Téma měsíce: Má dramatické požáry v Řecku na svědomí Platonova mystifikace?

Přívrženci Atlantidy dál pokračují v hledání tohoto mýtického ostrova, o němž psal velký řecký myslitel Platon. Odpůrci existence Atlantidy zase tvrdí, že si Platon celý příběh vymyslel. Nedávno si Platona takříkajíc podali také dva mladí čeští vědci. Tentokrát ne kvůli Atlantidě, ale proto, že budoucí pokolení prý tento žák Sokrata mystifikoval vyprávěním o tom, že jih Evropy kdysi pokrývaly hluboké lesy. Podle českých vědců je v celé lidské historii naopak nejvíce lesů ve Středomoří dnes. A to není normální. Ty lesy totiž do tamní krajiny nepatří. V konečných důsledcích tedy za letošní ničivé požáry v Řecku odpovídají rovněž neuvážené zásahy do přírody.

Zdeněk Fric, foto: autor

Martin Konvička a Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity vycházejí při svých úvahách z nejnovějších archeobotanických a archeozoologických výzkumů. Z nich navíc vyplývá, že i kdyby v dávných dobách bylo Středomoří bez vlivu člověka, žádné husté lesy by tam stejně nerostly.

„I když tam ty stromy rostly, byly od sebe hodně daleko. Podobalo se to spíše savaně, než normálnímu lesu v našem slova smyslu. Často ty stromy nebyly tak vysoké jako nyní. Spousta z nich měla jenom křovinné formace.“

Vysvětluje Zdeněk Fric. Například dřevo na stavbu lodí museli staří Řekové vozit až ze severních horských oblastí. Požáry v suchém Středomoří propukaly od nepaměti. Byly ale jen lokální. Požár neměl dostatek paliva. Navíc ojediněle rostoucí stromy většinou ani neshořely.

„U borovic shoří jen jehličí, u listnatých stromů listí. Požár byl ale tak rychlý, že nestihl postihnout vnitřek stromu a ohrozit ho tak.“

Vytvoření hlubokého lesa bránila i stáda velkých býložravců. Když je člověk vyhubil, nastoupilo stejně účinné pastevectví. Udržovat ráz krajiny pomáhaly zejména ovce a kozy. A takto to šlo po staletí, v podstatě až do šedesátých let minulého století. Dnes je situace zcela odlišná.

„Krajina ve Středozemí strašně zarostla. To, co bylo dříve tak zajímavé a za čím tam lidé jezdili, aniž by si to uvědomili, byla krajina s keříky a jinak s vápencovými skalami. Taková krajinu tu už prakticky není. Místo toho jsou všude za dotace pěstovány borovicové monokultury. Ty jsou už opravdu všude. Vidíte je už na okraji Soluně. Jde to od jihu Balkánu až po sever. Není už ani ta klasická Dalmácie. V Řecku, které je v Evropské unii už dlouho, je vidět to postupné zalesňování krajiny mnohem víc než jinde.“

Kromě dotací z Evropské unie na zalesňování krajiny se na jejím současném rázu podílí podle Zdeňka Frice změna způsobu života a hospodaření. Pastevectví viditelně zaniká.

„Peloponés se postupně vyklidňuje, všichni jdou do měst. Když přijdete do lesa, tam není vůbec nic. Na podloží není bylinná vegetace, z toho rostou stromy, dole je to všechno pokryto jenom jehličím. A to je vysoce hořlavé.“

A proč si ekologové prosadili zalesňování?

„Protože věřili Platonovi, že ve Středozemí byl nějaký souvislý les.“

Přitom na Zemi je spousta jiných ekosystémů podobných těm ve Středomoří. Dokonce jde o ekosystémy, které jsou závislé na pravidelných lokálních požárech. Nikde ale nemají vzor v Platonovi, a proto se ani moc nesnaží ráz krajiny uměle měnit.

„Zvláštní je, že v podobných zeměpisných šířkách na severu i na jihu nikde žádné lesy nejsou, ani v Americe, ani v zrcadlové části jižní Afriky nebo v Austrálii.“

Příroda zkrátka ví nejlépe, co kam patří. Takže stále ničivější velkoplošné požáry, jako ty letošní v Řecku, jsou i výsledkem uplatňování některých nedomyšlených nápadů. Své poněkud kacířské úvahy ale mladí vědci z Českých Budějovic zatím publikovali pouze v týdeníku Respekt, nikoli v odborném tisku, takže nemohou uvést ani nějaké ohlasy. Zatím se svými názory neseznámili ani Řeky.

„Přemýšleli jsme o tom, že by to možná nebylo špatné, protože Martin Konvička, hlavní autor článku, je polovičním Řekem. Má i řeckou rodinu, která by to byla schopna přeložit. Nějak jsme na to zatím neměli čas.“