Svou další knihu věnoval Pavel Kosatík Věře Čáslavské

Život na Olympu - tak se jmenuje nová kniha uznávaného autora literatury faktu Pavla Kosatíka. Věnoval ji nejúspěšnější české sportovkyni, několikanásobné olympijské vítězce, mistryni světa i Evropy, gymnastce Věře Čáslavské. Ta začátkem května oslavila své sedmdesátiny. Na křtu knihy, který proběhl koncem minulého týdne v Praze, bylo i Radio Praha:

Pavel Kosatík

Strmé vzestupy a ještě hlubší pády. I tak by se dal popsat život olympioničky Věry Čáslavské. Na jedné straně to je nejslavnější československá sportovkyně, která se už ve svých sedmnácti letech poprvé stala mistryní Evropy a pro olympijské zlato si šla celkem sedmkrát. Na olympiádách v Tokiu a v Mexiku jí tleskaly desítky tisíc příznivců. Právě v Mexiko City ale dala na stupních vítězů najevo tichý protest proti srpnové okupaci Československa, poté odmítla odvolat svůj podpis pod Dvěma tisíci slov a v r. 1971 za to byla vyloučena z tělovýchovného svazu. V Československu nemohla trénovat ani děti. Až v letech 1979 až 1981 jí režim umožnil trénovat gymnastky v dalekém Mexiku. Jako by se tu nad ní na řadu let zavřela voda. Znovu se začala angažovat až v listopadu 1989. V roce 1990 se stala poradkyní prezidenta Václava Havla v sociální oblasti, byla předsedkyní Československého olympijského výboru i členkou Mezinárodního olympijského výboru. Pak ale přišla další životní zkouška. V r. 1993 její syn Martin v hádce způsobil smrt vlastního otce, atleta a držitele stříbrné medaile z olympiády v Tokiu Josef Odložila. Prezident Havel sice Martina omilostnil, pro Věru Čáslavskou to ale znamenalo takové trauma, že se nadlouho uzavřela přes světem. Teprve v poslední době se znovu objevuje na veřejnosti, angažuje se v olympijském hnutí nebo v Česko-japonské společnosti. A právě tyto vzestupy a pády zachycuje kniha Pavla Kosatíka Život na Olympu. Sama Čáslavská k ní na křtu řekla:

"Ta knížka je o pravdě a o naději. Pan Kosatík ví o mně téměř všechno. My jsme se v podstatě poznávali dva roky. Ze začátku jsem byla taková nesmělá, až pak jsem se sama přesvědčila o tom, že budu v nejlepších rukách a že bych měla opravdu o svém životě říct všechno. A to jsem taky udělala. Prostě jsem se panu Kosatíkovi otevřela se vším všudy, takže jsou tam i do této doby zamlčená místa, která se odkryla. A je to prostě o tom, že naděje neumírá. Myslím si, že každý z nás si procházíme různými údobími, kdy jsme na dně. A zase vzlétneme. Takže je to taková dramatická knížka."

Pavel Kosatík, autor dnes už téměř dvacítky knih, mimo jiné o Ferdinandu Peroutkovi, Olze Havlové nebo Janu Masarykovi, věnoval knize o Věře Čáslavské dva roky:

"Je to vlastně druhá životopisná knížka o ní, a první, kterou nenapsala ona sama. Tu předchozí si mnozí z vás asi budou pamatovat. Vyšla v roce 1972 a jmenovala se Cesta na Olymp. Tato knížka je pokusem uchopit to znova, sevřít celý život a vyprávět nejen o cestě na Olymp, ale i jaké to je, když se pak na tom Olympu žije. Že to není vždycky jenom lehké, protože i ti bohové stejně jako lidé mají život těžký. Komplikují jim ho jiní a někdy si to ztíží i oni sami. Takže jsme chtěli říct, čím vším Věra prošla a že jí to společnost někdy neusnadnila. Že to ale nakonec dobře dopadlo a ta knížka má šťastný konec."

Věra Čáslavská (vlevo), foto: Poslanecká sněmovna / ČTK

Křtu knihy Život na Olympu se zúčastnil i místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval:

"Já jsem byl nadšený, když jsem se o té knize dozvěděl, protože lidem mé generace byla Věra v podstatě zatajovaná. Já jsem se narodil v r. 1967, takže jsem byl ještě moc malý, abych vnímal její největší úspěchy. A pak ji minulý režim vlastně potlačoval. Pak se Věra po revoluci krátce ukázala v roli poradce pana prezidenta, a pak zase patnáct let nic!Poslední čtyři roky Věru objevuji každým dnem a chtěl jsem panu Kosatíkovi moc poděkovat za to, že si Věru vybral a mé generaci ji v podstatě představí. Starší generaci ji zase připomene a já se těším, až si knihu přečtu."

V minulých dnech měl premiéru i celovečerní filmový dokument Olgy Sommerové o Věře Čáslavské nazvaný Věra 68. Další dokument s množstvím archivních záběrů uvedla i Česká televize.