Transplantace 2022: Rekordní počet dárců orgánů zachránil stovky životů
Rok 2022 byl pro transplantační program České republiky opět zlomový. Podle dat Koordinačního střediska transplantací bylo dárců nejvíc v historii. Lékaři do konce listopadu provedli přes 800 operací, skoro stejně jako za celý loňský rok. Významný rozvoj nastal také u transplantací od žijících dárců jater nebo u převozu bijícího srdce.
„Transplantační centra v České republice si v oboru transplantologie vydobyla za poslední roky skvělé jméno a díky výborným výsledkům se řadíme mezi nejaktivnější země v Evropě,“ konstatuje na svém webu Koordinační středisko transplantací. To zaevidovalo loni rekordní počet dárců orgánů - 298, rok předtím se počet zastavil už na čísle 268 a je to i víc než v dosud rekordním roce 2019, kdy jich bylo 288.
Podle šéfa Koordinačního střediska transplantací Miloše Adamce tomu pomáhá i snazší přístup k orgánům od zemřelých cizinců. „Máme nárůst z minulého roku ze 14 na 28 dárců cizinců. Nejčastější země jsou logicky Slovensko a Ukrajina, protože lidí odtud je tady nejvíc. Co se týče orgánů, nejčastěji lékaři odebírají a transplantují ledviny a játra,“ popsal Českému rozhlasu.
Průkopníkem transplantací jater nejen v Česku, ale i v celé východní Evropě je brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Těsně před vánočními svátky tam realizovali v pořadí devítistou transplantaci jater.
„Jedná o složitou operaci trvající čtyři až pět hodin. Na sále jsou přítomni dva až tři chirurgové, anesteziolog a dvě až tři chirurgické a anesteziologické sestry,“ popisuje na webu brněnského centra jeho ředitel Petr Němec.
Převoz bijícího srdce
V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny uskutečnili loni první transplantaci jater od žijícího dárce, jejichž příjemcem byla dospělá pacientka. Jde o jednu z hlavních novinek transplantací v Česku. Do konce roku bylo těchto transplantací provedeno devět.
„Významný rozvoj nastal také u převozu bijícího srdce,“ připomněla mluvčí IKEMu Markéta Šenkýřová záchranu pětileté dívenky, které lékaři transplantovali srdce od dárkyně ze Slovenka. Bijící srdce tehdy bylo poprvé transportováno mezistátně a to díky speciálnímu přístroji, který IKEM používá už třetím rokem.
„Také jsme zavedli do praxe pro Evropu výjimečné vyšetření biopsií transplantovaných orgánů na molekulárním mikroskopu MMDx, který dokáže díky umělé inteligenci odhalit nebo vyvrátit rejekci transplantovaného orgánu,“ doplnila mluvčí Šenkýřová s tím, že se jedná o situaci, kdy tělo nový orgán odmítne.
IKEM také nově rozšířil program autologní transplantace Langerhansových ostrůvků do celé České republiky a poprvé s ní překročil i hranice státu. Pacienti, kterým způsobuje potíže jejich vlastní slinivka, se mohou léčit v nemocnici přímo ve svém regionu, do IKEM putuje jen slinivka. Lékaři z institutu pak s izolovanými ostrůvky míří za pacientem a transplantují v jiné nemocnici.
„Transplantace Langerhansových ostrůvků je sice co do počtu malý program, ale o to důležitější. IKEM se díky němu řadí mezi světovou elitu, protože tento typ transplantace poskytuje pouze 5 center v Evropě,“ přiblížil ředitel IKEMu Michal Stiborek.