Tendr na dostavbu Temelína půjde příští rok do finále

Příští rok bude možná klíčový pro českou veřejnou zakázku století. Dostavba jaderné elektrárny Temelín má své dva hlavní favority a - jak se zdá - míří do finále. Podle plánu by se smlouva na dostavbu dvou bloků temelínské elektrárny za stovky miliard korun měla podepisovat už příští rok. Stát má ale stále právo celou soutěž zrušit, zvláště po komplikacích s výběrovým řízením.

Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas

V létě roku 2009 zahájil ČEZ tendr na dostavbu dvou jaderných bloků v jaderné elektrárně Temelín. Od té doby se jedná asi o nejsledovanější veřejnou soutěž v historii České republiky. Kvůli ní do Prahy neváhají jezdit vrcholní státníci a lobbisté. Tendr měl nejprve tři zájemce: 2. července letošního ČEZ obdržel nabídky tří uchazečů - francouzské Arevy, americko-japonské společnosti Westinghouse a rusko-českého konsorcia MIR.1200. To tvoří vedle ruských společností Atomstrojexport a Gidropress ještě český dodavatel - Škoda Jaderné strojírenství. Za poslední roky se ale stále častěji objevují pochyby, zda má obří zakázka za odhadovanou cenu 200 až 300 miliard korun smysl. Česko už nyní vyváží více než čtvrtinu své produkce elektřiny a je tak druhým největším evropským exportérem po Francii. Energetický expert z poradenské společnosti ENA Jiří Gavor Radiu Praha řekl:

"Rozhodně to není potřeba jako aktuální nutnost pro nejbližší léta. Koneckonců i návrh Státní energetické koncepce to vidí jako dlouhodobou investici. S dokončením jaderné elektrárny Temelín se počítá v roce 2025. Životnost nových bloků jaderných elektráren se počítá na 50 až 60 let, takže z tohoto úhlu pohledu se ta oprávněnost jeví poněkud jinak. Co se týče zásobení elektřinou dejme tomu do roku 2020, tak i bez Temelína tam nevidíme kritická místa."

Podobný názor má i energetický expert J&T banky Michal Šnobr.

Michal Šnobr, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas

"Nedává to smysl především proto, že ceny elektřiny na evropském trhu jdou dolů a samozřejmě Temelín je velmi náročná investice. Je spočítáno, při jakých cenách by se taková dostavba vyplatila - což bohužel aktuálně neplatí. Nicméně ČEZ je teď ve fázi, že bude vybírat vítěze toho tendru a začne se stavět nejdříve v roce 2016. I pokud teď vybere vítěze, ještě to nebude znamenat, že se opravdu začne dostavovat."

Před současnou fází výběru se toho ale událo mnoho. Loni v prosinci přijel do Prahy lobbovat za ruskou účast na dostavbě Temelína tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Společnost Atomstrojexport přitom ovládá ruská státní firma Rosatom, která stavá jaderné elektrárny v Indii, Číně nebo Íránu. Gidropress je ruský státní výrobce systémů pro jaderné reaktory a i třetího člena konsorcia MIR.1200, firmu Škoda JS, ovládá ruský kapitál. Americký Westinghouse je dalším zájemcem a na výstavbě Temelína se už částečně podílel. Staví a provozuje jaderné elektrárny po celém světě a je například lídrem v čínské jaderné energetice. Svojí návštěvou ho podpořila ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová. Až donedávna byl přitom ještě ve hře třetí obr - francouzská Areva, kterou ale ČEZ kvůli porušení podmínek tendru v říjnu tohoto roku vyloučil. Podle Jiřího Gavora ale bude následovat ještě dohra.

"Jsem hluboce přesvědčen, že Areva to jen tak nevzdá - už jen z toho důvodu, aby z toho zkrátka vyšla se ctí. To může být taky důvod, proč se celý ten tendr posune, případně i odloží."

Co se ukazuje jako větší problém, je finanční návratnost celého projektu. Financování je černou můrou pro český stát i společnost ČEZ.

"ČEZ v každém případě bude muset hledat cizí zdroje. V tom nejryzejším pojetí je to bankovní úvěr a v tom je právě to riziko financování, protože finanční instituce se dívají na výstavbu jaderného bloku bez státní garance jako na vysoce rizikový projekt. To znamená že pokud by vůbec nějaké bankovní konsorcium ČEZu na tuto investici půjčilo, tak by podmínky financování nebyly zrovna příznivé. Podle mého názoru bez určité formy státní garance a státní pomoci by tato investice znamenala ohrožení finanční stability ČEZu."

Vše by mohlo fungovat tak, že pokud by cena na energetické burze- která se tvoří mimo Českou republiku - spadla pod určitou úroveň, rozdíl by doplatili spotřebitelé. Více Michal Šnobr.

"Aby byla obhájena ekonomická smysluplnost takové dostavby. je právě potřeba zagarantovat ČEZu cenu, za kterou bude prodávat elektřinu z Temelína. Je tam nutné si uvědomit, že tu zagarantovanou cenu nezaplatí nikdo jiný, než spotřebitel elektřiny v ČR. Politici velmi často říkají, že dostavba Temelína zajistí levnější energii, což samozřejmě vůbec není pravda. Cena elektřiny se nevytváří na našem trhu, ale vytváří se v Německu na burze. Tím pádem na jednu stranu může dostavba Temelína být oživením ekonomiky, na druhou stranu se může stát obrovským zatížením pro spotřebitele do budoucnosti a dokonce může ohrozit finanční stabilitu nejen ČEZu jako státní firmy, ale i českého státu."

Podle propočtů společnosti Candole Partners budou domácnosti a firmy na Temelín doplácet 17 miliard korun ročně, což znamená zdražení elektřiny až o 10 procent. ČEZ je ve svých odhadech mírnější. Generální ředitel Daniel Beneš nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že by to bylo maximálně pět miliard - tedy zdražení o jedno procento. Zhruba půl roku bude mít tedy ČEZ na posouzení a prostudování nabídek uchazečů. Období od ledna příštího roku je určeno na doplnění nabídek a vyjednávání změn. O vítězi by se mělo rozhodnout na konci příštího roku. Jiří Gavor pro Radio Praha odhadnul, jak bude tendr pokračovat.

Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas

"Jestli si můžu trochu zahrát na proroka, tak jeden z možných scénářů celé té hry je následující: z ekonomického hlediska může dopadnout ruská nabídka jako nejvýhodnější. Nikdo to teď nemůže říci, protože tyto údaje nebyly zveřejněny - ale je to možné. V tomto případě, přinejmenším u značné části politické reprezentace zavládnou rozpaky a ne zrovna ochota takové řešení akceptovat. V takovém případě i odvolání Arevy a takové zdržování může posloužit jako kýžený důvod, proč se celý ten tendr posune. Já k tomu jen dodávám, že nic zlého, nic tragického pro českou energetiku z toho nevyplyne."

A jaké budou trendy v energetice do budoucna?

"Jestli vůbec něco můžeme tvrdit prakticky s jistotou, tak to je fakt, že v Evropě kolem nás bude podíl obnovitelných zdrojů energie významně stoupat - přinejmenším v Německu, které je svou vahou rozhodující pro energetiku i pro hospodářství v celé střední Evropě. Koneckonců v určité míře bude setrvačností stoupat i podíl obnovitelných zdrojů energie i v České republice. Co se týče dlouhodobých trendů, tak investiční náklady na obnovitelné zdroje energie klesají a to se bohužel nedá říci o jaderných zdrojích. Tam spíš dochází k růstu."