Třebíč - bazilika svatého Prokopa
Jak jsme slíbili minulý týden, vydáme se opět do Třebíče. Nejen za historií tohoto města, ale podíváme se i do baziliky svatého Prokopa, která byla nedávno zapsána na seznam UNESCO. A jak se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové, údajně je v jejím podzemí ukryt i poklad.
Historie Třebíče je velmi dlouhá a je spojena s počátky zdejšího benediktínského kláštera, který tu byl vystavěn ve 12. století. A právě benediktíni přistavěli ke klášteru baziliku, která byla nedávno zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Písemné doklady o tom, kdo tento unikát budoval, se nezachovaly. Bazilika je však po architektonické stránce nesmírně zajímavá, neboť v době nastupující gotiky, zde byly ještě používány - dalo by se říci zastaralé - románské prvky. Navíc je zde stavební vliv několika zemí - jižní Francie, severní Itálie i Porýní. Klášter i bazilika prožívali období rozkvětu i úpadku. Ten začal v 15. století, kdy klášter zničil uherský král Matyáš Korvín. A jak říká historik Rudolf Fišer, právě k období před zánikem kláštera se váže jedna z pověstí.
"Klášter jako pevnost posloužil vojsku nejstaršího syna Jiřího z Poděbrad Viktorína, který sem byl zatlačen uherským králem Matyášem v česko-uherských válkách. Vykládá se pověst, že zůstal v obklíčení uvězněn a král mu poslal dalšího syna Jindřicha na pomoc. Pověst říká, že ta vojska se chtěla domluvit. Zavolali lučištníka, připevnili mu ten vzkaz na hrot šípu, lučištník natáhl tětivu a musel přestřelit ležení těch Uhrů, aby to dostal Jindřich. A tak, aby byl motivován, stál za ním kat."
Uznejte, že kat za zády je motivace opravdu nepřehlédnutelná. Ale vraťme se k bazilice sv. Prokopa. Je dlouhá přes 72 metrů a její strop se klene ve výši 24 metrů. Za dávných časů se v ní mniši shromažďovali k modlitbám šestkát denně a jednou v noci. Jak jsme se už zmínili, k úpadku kláštera a baziliky došlo v 15. století a jak uvádí opat kláštera František Puchnar, potom přišlo 250 let devastace.
"Byly zde stáje pro koně, pak tu byl několik desítek let pivovar, sýpka pro obilí v době žní, prádelny, kuchyně i byt mušketýra. Devastace trvala velice dlouho - 250 let až do roku 1629, kdy se majiteli panství stali Valdštejnové. A s nimi sem přichází nový život."
Valdštejnové dotvořili dnešní zámek, který kopíruje základy kláštera a začali obnovovat baziliku. Povolali sem skvělého architekta Maxmiliána Kaňku a ten ji upravil ve stylu baroka. Po roce 1704 tak začalala opět sloužit bohoslužbám.
Bazilika má vynikající akustiku - což je dáno její architekturou. Nahoře je totiž o 150 centimetrů širší než dole. Má i velmi zajímavou podzemní kryptu. Datuje se k roku 1220 a má půdorys řeckého kříže. Kryptu podpírá 50 sloupů a polosloupů, přičemž každý má jinou výzdobu. Klenby navíc zpevňuje speciálně upravené dřevo.
"Je to smrk, obyčejný smrk, který byl speciálním způsobem upraven. Vykopali v zemi jámu, kam všechen ten materiál narovnali a zalili to vápenným mlékem. A tak dlouho to máčeli ve vápenném mléku, až vápno proniklo všechny póry dřeva. Čímž to dřevo je zpevněné jako na způsob betonu."
Jak dodal opat Puchnar, z krypty je vyveden podzemní vchod. Údajně směřuje do obce Sokolí a chodba má měřit tři kilometry.
"A jsou v ní prý zakopány sochy, klášterní poklad. Má to být 12 soch apoštolů ze stříbra a jedna socha Ježíše Krista v životní velikosti dokonce ze zlata."
A pátral někdo po pokladu?
"Já si vzpomínám z dětských let, že jsem tady jednou byl, že to bylo otevřené, viděli jsme tam suť, ale to už je velice dávno."
Podobná pověst se však vypráví také o hradu Veveří u Brna. Takže, kdo ví. V kryptě baziliky sv. Prokopa se načátelo také několik scén z filmů. Například Markéta Lazarová, pohřeb svaté Zdislavy či křest slovenského knížete Pribiny. U toho byl i opat kláštera.
"Dovezli takovou velkou křtitelnici z umělé hmoty 2 metry krát metr širokou. Naplnili ji vodou a tu vodu ohřáli. Bylo to koncem května, to je tu ještě velká zima a potom Pribinu nějaký biskup - herec křtil. A musel tam zůstat minutu a on to nemohl vydržet. Trvalo několik hodin, než se to podařilo. A on potom chudák vylezl ven z vody a úplně se chvěl, jak už byl promrzlý."
Promrzlí jsme byli i my a raději se vydali do opatské kaple, kde byly roku 1932 objeveny pod trojnásobnou přemalbou původní figurální fresky z roku 1250. Zobrazují výjevy ze života evangelisty svatého Jana a jsou druhé nejstarší na Moravě.
Na Třebíč se můžete podívat také z ptačí perspektivy, kdy vystoupáte na městskou věž, která měří 75 metrů. Na věži jsou i zajímavé hodiny, které mají průměr ciferníku 5,5 metrů a podle dostupných informací se řadí na první místo evropského kontinentu.
Třebíč má i zajímavé okolí. Jak uvedl místostarosta Jan Karas, například u nedalekého Mohelna se můžete, i když jste na Vysočině, projít po stepi.
"Je to v bezprostřední blízkosti vodního díla Dalešice a souvisí to tuším s podložím, které tam existuje. V souvislosti s tímto podložím tam od nepaměti byly vytvořeny takové podmínky, které vyhovovaly teplomilným a suchomilným rostlinám, takže odtud ten název mohelenská step."
Okolí Třebíče je protkáno také cyklostezkami, ale je třeba být pořádně trénovaný, neboť jsme na Vysočině a tak je cesta z kopce do kopce. Je tu i řada krásných zámků, například Jaroměřice a v nedaleké Jemnici je muzeum dolování.
