypadaly jako posilující, ale ve skutečnosti by nemusely k ničemu užitečnému vést."