Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Vláda kvůli hospodářské krizi chystá opatření na podporu zaměstnanosti i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury.

Vláda kvůli hospodářské krizi chystá opatření na podporu zaměstnanosti i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Zároveň usnadní přístup firem k penězům. Po nedělním šestihodinovém jednání Národní ekonomické rady vlády s ekonomickými ministry to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Všechna opatření by měla tvořit ucelený Národní protikrizový plán. Ten zahrne kroky jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu:

"Výdajovými prioritami jsou v současné situaci investice do vědy, vzdělání, regionální infrastruktury. Jsou to samozřejmě také investice do dopravní obslužnosti, zejména do té regionální. Upřednostňovat budeme projekty s multiplikačním efektem, které budou stimulovat soukromé investory, aby se na těch projektech podíleli."

Na příjmové stránce jmenoval ministr Kalousek například možnost zavedení odečitatelných položek ze základů sociálního pojištění u mladých lidí, kteří teprve nastupují do práce.

Také sociální demokraté představili svůj plán na oživení českého hospodářství. Kvůli krizi chtějí například zavést třicetiprocentní daň ze superhrubé mzdy pro lidi, kteří vydělávají více než milion 200 tisíc korun ročně. Chtějí také letos jednorázově vyplatit třináctý důchod starobním i invalidním důchodcům. Změny oznámil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka:

"Jedná se o prodloužení podpory v nezaměstnanosti u osob do 50 let ze stávajících pěti na šest měsíců, chceme prosadit znovuzavedení dávky v nemoci první tři dny v rámci nemocenského pojištění ve výši 25 procent. Chceme také rozložit stávající plán deregulace nájemného do delšího časového období."

Člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček prohlásil, že některé návrhy sociálních demokratů rada určitě využije.


Foto: ČTK
Zástupci přeživších obětí holocaustu, politického a veřejného života si v úterý na slavnostním shromáždění v Senátu připomněli 64 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. 27. leden je od roku 2004 Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Proč je třeba si genocidu Židů, Romů a dalších obětí masového vyvražďování během druhé světové války připomínat, řekl předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček:

"Je to jedna z možných věcí, které se dají udělat, aby se ta věc neopakovala v žádné podobě. Připomínat šoa je v tomto ohledu velice důležité, protože zapomenout na to, co se stalo, znamená zvýšit riziko toho, že se to bude opakovat."

Tomuto tématu se ve školách nevěnuje taková pozornost, jakou by si zasloužilo, myslí si předseda České rady pro oběti nacismu Oldřich Stránský:

"Člověk nemůže pochválit to, co se děje ve školství, kdy učebnice o této situaci, o těchto věcech mluví v tak nepatrném množství. Páni učitelé nám to také potvrdili, že nemají dost času na to, aby o těch věcech mohli mluvit."


Vláda udělala v pondělí první krok k reformě vysokého školství. Její základní teze zakotvila v tzv. Bílé knize. Na přípravě věcného záměru zákona o vysokém školství budou pracovat ministři školství a financí. Podle Bílé knihy je podstatou reformy mimo jiné systém grantů a studentských půjček, které by měly předcházet zavedení školného. O tom ale současná vláda neuvažuje. Co by měla reforma vysokého školství přinést vysvětluje ministr školství Ondřej Liška:

"Ten nejdůležitější princip reformy vysokých škol je zvýšení šancí, rovnost příležitostí. Dnešní systém vysokoškolského vzdělávání diskriminuje, selektuje studenty, diskriminuje ty, kteří jsou sociálně znevýhodněni. A když se podíváte na to, kdo jsou studenty soukromých vysokých škol, kde se dnes už platí školné, tak jsou to právě studenti s nižším sociálním statutem než ti, kteří studují 'zadarmo' na veřejných vysokých školách. To je třeba změnit."

Bílá kniha naráží na odpor v akademické obci. Podle jejího hlavního kritika, rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, může dojít ke zpolitizování vysokých škol.


Vědcům z Biologické fakulty Jihočeské univerzity a Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích se podařil objev, který má šanci pomoci lidstvu bránit se proti klíšťatům. Výsledky jejich výzkumu právě zveřejnil významný časopis amerických akademiků. Podstatu objevu vysvětluje šéf výzkumného týmu Ondřej Hajdůšek:

"Podařilo se nám popsat metabolismus železa u klíštěte, nově identifikovat molekulu nazvanou feritin 2, která má u klíšťat schopnost přenášet železo. Náš výzkum by mohl, alespoň doufáme, vést k racionální tvorbě nových vakcín proti klíšťatům nebo proti klíšťaty přenášeným patogenům."


Vzácná soška Panny Marie s Ježíškem se v pondělí vrátila zpět do Česka. Plastika byla před třinácti lety ukradena z kostela v Cholině na Olomoucku a posléze vyvezena do Rakouska. Před třemi lety se našla u vídeňského starožitníka, který ji údajně koupil v dobré víře od překupníka. Po více než dvouletém jednání rozhodl loni na podzim soud ve Vídni, že se má artefakt vrátit zpět původnímu majiteli. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner je rád, že se socha vrátila:

"Máme radost z toho, že konečně se zrealizuje návrat cholinské madony zpátky, říkám tomu z exilu. Socha byla ukradena, našla se ve Vídni, skončily soudy a z rozhodnutí rakouských úřadů bude nyní vrácena."

Cholinská madona pochází z konce první čtvrtiny 15. století. Je to dřevořezba v gotickém stylu o rozměrech 120 krát 50 centimetrů. Její hodnota dosahuje téměř 4 milionů korun.