Třebechovice pod Orebem lákají na proměny Proboštova betlému

Kdo navštíví o vánočních svátcích východní Čechy, většinou nemine městečko Třebechovice pod Orebem. Právě tam je totiž k vidění přes sto let starý Proboštův betlém. Expozice v místním muzeu, kde je betlém umístěn, byla nedávno zrekonstruována a doplněna o nové exponáty. Právě na ně se Martina Bílá zeptala ředitelky muzea Silvie Hlaváčkové.

Proboštův betlém v Třebechovicích,  foto: Barbora Němcová
"V téhle expozici, kterou jsme připravili ke 160. výročí narození Josefa Probošta, jsme vystavili věci, které dosud nebyly vystaveny, ať jsou to trojrozměrné předměty, jako jsou medaile, které betlém získal při cestování a vystavování anebo třeba vrch Oreb, který vyřezal samotný Probošt."

Nechybějí ani dokumenty a různé fotografie, například z cest, které betlém absolvoval.

"Poprvé ho vystavil dokonce samotný Probošt v roce 1906 na řemeslnické výstavě v Chrasti u Chrudimi. Dále pak byl vystavován v Brně, v Praze a samozřejmě asi nejznámější místo, kde byl vystaven je na světové výstavě EXPO 67 v roce 1967. A v roce 1970 byl vystaven v Londýně nebo Madurodamu v Holandsku."

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
O betlém, dílo Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla, se stará Kamil Andres, který nás vzal i do míst, kam se návštěvník hned tak nedostane.

"Vidíte tady zezadu třebechovický Proboštův betlém. Celý mechanismus je vyrobený ze dřeva, včetně ozubených kol, které mají vsazované jednotlivé zuby, takže každý zub je zvlášť vyřezaný a vsazený na tzv. tybl. Celý rozvod mechanismu je proveden horizontálními a vertikálními hřídelemi. Vidíte třeba, že tady jsou určité úpravy na konstrukci, to znamená, že betlém byl původně postavený do rohu, tak jak se pod Orlickými horami a v Podkrkonoší stavěl."

Kamil Andres
Až později byl betlém narovnán a umístěn na kovový podvozek, aby se s ním dalo jezdit.

Proboštovým betlémem se dnes Česká republika a samotné Třebechovice chlubí, rodina jeho autora ho prý ale moc v lásce neměla.

"Ta dcera s maminkou dřely na poli, když na tom Probošt dělal. Jak říkaly ´šmidlal panáčci´ a ženské musely dřít na poli." Mechanické betlémy byly v českých zemích velmi rozšířené, podotýká Kamil Andres.

"Dokonce se tvrdívalo, že v Krkonoších nebo Podkrkonoší, takřka v každé chalupě byl mechanický betlém. Tam byli lidi velice šikovní. V Králické oblasti se taky dělali různé betlémy, Frýdlant, Šluknovský výběžek, tam byly zase papírové mechanické betlémy, pohyblivé...taky úžasné. No ale tohle je přece jenom klenot, je to jediný betlém na světě, který má takhle perfektní mechaniku, udělanou na dalo by se říct na vysoké profesionální úrovni."