Tvář z obálky najdete i za pípou

V pražských hospodách to dřív žilo. Za první republiky tu vznikaly spolky, scházeli se tu herci, spisovatelé i malíři. Lukáš Berný se rozhodl zmapovat slavné pražské hospody. Právě vyšla druhá kniha s názvem Kde pijí múzy. A kde jinde knihu představit, než v jedné z pivnic, jejíž výčepní se dostal i na obálku a kde ještě před čtvrt stoletím sedával i zpěvák Waldemar Matuška.

Lukáš Berný, foto: Zdeňka Kuchyňová

Lukáš Berný prozradil, proč se rozhodl zmapovat příběhy českých hospod i jejich majitelů:

"Knihou jsme chtěli trochu zvednout renomé hospod. Když dneska někdo řekne, že jde do hospody, tak už se to trošku vnímá jako pejorativní. My jsme chtěli poukázat na to, že ne vždy to tak bylo. Za dob císařství, a když vznikala republika, tak jít do hospody, znamenalo jít za kulturou. Tehdy vzniklo mnoho spolků. Všichni měli svůj spolek, ať hráli na citery nebo jezdili na velocipedech. Všichni se sešli v hostinci a tam to probírali. Byla to trošku revolta proti Habsburkům, taková mírná, aby si toho nikdo nevšiml. S nimi chodili umělci a vznikala kultura. To je velmi zajímavý moment, který nás baví v knížkách otevírat."

Druhá kniha příběhů českých hospod od Lukáš Berného, foto: Zdeňka Kuchyňová

Teď vychází druhá kniha. Které hospody v ní jsou?

"V této knize je jednak Knoblochův salon, což je zapomenutá hospoda, která už neexistuje. Býval u Modré štiky a chodil tam Jan Neruda, Vítězslav Hálek a spousta dalších umělců jako Brožík, Mánes a Chittussi. To byla první plzeňská pivnice v Praze. Další hospoda je U Vejvodů, ta je v Jilské ulici a třetí je Jelínkova plzeňská pivnice. O té je tam nejvíc."

V Jelínkově pivnici právě stojíme. Jaká je její historie?

"Její historie sahá těsně před vznik republiky, zhruba rok 1911, kdy už tady byla první hospůdka. Opravdu se to rozjelo až s Václavem Jelínkem. Jeho rodina hospodu přebrala v roce 1914. Udělal z toho jednu z nejznámějších prvorepublikových hospůdek. Sem chodili všichni z Osvobozeného divadla, od Vlasty Buriana, spousta zpěváků, herců a výtvarníků. A hlavně Jaroslav Hašek."

Jelínkova plzeňská pivnice, foto: Zdeňka Kuchyňová

Jaký byl osud té rodiny?

"Těžký. Při znárodnění rodině tu hospůdku sebrali. Pro ně to bylo o to horší, že bydleli tady v prvním patře nad hospůdkou. Najednou chodili do práce, která už nebyla tak úplně jejich. Ta rodina si zkusila své. Navíc pan Jelínek musel jít pracovat jinam. Oni ho odsunuli do takového podružného automatu. Velmi špatně to nesl a asi mu to bohužel i zkrátilo život. Nicméně jeho dcera tady byla přes padesát let a po revoluci se jí to vrátilo, takže to mělo takový šťastný konec. Jelínkovi tak stále vlastní hospodu U Jelínků, ale dnes se už jmenují Matěnovi, protože to šlo přes ženskou linii, takže se změnilo příjmení, nicméně pořád je to stejná rodina."

Bohoušek Kundrt za pípou v Jelínkově plzeňské pivnici, foto: Zdeňka Kuchyňová

Na obálce knihy je výčepní právě od Jelínků. Kdo to je?

"To je Bohoušek Kundrt, který v 80. letech pracoval U zlatého tygra, o tom byla naše první knížka. A od té doby pracuje už skoro čtvrt století tady."

Vrátíme se ještě ke Knoblochově salonu. Kde se vzal název U modré štiky?

"To bylo pojmenováno podle Jakuba Štiky, což byl myslím prokurátor. Jak se k tomu přidalo modrá, to nevím, ale on vlastnil dům, kde byla hospoda, proto se tomu tak začalo říkat. Ten dům dodnes existuje, ale je to trošičku podvod, protože byl na začátku století zbořen. Postavili nový, který zase pojmenovali Modrá štika, ale není to ten původní dům, který tam stával. Byl to prastarý dům i pivovar. Traduje se, tam dokonce chodil král Václav IV. v přestrojení."

Ještě jsme se nezmínili o hospůdce U Vejvodů.

Vchod do restaurace U Vejvodů, foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha

"To je taky prastará hospůdka s krásným příběhem. Byl to starý renesanční dům, ale na začátku minulého století byl prakticky na demolici. Vložil se do toho malíř Klusáček a koupil ten dům, protože nechtěl, aby ho zbořili. Zadlužil se na tom, a dvacet let se ho snažil dát dohromady. Aby se dostal z dluhů, tak tam založil hospodu a kino, jedno z nejstarších pražských kin. Protože to byl velmi dobrý a slavný malíř, tak tam chodilo mnoho výtvarníků a také hudebníků a herců. Jednu dobu to bylo místo, kde se rodila kultura."

Je známý nějaký příběh štamgasta z těch hospod?

Jaroslav Hašek

"Takových je spousta. Sem k Jelínkům chodil například Jaroslav Hašek, než odjel na Lipnici, a začal psát Švejka. Byl známý tím, že neměl peníze, protože všechno propil. Někdy šel do hospody a když už neměl na další pivo, tak napsal fejeton nebo povídku, tu dal kamarádovi, který to odnesl do redakce, přinesl za to peníze a Hašek měl na další útratu, a to dělal i tady."