Covid ovlivnil transplantace. Kvůli pozitivnímu testu nemohl pacient dostat plíce

Foto: Archiv IKEM

Koronavirus ovlivňuje i transplantace v České republice. Loni činil meziroční pokles transplantovaných orgánů 12 procent.

Foto: Archiv IKEM

V transplantačních centrech, která jsou až na dvě výjimky součástí fakultních nemocnic, se lékaři potýkají s nedostatkem personálu, který buď onemocněl, nebo vypomáhá na 'covidových' odděleních.

Kromě toho se musí vypořádat s omezeným počtem lůžek, na něž by bylo možné bezpečně umístit pacienty po transplantacích, s nedostatkem dárců orgánů, a občas i s nákazou u těch, kteří na orgán netrpělivě čekají.

"Ano, stalo se nám to. V noci jsme měli dárce a přivezli jsme příjemce, který byl zcela bezpříznakový, ale byl pozitivní na covid a museli jsme transplantaci zrušit, protože by to bylo obrovské riziko. Jednalo se o plíce, bylo pozdě v noci, neměli jsme příjemce, bohužel jsme o ten orgán přišli, protože už to časově nešlo zvládnout. My normálně děláme 42 až 44 transplantací ročně a loni jsme udělali jenom 35," uvedl profesor Robert Lischke, přednosta kliniky nemocnice Motol. Ocenil, že meziroční pokles transplantací byl pouze 12 procent.

Robert Lischke,  foto: Filip Jandourek,  archiv ČRo

"V kontextu té pandemie, která je v Česku velmi silná, se jednoznačně za cenu obrovského vypětí ošetřujícího personálu a lékařů ukázalo, že transplantační medicína v Česku obstála. Je asi velmi kvalitní."

Léky po transplantacích snižují pacientovi imunitu

Plíce bývají při covidu často postiženým orgánem. Jak dodal Robert Lischke, který je také vedoucím Programu transplantace plic pro Českou republiku, v důsledku pandemie a zatížení zdravotního systému se někteří čekatelé nemusí dostat k transplantaci včas.

Foto: Archiv IKEM

"Musíme velmi pečlivě vyšetřit dárce, což logisticky a časově celý proces komplikuje a je tam riziko, že o dárce přijdeme, protože pozitivního dárce bychom určitě neindikovali k multiorgánovému odběru. Zároveň musíme vyšetřit příjemce, protože vystavit příjemce tak velké operaci, jako jsou transplantace, by byl problém. Druhá rovina problému je obecná přetíženost systému, protože transplantace jsou velmi složité operace, které vyžadují intenzivní péči a ta je nyní saturovaná pacienty, kteří mají těžký průběh covidu-19."

Někteří pacienti se nakazili po transplantacích, což je přímo ohrožuje na životě. Loni bylo přibližně 30 covid pozitivních pacientů po transplantaci plic, osm z nich kvůli nákaze zemřelo, dodal Robert Lischke. Čerstvě transplantovaný pacient dostává po zákroku značnou dávku tzv. imunosupresiv, aby jeho tělo orgán neodmítlo. Léky však zároveň činí člověka zranitelného vůči infekci, protože snižují jeho imunitu.

Česko si v transplantacích vedlo lépe, než některé evropské země

Foto: Archiv IKEM

Ještě větší pokles transplantací zasáhl další Evropské země, dodal profesor Lischke.

"Mluvili jsme s kolegy z Paříže z významného transplantačního centra. Tam z 80 transplantací ročně klesli na 40. Španělsko pokleslo o 20 procent ve všech transplantovaných orgánech. To je jedna z nejlepších zemí transplantační medicíny či počtu dárců."

Výjimkou, co se poklesu transplantací týče, je Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který není součástí fakultní nemocnice a covid jej tak nezasáhl jako ostatní centra. Přednosta Transplantačního centra profesor Ondřej Viklický uvedl, že IKEM jako největší evropské transplantační centrum zajistilo, že se celkové počty v celé republice nijak dramaticky nepropadly a relativní pokles je mnohem nižší než v jiných zemích.