Týden v ČR

0:00
/
0:00

Ministerstvo financí výrazně zhoršilo odhad vývoje české ekonomiky v příštím roce. Nedáte nám dálnici, my vám nedovolíme dostavět Temelín. To vzkazuje jihočeský hejtman Jiří Zimola vládě. Tento týden se také konaly schůze Poslanecké sněmovny a Senátu. Lékaři a sestry chtějí od ministra zdravotnictví Leoše Hegera jasně slyšet, že jim příští rok platy stoupnou o 10 procent. Konopí pro léčebné účely by se mohlo pěstovat i v Česku.

Miroslav Kalousek
Ministerstvo financí výrazně zhoršilo odhad vývoje české ekonomiky v příštím roce. Ministr Miroslav Kalousek proto na jaře příštího roku přijde s dalšími úspornými opatřeními. Letošní deficit rozpočtu však bude určitě pod 4 % hrubého domácího produktu, řekl ministr.

"Díky zhoršené situaci očekáváme propad příjmů zhruba o 20 miliard korun. Zhruba 15 miliard na daňových příjmech a 5 miliard na pojistném. Nicméně jsme schopni tyto výpadky na příjmech kompenzovat na výdajové straně. Co se týče národních zdrojů, zcela jistě dodržíme deficit 135 miliard."

Ekonomika dělá starosti celé Evropské unii. Jak pomoci eurozóně z dluhové krize, jednali ve středu lídři členských zemí Evropské Unie. Po bankách se bude žádat, aby jejich základní kapitál byl nejméně 9 procent vzhledem k jejich celkovým aktivům. České banky jsou v tomto ohledu v bezpečí. Jejich základní kapitál se drží na 12 procentech aktiv.


Nedáte nám dálnici, my vám nedovolíme dostavět Temelín. To vzkazuje jihočeský hejtman Jiří Zimola vládě. Důvodem jeho slov jsou změny v postoji Evropské unie k důležitým dopravním stavbám v jižních Čechách. Po roce 2013 se změní rozdělování evropských dotací a hrozí, že nebudou peníze na dostavbu dálnice D3, čtvrtého železničního koridoru a silnice z Českých Budějovic do Rakouska. Podle hejtmana Zimoly se ale k dokončení obou staveb zavázala vláda. Mají kompenzovat zátěž spojenou s dostavbou jaderné elektrárny.

"Jestliže dosud měl stát z pozice Jihočeského kraje podporu dostavby Temelína, tak jasně říkám, že se tato podpora může velmi rychle změnit v případě, že stát nedostojí svým jasným závazkům. Míra trpělivosti v tento moment skutečně přetéká."

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy se jedná o nátlak, který on osobně odmítá akceptovat:

"Já myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že je třeba podpořit výstavbu dálniční sítě zejména v jižních Čechách a napojení na našeho rakouského souseda. Ale ultimativní požadavky nejsou můj styl."

O dálnici se hovořilo i během pracovní cesty prezidenta Klause ve spolkové zemi Horní Rakousy. Podle Václava Klause už nedominují jednání politiků rozdílné názory na téma jaderné energie, ale do popředí se dostaly otázky zlepšení silniční infrastruktury.


Tento týden se také konaly schůze Poslanecké sněmovny a Senátu. Ten schválil mimo jiné novelu o zvláštní ochraně svědka. Chránění svědci si pravděpodobně budou moci ponechat od příštího roku svou novou identitu i poté, co jim skončí ochranný režim. Novela také upravuje používání krycích dokladů nebo vyplácení důchodů lidem s více identitami, vysvětlil senátor Miroslav Antl:

"Pokud občané chtějí svědčit proti organizovanému zločinu, tak tento zákon jim umožňuje, aby se nebáli a přihlásili se. Zabezpečení je daleko lepší i sociální a důchodové, což většinou občany v této době zajímá."

Poslanecká sněmovna odeslala do závěrečného schvalování vládní novelu zákona o veřejných zakázkách. Jde o předlohu, která má zprůhlednit jejich zadávání a kterou vládní Věci veřejné již dříve označily za klíčový nástroj v boji s korupcí. Dva sněmovní výbory, které se návrhem zabývaly, navrhly na dvě stovky změn. Ke shodě v koalici by měla přispět změna, která umožní odkrytí vlastnické struktury firem, které se o veřejné zakázky ucházejí, a to včetně jejich subdodavatelů. TOP 09 a Starostové totiž požadují úplné zveřejnění jejich vlastníků. Věci veřejné navrhly, aby tuto povinnost měli vlastníci deseti a více procent akcií.


Lékaři a sestry chtějí od ministra zdravotnictví Leoše Hegera jasně slyšet, že jim příští rok platy stoupnou o 10 procent. Pokud jim ministr neodpoví do 5. listopadu, zahájí protestní akce. Žádali by také odstoupení vlády, pokud by peníze navíc nedostali. Uvedli to zástupci krizového štábu odborářských organizací. Podle ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové Romana Prymuly jsou jejich požadavky legitimní. Na druhou stranu ale podle něj nejsou na místě žádná silová řešení:

"Já jsem osobně příznivcem toho, aby ta jednání probíhala na úrovni každé nemocnice, co si může a nemůže dovolit, protože my nedostaneme kompenzaci, která by na to vytvořila adekvátní prostředky. Ze zákona nesmíme vyplácet to, co nemáme. Určitá benevolence by tu měla být. Pokud se rozhodne na úrovni ministerstva nebo vlády, že ta kompenzace bude plošná, tak se tomu budeme muset přizpůsobit a hledat rezervy jinde."

Ministr Heger už dříve uvedl, že od slibu zdravotníkům ustupovat nehodlá.


Konopí pro léčebné účely by se mohlo pěstovat i v Česku. K tomuto závěru dospěla pracovní skupina, která připravuje příslušný zákon. Konopí by ale mohly pěstovat jen registrované firmy, které by podléhaly přísné kontrole. Vedoucí pracovní skupiny, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima vysvětlil, při jakých diagnózách konopí pomáhá:

"Se nejčastěji jedná o léčbu chronické a úporné bolesti, která je vyvolána celou řadou příčin. Dále to může být použito v kožním lékařství ve formě mastí a také u některých křečovitých stavů u vybraných diagnóz z oboru neurologie a mohou to být stavy u některých pacientů nemocných AIDS."