Tanec Terezín
V těchto dnech - až do 31. července - probíhá v pražském Divadle Ponec mezinárodní dílna klasického a moderního tance s názvem "Tanec Terezín". Navazuje na nedávno skončený prestižní a vpravdě světový Mezinárodní festival soudobé taneční tvorby a pohybového divadla "Tanec Praha - Most - Brno - Ostrava 2004". Informuje Evelina Himalová.
"Tanec Terezín" organizuje Středoevropská kolonie současného umění (MECCA), která vznikla v Terezíně v roce 1999 s předsevzetím zviditelnit umění z doby ghetta, poučit se z jeho kreativity a humanismu, a na jeho paměť podporovat současnou tvorbu. Do předloňských záplav MECCA pořádala "Terezínské instrumentální léto", jehož součástí byly i sklářské, architektonické a fotografické dílny. Cílem letošního projektu, původně připravovaného pro terezínský památník, který však musel být z technických důvodů přenesen do Prahy, je spojit kvalitní taneční osobnosti z řad začínajících profesionálů a pokročilých amatérů, a v jejich komunikaci vytvořit netradiční doprovodný program. V jeho rámci se například uskuteční hudebně-taneční večer Petra Opavského, Lucie Klosové a sourozenců Vojtěcha a Ireny Havlových, večery improvizací účastníků tanečních workshopů, seminář zpěvu, který povede Bára Basiková, či představení "Gabriel Lion", spojující čtený přednes a moderní tanec za doprovodu reprodukované hudby, které celý projekt iniciovalo; uvedeno bylo už v květnu při "Terezínské tryzně". Jeho choreografem je český tanečník švýcarského Baletu Bern Martin Dvořák.
Vrátíme-li se ještě k "Tanci Praha", který z větší části probíhal rovněž v Ponci, ale uskutečnil se i v Divadle Archa a zavítal též mimo českou metropoli (do Ostravy, Brna a Mostu), byl podle slov jeho ředitelky Yvony Kreuzmannové ve své šestnáctileté historii nejdelší, a také největší. Trval celý měsíc červen, přijelo na něj přes dvacet souborů ze 14 zemí světa, a nabídl velkou škálu současného tance: od rodilých afrotanečníků ze souboru Kongo-Ba-Teria z Burkiny Faso, přes švýcarsky precizní, baletně školené tanečníky Tanz Ensemble Cathy Sharp až po velmi zajímavé projekty tanečního divadla z Kypru (Omada Pelma), Rakouska (Laroque) a Španělska (Christine Cloux). Vůbec poprvé v Česku se představila řecká taneční platforma...
"Je to neuvěřitelně pestrá mozaika. Máme tu mnoho věcí, které pracují s divadelními technologiemi, často využívají videoprojekcí, multimediální tvorby. Určitě hodně zajímavé je vidět syntézu těch multitalentovaných osobností, které umí nejen tančit, ale i hrát, zpívat, hrát na různé nástroje, což je třeba příklad "Granhoj Dans" (Dánsko) nebo "Rialto" (Francie). Ale je tu třeba i performance Emila Hrvatina & Company ze slovinské Ljublany "Q&A / Very Private, Very Public" ("Otázky a odpovědi / velmi soukromé, velmi veřejné"), která velmi blízko komunikuje s divákem; celé hlediště se kvůli tomu předělává. Vedle toho tady máme výtvarně pohybovou studii "Dame de Pic ASBL", nesmírně zajímavou i světelně, od Karine Ponties z "Brutalis" (Belgie),"
uvedla v průběhu festivalu Kreuzmannová s tím, že pochopitelně příležitost dostali i domácí umělci. A protože kvalita jejich výkonů je stále lepší, s potěšením mohla konstatovat i tu skutečnost, že se o ně zajímá i zahraničí...
"Je to tak. Čeští umělci nesmírně bodují momentálně na zahraničních scénách. Vyhráli dvě prestižní ceny na choreografické soutěži Masdanza na Kanárských ostrovech, dostali se do finále při soutěži v Divadle 'The Place' v Londýně. Kristýna Celbová, která získala za loňský rok Cenu Sazky, je už pozvaná na Evropský taneční festival do Izraele, a také o další Čechy je ve světě zájem. Prostě těch nabídek je celá řada a stále přibývají, a já jsem moc ráda, že můžeme to nejlepší podle vlastního výběru nabídnout také našim festivalovým divákům."
Čeští tanečníci na letošním Mezinárodním festivalu soudobé taneční tvorby a pohybového divadla "Tanec" demonstrovali své umění například v úspěšném představení "Requiem for a Dog", které s nimi nastudovala rumunská choreografka a tanečnice Ioana Mona Popovici, tři české tanečnice - Helena Arenbergerová, Veronika Knytlová a Tereza Ondrová, rovněž londýnské finalistky, se představily v choreografii Rakušanky Helene Weinzierl "Kruh", již zmíněná Kristýna Celbová v nové kreaci "Místnost H", přední český choreograf Jan Kodet v díle "Lola & Mr. Talk", Petra Hauerová, letošní laureátka Ceny Sazky za "objev v tanci" a čtyři další čeští tanečníci společně s osobností belgického tance Karin Ponties pak v představení "Mi non sabir" ("Noční můra"), které vzniklo v rámci projektu "Trans Danse Europe" spojujícího umělce z osmi evropských zemí, a podpořeného grantem programu "EU Culture 2000", Pražský komorní balet uvedl novou premiéru "Č4yři" dvojice mladých choreografů Davida Stránského a Tomáše Rychetského.
Na závěr dodejme, že letošní, v pořadí šestnáctou přehlídku "Tanec" završilo skvělé vystoupení světově proslulého Batsheva Ensemble z Izraele v nové pražské Sazka Areně. Programem ve stylu "Věci Makropulos", nazvaným "Decathlon", který sestavil choreograf Ohad Naharin patřící ke géniům současného tance, soubor, jenž nese krásné dívčí jméno své mecenášky Batshevy de Rotshild, opakovaně potvrdil, že je značkou vysoké kvality. Českému publiku se poprvé představil - rovněž na festivalu "Tanec" - v roce 1999 ve Státní opeře Praha.
