Turnov - město proslulé drahými kameny
Naším výletním cílem bude Turnov, město proslulé drahými kameny. Kromě nich je ve městě šest zajímavých kostelů a Muzeum Českého ráje, kde je i obří plátno Mikoláše Alše Pobití Sasíků pod Hrubou skálou.
Turnov je obklopený krajinou Českého ráje, tedy krajem pískovcových skal, zřícenin, hradů, zámků i zajímavou lidovou architekturou. Založen byl nad řekou Jizerou kolem roku 1250 Jaroslavem a Havlem z rodu Markvarticů. I později tu sídlili známé české rody - Vartenberkové a Smiřičtí. Srdcem každého města je jeho náměstí. Dnes mu dominuje krásná kašna s Mariánským sloupem. Původně stála ve středu náměstí, ale v roce 1953, kdy bylo přejmenováno na Stalinovo, byla zbourána. Zbytky kašny byly zazděny do základů letního kina a socha Panny Marie zůstala v kostele sv. Mikuláše. Současná kašna je kopií té původní, jen asi o 1,5 menší. Na náměstí turisty určitě zaujme monumentální novorenesanční budova městské spořitelny a radnice.
"A do třetice se musíme zmínit o chrámu sv. Františka Serafínského, který je součástí bývalého klášterního komplexu."
uvedl pro Český rozhlas historik umění Miroslav Cogan. Průčelí kostela dodnes zdobí portál s kamenným erbem Valdštejnů a nad ním ve výklenku stojí socha sv. Františka z Assisi. Kostel má navzdory několika požárům cennou barokní výzdobu. Další z chrámů - Narození Panny Marie patří k největším novogotickým chrámovým stavbám ve střední Evropě. Hlavní loď je dlouhá 57 a vysoká 28,5 metru. Jeho nedostavěná věž se stala charakteristickou dominantou města."Stojí na místě bývalého dominikánského kláštera, který vypálili husité a byli tu upáleni i mniši. Po zničení kláštera kostel opakovaně chátral."
O zachování chrámu se ve 20. letech 19. století zasloužil turnovský rodák a dvorní komorník u vídeňského dvora Fortunát Durych. Rekonstrukci pak zaplatili majitelé hruboskalského panství Aehrentalové a projekt vypracoval vídeňský pevnostní architekt Martin Hausknecht.
Turnov je však především městem drahých kamenů. Druhou největší sbírku minerálů v Česku představuje zdejší muzeum, uvedla pro Český rozhlas jeho ředitelka Vladimíra Jakouběová. Drahé kameny se tu nachází odnepaměti.
"Jsou tady minerály z lokalit, které jsou v okolí Turnova, to znamená Kozákov, Železnice, Frýdštejn, Rváčov, všechna ta zajímavá naleziště, kde se nachází hlavně minerály jako acháty, jaspisy, ale i jejich další varianty krystalické kameny."
Díky expedicím, které organizuje mineralogické oddělení muzea, můžete v Turnově vidět i minerály z různých světových nalezišť, třeba z Uralu, Ameriky a nebo Austrálie. Zvláště cenné jsou obrovské krystaly turmalínu či velké desky zeleného malachitu ze Sibiře. V jedné z místností muzeu je úplná tma.
"V tom vidíme, jak minerály, které se v přírodě nacházejí a není na nich nic vidět, tak v momentě, kdy se dostanou pod ultrafialové záření, teprve můžeme objevit jejich krásu."
Jak dodala Vladimíra Jakouběová, v muzeu je i Granátová klenotnice - tady návštěvník uvidí, jak vypadaly granátové šperky od poloviny 18. století až do začátku 20. Granátu byla přisuzována kouzelná moc. Věřilo se, že obdarovanému přinese lásku, zdraví i bohatství. Turnov se může pochlubit zajímavým unikátem: jako jediné město v českých zemích a jako druhé v celé Evropě mělo od roku 1884 speciální odbornou školu pro výchovu odborníků v oblasti zpracování drahých kamenů. Škola existuje dodnes a je tu pět studijní oborů. V Turnově je také mimořádný panoramatický obraz Mikoláše Alše 'Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou' z roku 1895. Je to olejomalba, která patří k největším plátnům v Evropě. Její rozměry jsou 10 krát 8,5 metru a byla namalována pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze."Osud té olejomalby byl pak trochu pohnutý, protože nebylo místo, kde obraz vystavit. V Turnově se objevil ještě na krajinské výstavě, to bylo v roce 1926. Potom byl obraz namotán na takové dlouhé bidlo a uložen. Protože autorem návrhu a částečně i realizace byl Mikoláš Aleš, stala se olejomalba majetkem Alšovy Jihočeské galerie. Ta pro ni také neměla umístění a proto v 70. letech bylo naše muzeum osloveno, jestli by se tohoto exponátu neujalo."
Bez zajímavosti není ani námět obrazu inspirovaný veršovanou legendou zaznamenanou v Rukopisu královédvorském. V tomto spíše milostném příběhu, který trochu připomíná pohádku Princ Bajaja, je popisována vítězná bitva Čechů se Sasy, a právě ta Aleše a jeho druhy zaujala. Obraz budí iluzi skutečné události. Jsou tu pískovcové kameny a klády podobné těm na plátně, postavy jsou v životní velikosti. Zobrazená bitva pod Hrubou Skálou však ve skutečnosti byla jen místní půtka, k níž došlo s největší pravděpodobností roku 1203.