Týden v ČR

Anděla Dvořáková, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Středa proběhla v Česku ve znamení oslav státního svátku - 91. výročí vzniku Československa. Na shromáždění v pražském Národním muzeu zazněla i kritika současných politiků. Svůj názor na jejich morální kredit vyjádřila Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu:

Anděla Dvořáková,  foto: ČTK
Středa proběhla v Česku ve znamení oslav státního svátku - 91. výročí vzniku Československa. Na shromáždění v pražském Národním muzeu zazněla i kritika současných politiků. Svůj názor na jejich morální kredit vyjádřila Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu:

"Je mi líto, ale těžko totiž najdeme ve světě pokornější lokaje než jsme my. To se týká především regionálních politiků, na jejichž chování veřejnost vlastně nevidí a kteří si dělají, co se jim zlíbí, aniž berou ohled na zájmy státu nebo občanů. Jen proto je nejhorší situace ve vztahu k sudetským Němcům právě v regionech. Tam totiž platí, že kdo platí, ten jede. Státnost, zájmy občanů, ty ať jdou podle místních politiků k čertu. Hlavně, že to nese peníze."

Anděla Dvořáková varovala před údajně rostoucím vlivem sudetských Němců v příhraničních regionech. V této souvislosti vyzdvihla prezidenta Václava Klause za jeho podmínku pro ratifikaci Lisabonské smlouvy, kterou zdůvodnil případnými nároky vysídlenců.

Během večerního vyvrcholení oslav státního svátku ve Vladislavské sále Pražského hradu prezident Klaus vyznamenal 23 osobností. Ve svém projevu mimo jiné zmínil, že v Česku panuje nespokojenost. Její příčinu vidí nejen v ekonomické a hospodářské krizi, ale i v evropském integračním procesu:

"Dochází i k nebezpečné erozi státu v důsledku urychlujícího se evropského integračního procesu. Někteří lidé i proto přestávají považovat svůj stát a jeho instituce za jednotku, na kterou se mohou spolehnout, se kterou se mohou a mají identifikovat a o jejíž rozvoj a posilování mají usilovat."


Ústavní soud v úterý odročil jednání o Lisabonské smlouvě na 3. listopadu. Jak vysvětlil předseda soudu Pavel Rychetský, Ústavní soud se teď bude radit. Senátoři svůj návrh v úterý ještě doplnili, což se nelíbí předsedovi KDU-ČSL Cyrilu Svobodovi:

"Já myslím, že nejvíc by se zasloužili o stát senátoři, kteří podali ten návrh, kdyby tu žalobu stáhli, protože to, co se odehrálo, je jenom divadlo obstrukce. To, že soud odročil jednání, je pochopitelné, protože je zahlcen novými informacemi a rozhodnutí musí řádně odůvodnit. Ústavní soud se Lisabonskou smlouvou již zabýval a podle mne ji shledal jako celek v souladu s našim ústavním pořádkem. Není co tady dál zkoumat, je třeba pouze ratifikovat."

Vláda je přesvědčena o souladu evropského dokumentu s českým ústavním pořádkem. Skupina senátorů ale trvá na tom, že jde o problematickou věc, řekl jeden z nich, Jiří Oberfalzer z ODS:

"My nadále trváme na tom, že zde předáváme významné pravomoci na evropskou úroveň, nadále trváme na tom, že proces dalšího možného rozšiřování evropských pravomocí na úkor členských států je příliš obtížně kontrolovatelný. A od toho jsou soudci, aby řekli, kdo má pravdu."


Foto: ČTK
Zemědělci ve čtvrtek protestovali proti nízkým výkupním cenám mléka, což je nutí snižovat početní stavy krav. Protest zahájili v Ústí nad Orlicí a poté na řadě dalších míst republiky vylévali mléko. Znehodnotili ho na půl milionu litrů, což odpovídá zhruba sedmi procentům tuzemské denní produkce mléka. Agrární komora protest producentů mléka podporuje, uvedl její prezident Jan Veleba:

"Vyléváním mléka, což je krajní prostředek, nicméně v západní Evropě probíhá už několik měsíců v různých státech, chtějí upozornit veřejnost, ministerstvo zemědělství, že je třeba zkrátka s tím něco dělat. Pokud se týká českých mlékařících farmářů, tak v letošním roce, narozdíl od třeba takového Slovenska nebo Německa či Francie, se jim nedostalo vůbec žádné pomoci."


Foto: ČTK
V neděli byl znovuotevřen Národní památník na pražském Vítkově. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí a je nyní jediným muzeum moderních českých a československých dějin. Jeho součástí je stálá expozice s názvem "Křižovatky české a československé státnosti".

"Zachycuje významné křižovatky v našich dějinách, na kterých se výrazným způsobem měnila státnost a vůbec celé pojetí státu,"říká mluvčí Národního muzea Radka Schusterová. Součástí výstavy jsou podle jejich slov také věci významných osobností: "Poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení nebo osobní předměty, spjaté s Janem Palachem."


"My jsme to nevzdali" se jmenuje výstava, která od úterý v ulicích Prahy ukazuje odpor Čechů proti nejhorším totalitám minulého století. Výstava je výsledkem několikaletého úsilí společnosti Post Bellum, která zachycuje příběhy válečných veteránů, vězňů koncentračních táborů i obětí politických procesů 50. let a svou činnost rozšířila i na období do roku 1989. Jednotlivé etapy dějin zachycuje podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy celkem dvanáct zastavení v centru Prahy:

"Jedná se o výstavu, která symbolicky začíná na Hradčanském náměstí před Pražským hradem, kde jsou instalovány portréty lidí, kteří prošli 2. světovou válkou. Dále cesta pokračuje 20. stoletím na Klárov, kde je expozice k 50. letům."

Další zastávky se věnují holocaustu, obětem sovětských gulagů, Pražskému jaru 1968 a normalizaci, disentu, chartistům i demonstracím z roku 1989.