Týden v ČR

0:00
/
0:00

Čeští politici se důrazně ohradili proti čtvrtečnímu vyjádření rakouského prezidenta Heinze Fischera, který v písemném pozdravu pro rakouské sudetské Němce označil československé poválečné dekrety bývalého prezidenta Edvarda Beneše jako "těžké bezpráví".

Čeští politici se důrazně ohradili proti čtvrtečnímu vyjádření rakouského prezidenta Heinze Fischera, který v písemném pozdravu pro rakouské sudetské Němce označil československé poválečné dekrety bývalého prezidenta Edvarda Beneše jako "těžké bezpráví" a zdůraznil, že země Evropské unie tyto dekrety "nelegalizovaly" ani výjimkou z Listiny základních práv Evropské unie, kterou vyjednal český prezident. Český ministr zahraničí Jan Kohout v reakci označil otázku dekretů za uzavřenou pro Česko:

Heinz Fischer,  foto: www.bmlv.gv.at
"Je minimálně pro nás uzavřená od doby vstupu do Evropské unie, kdy byla zkoumána kompatibilita našeho zákonodárství včetně těch zmiňovaných prezidentských dekretů."

Skutečnost, že český prezident Václav Klaus si pro svůj podpis lisabonské smlouvy dal jako podmínku, že evropská charta lidských práv se na Českou republiku nevztahuje, nemá na Benešovy dekrety ve skutečnosti žádný vliv," uvedl Heinz Fischer. Prezident Klaus vzápětí reagoval politováním, že se "bolavá historická témata" opět "zneužívají v rakouské předvolební kampani". Předsedu Senátu Přemysla Sobotku překvapilo, že vysoký představitel Rakouska ještě nyní napadá rozhodnutí velmocí, které Beneš dekrety provedl. Dekrety byly součástí poválečného řešení.


Předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík  (uprostřed),  druhý zleva je prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas,  foto: ČTK
Pod hrozbou stávky v dopravě jednala v úterý Poslanecká sněmovna o zrušení vyššího zdanění zaměstnaneckých výhod, které platí od začátku roku. Odboráři hrozili, že když se pravidla nevrátí zpátky, nebude ve čtvrtek pět hodin fungovat hromadná doprava. Takový protest by zastavil víc než 1000 vlaků. Díky hlasům sociálních demokratů, komunistů, lidovců rozpočtový výbor doporučil sněmovně zdanění benefitů snížit. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zopakoval, že proti zaměstnaneckým výhodám nic nemá, nesmí na ně ale doplácet ostatní:

"V okamžiku, kdy ty benefity podléhají jinému daňovému režimu, pak přestává jít o dvoustranný vztah zaměstnanec - zaměstnavatel, a do tohoto vztahu při kolektivním vyjednávání vstupují veřejné rozpočty, tedy všichni ostatní daňoví poplatníci mimo příslušnou kolektivní smlouvu, kteří jsou přinuceni na tyto benefity ze svých daní přispět."

Premiér Jan Fischer před poslanci uvedl, že dopad do státního rozpočtu nebude tak vysoký, jak spočítala pravice:

"Jistě, že nový systém by přinesl do rozpočtu nové příjmy, ale kolik to přesně bude není podle ministra financí úplně snadné odhadnout. Proto se při přípravě rozpočtu s těmito příjmy nijak zásadně nepočítalo a očekávaný výsledek je jen v řádu desítek milionů korun. Osobně si proto myslím, že takováto cena za sociální smír v této zemi, a navíc tři měsíce před volbami, je ještě přijatelná."

Vpodvečer Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze vyšší zdanění zaměstnaneckých výhod zrušila. Ve středu pak odboroví předáci zrušili čtvrteční stávku v dopravě. Jako důvod uvedli schválení novely zákona o dani z přidané hodnoty ve sněmovně. Odbory rovněž vyzvaly politiky k dokončení celého schvalovacího procesu. Očekává se totiž, že novela narazí v Senátu, kde má většinu pravice. Odbory ale zrušením stávky splnily podmínku lidovců, kteří by mohli ve sněmovně pomoci přehlasovat případné senátní veto.


Poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet se v pondělí stal nejabsurdnějším poplatkem roku 2009. Rozhodli o tom klienti bank na serveru bankovnipoplatek.com. Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky banky reagují na chování svých klientů, kteří příliš neinvestují, a proto vydělávají na poplatcích:

"Je pravdou, že banky v západní Evropě mnohdy neúčtují poplatky, které si účtují české banky. Na druhou stranu západní banky zase využívají toho, že lidé tam více investují, a potom mají poplatky řekněme právě z toho investování."

Snížení bankovních poplatků tedy podle Marka Hatlapatky závisí na tom, kdy začnou čeští klienti více investovat.


Foto: ČTK
Život Tomáše Garrigua Masaryka na Hradě - všední i sváteční - tak se nazývá výstava v Rožmberském paláci Pražského hradu. Expozici připravila kancelář hlavy státu ke 160. výročí Masarykova narození. Jedním z lákadel výstavy, kterou v úterý zahájil prezident Václav Klaus a bude otevřena do 14. března, je úplný rodokmen Tomáše Garrigua Masaryka a jeho potomků.Více o koncepci prozradila autorka projektu Libuše Benešová:

"Sleduje jakoby celý Masarykův život v úloze prezidenta a chviličku po jeho abdikaci do jeho smrti. Čili začínáme Masarykovým příchodem na Hrad, ukazujeme jeho první byt hradní, provizorní, pak jeho reprezentativní byt, který je vidět tady na plánech, fotografiích i na modelu tohoto bytu. Myslím si, že to je velmi zajímavé."


Martina Sáblíková a členové bronzové běžecké štafety  (zleva) Lukáš Bauer,  Martin Koukal a Jiří Magál,  foto: ČTK
Výprava českých sportovců přiletěla v úterý z olympijských her ve Vancouveru. Kromě Šárky Záhrobské, která získala ve slalomu olympijský bronz a byla doma už od neděle, se na letišti se stovkami fanoušků přivítali všichni čeští medailisté včetně dvojnásobné vítězky Martiny Sáblíkové. Svěřenkyně trenéra Petra Nováka po příletu prozradila, co pro ní bylo během olympiády nejtěžší:

"Musím říct, že nejnáročnější asi byla ta 'pětka' a potom určitě novináři, protože to bylo opravdu docela 'hustý'. Let byl úplně suprový. Myslím, že celá výprava se docela bavila, mně se to líbilo a klidně bych letěla ještě jednou."

Dvojnásobný držitel bronzu Lukáš Bauer po příletu nastínil svůj nejbližší program:

"Dnes dorazím domů, slyšel jsem o nějakém oficiálním přivítání na Božím Daru, pak bude následovat vybalení tašky, zabalení tašky a ve čtvrtek zpátky tady na letišti směr Lahti."