Týden v ČR

Václav Klaus
0:00
/
0:00

Český prezident Václav Klaus chce rozbít Evropskou unii, napsal ve středu německý deník Die Welt, který se odvolává na vyjádření Klausova blízkého spolupracovníka Jiřího Payna.

Václav Klaus
Český prezident Václav Klaus chce rozbít Evropskou unii, napsal ve středu německý deník Die Welt, který se odvolává na vyjádření Klausova blízkého spolupracovníka Jiřího Payna. Dokládá to například Klausova podpora vstupu Turecka do unie, kterou český prezident podle listu sleduje zvětšení současných problémů v Evropské unii. Podle Jiřího Payna se prezident sice nikdy veřejně nevyslovil pro odchod Česka z unie, vnitřně je to prý ale pro něj "příliš malý cíl". "Myslím, že chce Evropskou unii rozbít," cituje Die Welt Jiřího Payna, který svá slova podle deníku myslí naprosto vážně.


Vít Bárta (vlevo) a Jaroslav Škárka, foto: ČTK
Prezident Václav Klaus označil soud s představiteli Věcí veřejných za reality show a za nešťastnou věc. Řekl to při středečním představování své knihy Rok devátý:

"V každém případě je to ničivý prvek vůči politickému systému v České republice. Je to věc nesmírně riskantní a nás v každém případě všechny dohromady zásadním způsobem poškozující."

Ve středu se také u soudu se šéfem poslanců Věcí veřejných Vítem Bártou kvůli údajné korupci objevil nový důkaz - tajná nahrávka. Má zachycovat předání peněz Jaroslavu Škárkovi právě Vítem Bártou. Jaroslav Škárka to, že nahrávku pořídil, připustil u soudu poprvé:

"Tato nahrávka začíná zhruba tři čtvrtě hodiny před tím, než se setkáme s panem Bártou. Obsahuje částečně i video, takže je poznat, že je to v bytě pana Bárty. Zaznamenává čas před předáním peněz, samotné předání peněz a zhruba pět až deset minut poté, kdy jsem sedl do auta a odjel."

Vít Bárta čelí obžalobě z uplácení svých bývalých stranických kolegů. Údajně se snažil uplatit nyní nezařazené poslance Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí.


Miroslav Kalousek
Švýcarský soud ve středu zamítl odvolání, kterým se Česká republika chtěla připojit k trestnímu řízení proti bývalým manažerům privatizované Mostecké uhelné společnosti. Stát tím přišel o další možnost, jak se k soudnímu sporu připojit jako poškozená strana a ucházet se tak o zhruba 3 miliardy korun, které jsou blokovány ve Švýcarsku. Podle ministra financí Miroslava Kalouska není rozhodnutí soudu překvapivé, a proto jeho úřad připravuje civilní žalobu:

"Není to nějak překvapivé, čekali jsme to. Pro nás se nic nemění, dál budeme usilovat o získání prostředků, pokud skutečně bude žaloba úspěšná. Nikdo nás nemůže zbavit našeho práva poškozeného, pokud jsme skutečně poškozeni. Podle našich informací i kdybychom byli připojeni, tak by nás stejně soud odkázal na zpracování civilní žaloby k jinému soudu. Tato civilní žaloba bude podána v průběhu dubna."

I podle vicepremiérky za Věci veřejné Karolíny Peake Česko svou šanci připojit se k trestnímu řízení propáslo, ale šance získat peníze zpět nekončí:

"Už to bývalo mohlo být hotovo, kdybychom té možnosti využili. Teď jsme si to trochu zkomplikovali, nicméně případná výplata náhrady škody tak jako tak závisí na tom, jestli skončí trestní řízení ve Švýcarsku odsuzujícím výrokem, nebo neskončí, což my samozřejmě předjímat nemůžeme a nezávisí to na České republice."


Foto: Štěpánka Budková
Banky v České republice jsou dostatečně silné, aby ustály i nepříznivý ekonomický vývoj. V příštích třech letech to předpokládají výsledky zátěžových testů centrální banky. Banky jsou stabilní, ziskové a mají dostatek kapitálu. Hlavní ekonom společnosti Patria David Marek v úterý připomněl, že dobře dopadly už předcházející zátěžové testy a spolehlivost bankovního sektoru v Česku je dlouhodobá:

"České banky by měly být schopné zvládnout jak základní předpokládaný scénář vývoje ekonomiky, tak i případné simulované výrazné zhoršení situace pro jejich podnikání. Ve všech případech by se měl v průměru udržet kapitál bank na dostatečně silné úrovni na to, aby byly banky stále odolné a schopné přežít."


Odchody nejstarších pedagogů kvůli úsporám ohrozí kvalitu výuky. Varují před tím školské odbory. Ačkoli ministr školství odmítá zprávy o plánovaném propuštění až 17 tisíc učitelů, připouští, že úspory mají přinést postupné odchody učitelů v důchodovém věku. Za tyto pedagogy ale často není v systému adekvátní náhrada. Upozornila na to v pondělí předsedkyně Krajské rady odborového svazu školství Libereckého kraje Alena Losová:

"Nemůžeme mluvit jenom o pedagogických pracovnících, kteří jsou už v důchodovém věku. Jde i o ty předdůchodového věku. Ano, přichází nám nová garnitura pedagogických pracovníků z pedagogických fakult, ale jsou to nezkušení lidé. Kdo jim ty zkušenosti bude předávat? Přece ti pedagogičtí pracovníci, kteří mají dlouholeté zkušenosti, mají co předat. A my se jich budeme takhle šmahem zbavovat?"

Školští odboráři mají na příští týden přislíbeno jednání s ministrem školství. Odborová centrála se chystá naplánovat podobu případných protestů a stávek. 23. března se pak nad úsporami sejde tripartita.


Udělením ceny Homo Homini začal v úterý v Praze festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Společnost Člověk v tísni ji letos udělila podzemní síti syrských lékařů a zdravotníků v Damašku. Jedna ze sekcí festivalu se jmenuje Protesty, Nepokoje, Revolta. Chce upozornit na vlnu neklidu a sociálních nepokojů, které pomyslně spojují lidi z různých zemí, říká dramaturgyně festivalu Kateřina Bartošová:

"Jádro samozřejmě tvoří nejaktuálnější události v arabských státech. Máme několik filmů, které se věnují Egyptu, Tunisu. Libyi, Libanonu, Sýrií a Jemenu. Mimo to se snažíme najít paralely ve světě západním, protože nejen v arabských státech jsou lidé nespokojeni se stavem společnosti."

Celkem se na festivalu představí více než sto dokumentů z produkce 44 zemí.