Týden v ČR
Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.
"Senát je skutečně komora reflexe - nerozděluje peníze, neodehrávají se tady ty nejlítější politické bitvy. Od toho je kolbištěm Poslanecká sněmovna. Senát vyvažuje, někdy zpomaluje, někdy brzdí. Když se například dělají neuvážené změny Ústavy, tak Senát je na stráži. Toje naše role a není žádoucí nás srovnávat se sněmovnou. To je opravdu jiné kolbiště."
Zahájení první schůze Senátu v novém funkčním období provázela slavnostní atmosféra. Do Valdštejnského paláce přišlo všech 81 senátorů včetně 27 zákonodárců, kteří byli zvoleni letos. Ti poté složili slib.
Debata o tom, kdo na Pražském hradě začátkem příštího roku vystřídá prezidenta Václava Havla, začíná mít jasnější podobu. Šéf unionistů Ivan Pilip vyzval lidovce, aby namísto svého kandidáta Petra Pitharta podporovali Otakara Motejla. Dosavadní ombudsman by byl podle Ivana Pilipa kandidátem, na kterém by se mohla shodnout celá vládní koalice:
"Pan Motejl by z našeho pohledu byl vítaným společným kandidátem všech tří koaličních stran. V takovém případě si myslím, že kdyby všechny strany skutečně splnily slovo a v tajném hlasování ho dokázali zvolit, tak může být prezident zvolen už na začátku nebo v půlce ledna příštího roku."
Ve vnitrostranickém referendu, které mělo být vodítkem pro nominaci prezidentského kandidáta sociálních demokratů, se však Otakar Motejl ocitl až na třetím místě. Na prvním je expremiér Miloš Zeman a za ním překvapivě bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Miloš Zeman však chce kandidovat až ve druhém kole. Pokud nezmění svůj názor, pak postaví vedení strany do obtížné situace. Miloš Zeman přiznal, že ho vítězství v hlasování překvapilo, důvěra ho těší, přesto trvá na svém rozhodnutí:
"Já bych chtěl všem těm, kteří mě volili v tomto referendu a kteří samozřejmě věděli, že jsem odhodlán nastoupit až ve druhé volbě a volili mě s touto plnou informací, poděkovat za důvěru. Myslím si, že to vyvolává jistý pocit odpovědnosti a že to zavazuje."
"Už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady!!!"
Hlavním důvodem protestu zhruba deseti tisíc zemědělců před budovou ministerstva zemědělství jsou přímé platby, které by čeští farmáři měli dostávat z Bruselu. Evropští úředníci navrhují, aby podpory českých zemědělců po vstupu do Evropské unie začínaly na 25 procentech úrovně přímých plateb, které dostávají farmáři současných členských zemích unie. To se ale zemědělcům nelíbí:
"Chceme rovné podmínky, chceme rovné podmínky, chceme rovné podmínky!!!"
Evropská unie chce přímé platby dorovnávat postupně do roku 2013 o pět procent ročně. Čeští farmáři požadují deset procent. Trvají také na tom, aby rozdíl v platbách mohl dorovnat český státní rozpočet. Ministr zemědělství Jaroslav Palas už dříve potvrdil, že vláda o této možnosti uvažuje. Ve svém úřadě se krátce sešel se zástupci zemědělských odborů. Jednání bylo přerušeno poté, co někdo rozbil okno v jednací místnosti. Rozezlení demonstranti házeli na budovu ministerstva stovky vajec, před vchodem navršili balíky slámy a hromady hnoje, brambor, jablek a řepy. Poté odešli na Václavské náměstí, kde po nich zůstalo několik zapálených hromad slámy, chmele a obilí. Ministr Palas považuje demonstraci za oprávněnou, ale pokládá za nepřiměřenou agresivní reakci demonstrantů. Bylo rozbito 24 oken a škody se odhadují na 250 tisíc korun.
Veřejná povodňová sbírka společnosti Člověk v tísni při České televizi vynesla více než 205 miliónů korun. Sbírka pokračuje a její organizátoři počítají s dalšími 50 miliony. Na konto docházejí dary od velkých firem i od českých krajanů. Jak uvedl ředitel humanitárních operací Šimon Pánek, například minulý týden přivezli Češi z Oregonu šek na pět tisíc dolarů:
"Jenom z Ameriky jsou na cestě asi tři v rozsahu statisíců a milionů korun. Krajané sami uspořádali sbírku a po třech měsící její výtěžek posílají do České republiky."
Do sbírky také přispělo na 120 tisíc drobných dárců. Společnost Člověk v tísni se rozhodla rozdělit peníze do několika oblastí. Tou první je pomoc vyplaveným rodinám, neboť většina drobných dárců dala peníze právě s tímto cílem. Další peníze půjdou na školy, domovy důchodců a infrastrukturu.
Desetiletý restituční boj o zámek v Blansku v pondělí skončil. O vrácení památky usilovali potomci šlechtického rodu Salmů. Pozemkový úřad v Blansku rozhodl, že na zámek nemají nárok. Salmové mohli proti tomu podat odvolání. Jejich právní zástupce Felix Nevřela ale prohlásil, že tak neučiní. Uznali, že zámek Blansko nesouvisel se zemědělskou výrobou, a tak nespadá do působnosti zákona o půdě:
"Zámek sloužil k ubytování bývalých zaměstnanců velkostatku Rájec. Protože rozhodnutí pana ministra skutečně odpovídá znění zákonů, nebudou se restituenti odvolávat. Podle toho znění zákona, při jeho striktním výkladu, na něj nemáme nárok."
Potomci šlechtického rodu Salmů nežádali pouze o Blanenský zámek. Jejich hlavní zájem spočíval ve snaze získat 800 hektarů lesní s zemědělské půdy, kde se nalézají i jeskyně Moravského krasu. Restituční proces tedy není ukončen.
