Týden v ČR

Zleva Jiří Pospíšil, Kamil Jankovský, Petr Nečas, Jaromír Drábek a Alexandr Vondra, foto: ČTK

Česko bude mít po 50ti letech nový občanský zákoník. Návrh revoluční změny v soukromém právu schválila vláda. Po téměř půlstoletí by měl nahradit zastaralou a dnes už nevyhovující normu z roku 1964, která byla od pádu komunismu víc než čtyřicetkrát novelizována. Kodex upravuje tři základní okruhy - rodinu, vlastnictví a smlouvy, uvedl ministr Jiří Pospíšil.

"Tento zákon - na rozdíl od komunistické úpravy - mnohem lépe chrání práva občana. To je nejen proklamace, ale i realita. Nově a lépe chrání majetek a obecně věcná práva občanů. A to, co je důležité a co si možná ani neuvědomujeme a pak je kritizováno v duchu toho, že je zákon příliš rozsáhlý, tak ten zákon řeší celou řadu každodenních životních situací, které dosud ve velmi stručném komunistickém zákoníku nebyly řešeny."

Ministr zdůraznil, že na občanském zákoníku pracovali experti deset let, záměr schválila už vláda Miloše Zemana. Nechápe proto odpor sociálních demokratů k návrhu. Ti tvrdí, že vláda nevyslyšela jejich výzvu, aby zákon předložila k diskusi na expertní úrovni. Navíc bude třeba víceletá lhůta k tomu, aby se právníci s kodexem seznámili. Podle ministra Pospíšila na to budou mít rok. Novela by měla platit až od roku 2013.

Vláda odsouhlasila také další důležité zákony. Mimo jiné normy, které zpřísňují pravidla pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti či zvyšují pokuty za nelegální práci. Chce také zpřísnit pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Cílem je podle premiéra Petra Nečase omezit prostor pro korupční jednání.

"Součástí je například snížení limitu zakázek malého rozsahu na polovinu, to znamená na jeden milion korun u dodávek a služeb a na 3 miliony korun u stavebních prací. Od 1. ledna 2014 bude i tady jeden milion korun. Je tady zákaz omezování počtu podávaných nabídek u užších soutěží, povinné zveřejňování smluv a konečných cen."

---

Radek John, foto: ČTK

Předseda Věcí veřejných Radek John předal premiéru Petru Nečasovi rezignaci na post vicepremiéra. Svůj odchod oznámil už minulou středu. Z vlády prý necítil dostatečnou podporu pro boj proti korupci a s Petrem Nečasem se neshodl na personálním obsazení týmu svých spolupracovníků.

Kolem nejmenší koaliční strany Věci veřejné se tento týden objevily další kauzy. Podle dokumentu z roku 2009 měl neformální lídr strany Vít Bárta údajně plán na předražování veřejných zakázek, napsala Mladá fronta Dnes. Objevila se i tajně pořízená nahrávka diskuse skupiny špiček VV. Poslanec Bárta slova ze zvukového záznamu označoval za diskusi pod vlivem alkoholu. Proti obvinění ohledně veřejných zakázek se důrazně ohradil. Podle něho za vším stojí bývalý člen nejmenší vládní strany Jaroslav Škárka. Předseda Radek John zdůraznil, že Věci věřejné vždy bojovaly proti předražování veřejných zakázek.

Zleva Radek John, Karolína Peake, Kateřina Klasnová a Vít Bárta, foto: ČTK

"Věci veřejné zcela prokazatelně nebyly nikdy u jediné předražené veřejné zakázky a dělaly všechno pro to, aby zákon o veřejných zakázkách znemožnil předražování."

Koaliční TOP 09 chce, aby Věci veřejné vysvětlily svým koaličním partnerům všechny aféry, které se v posledních dnech o této straně v médiích objevily. Sociální demokraté pak vyzvali premiéra Petra Nečase, aby odvolal všechny ministry Věcí veřejných z vlády.

Do této napjaté situace probíhá internetová volba předsedy Věcí veřejných. Registrovaní příznivci budou rozhodovat mezi třemi kandidáty. Svou pozici obhajuje současný předseda Radek John. Proti němu se ve volbě postaví šéfka poslaneckého klubu VV Karolína Peake a olomoucká poslankyně Dagmar Navrátilová. Věci veřejné také zadaly audit svých financí u renomované firmy a výsledek zveřejní.

---

Foto: Vláda ČR

Vzestup levice potvrdily tento týden dva průzkumy veřejného mínění. Podle agentury STEM by ČSSD získala ve dvousetčlenné sněmovně 94 mandátů a komunisté 32. Levicové strany by tak v dolní komoře měly pohodlnou ústavní většinu. Do sněmovny by se dostala ještě ODS se 46 mandáty a TOP 09 s 28 křesly. Věci veřejné zaznamenaly další propad preferencí a dostaly se pod práh volitelnosti. Stejný trend potvrdila i agentura CVVM.

---

Václav Klaus, foto: ČTK

Agentura STEM zkoumala i důvěru k politikům. Prezidentovi Václavu Klausovi důvěřuje 47 procent českých občanů. Je to nejnižší hodnota od jeho příchodu na Pražský hrad v roce 2003. Každý druhý souhlasil s názorem, že prezident v dubnové vládní krizi uplatnil svůj vliv na vyjednávání stran v zájmu co nejlepšího řešení. Na druhé straně 47 procent dotázaných si myslí, že krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil.

---

Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International

V čele Národní galerie stane ekonom Vladimír Rösel. Ministr kultury tak dal přednost manažerovi před kunsthistorikem Jiřím Fajtem, který byl výrazným kritikem dosavadního šéfa Národní galerie Milana Knížáka. Rösel, kterého doporučila také odborná komise, bude do funkce jmenován 1. června. Části odborníků ale vadí, že nemá kunsthistorické vzdělání, ani dostatek zkušeností v umělecké oblasti. Dosud pracoval především jako investiční poradce. Jak uvedl ministr kultury Jiří Besser, ekonom v čele galerie bude méně zasahovat do uměleckých záležitostí, ale jistě si nechá poradit od svých pěti ředitelů sbírek.

"Koncepce inženýra Vladimíra Rösla doplněná o některé poznatky profesorem Vlnasem byla mnohem komplexnější než ta, kterou přeložil při ústním jednání Jiří Fajt se svým týmem. Koncepce, kterou předložil inženýr Rösel otevírá Národní galerii cestu ke spolupráci se zahraničními institucemi."

V čele Národní galerie stál od roku 1999 profesor Milan Knížák. Podle ministra Bessera si zaslouží poděkování. Mnoho věcí dělal velice dobře, mnohé věci nebyly vždy pozitivní. Dodal, že Knížákova osobnost 'svým způsobem přerostla' značku Národní galerie. Cílem Vladimíra Rösela je především navázat bližší spolupráci se sponzory a zahraničními galeriemi, sestavit vyrovnaný rozpočet a zvýšit zájem návštěvníků.