Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Kauza poslanců Moravy a Tlustého vyvolala zostření vztahů uvnitř Občanské demokratické strany. Americká úvěrová krize se začíná projevovat i u nás. Zemědělci připravují na 13. října celorepublikovou protestní akci. Letošní Vesnicí roku se v pondělí stala obec Lidečko ze Vsetínska. Závěrečný díl trilogie dosud nepublikované korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha se dostává ke čtenářům.

Juraj Raninec, foto: ČTK
Kauza poslanců Moravy a Tlustého vyvolala zostření vztahů uvnitř Občanské demokratické strany. Vlastimil Tlustý na popud televize Nova spolupracoval jako návnada na přípravě vlastních kompromitujících fotografií. O ty pak projevil zájem Jan Morava, který je chtěl použít pro případný nátlak. Po zveřejnění kauzy složil mandát, ale Vlastimil Tlustý to odmítl. Jeho příznivci, poslanci ODS Juraj Raninec a Jan Schwippel, se ale kvůli řešení kauzy v ODS rozhodli odejít z klubu své strany - jeden v pondělí, druhý ve středu. Při případném hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které chce v říjnu vyvolat ČSSD, ale Jan Schwippel proti kabinetu Mirka Topolánka podle svých slov hlasovat nebude. Juraj Raninec ještě není definitivně rozhodnutý:

"V tuto chvíli to nedokážu říct. Já bych byl velice rád a podpořil bych takové řešení, pokud by došlo třeba k dohodě v rámci celopolitického spektra o nějaké dočasné vládě, která by zemi přivedla k předčasným volbám, protože si myslím, že není možné a není to dobré pro Českou republiku, aby se vláda opírala o důvěru přeběhlíků ze stran opozice."

Juraj Raninec si umí představit i jiné řešení - dohodu o vládě, která by zemi dovedla k předčasným volbám. To je podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka rozumný názor:

"Já si neumím představit, že pan Topolánek se svojí 'schopností' řídit vládu bude řídit Evropskou unii od 1. ledna příštího roku. Myslím, že o takových věcech, jako hledání jeho nástupce v čele takovéto úřednické vlády, i když tu Ústava České republiky nezná, jsem připraveni po pádu vlády jednat."

Nejlepší by podle něj ale bylo, kdyby se politické strany po případném pádu vlády dohodly na předčasných volbách.


Foto: ČTK
Americká úvěrová krize se začíná projevovat i u nás. Investoři ze Spojených států totiž v posledním půl roce začali ukládat peníze ve střední Evropě, také v Česku. Důsledkem toho bylo mimo jiné extrémní posílení české koruny. Krize způsobila i utlumení ekonomické aktivity - nejprve ve Spojených státech, pak i v západní Evropě, naposledy v Německu, soudí hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík:

"No a protože Německé je velmi významná cílová země českých exportů, tak to bezesporu pocítí i naši exportéři a výrobci. protože se jim smršťuje trh. Myslím si, že na vládě a České národní bance je především v této chvíli péče o to, aby kurz koruny nebyl nadbytně silný, aby to dál nevytvářelo bariéru pro české exporty."


Zemědělci připravují na 13. října celorepublikovou protestní akci. O formě protestu rozhodnou v příštím týdnu. Chtějí hlavně těžkou technikou blokovat dálnice. Zástupcům Agrární komory se na pondělním jednání s ministrem financí Miroslavem Kalouskem nepodařilo vyjednat navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se proto rozhodli k protestům:

"Jednání na ministerstvu financí skončilo z našeho pohledu fiaskem. Dnes jsme se rozhodli k plošným akcím. Je možné, že se budou opakovat. My samozřejmě budeme dál jednat, nicméně je rozhodnuto, že budeme připravovat první celorepublikovou plošnou akci, kterou hodláme provést 13. října."

Podle zemědělského analytika Petra Havla ale současný návrh rozpočtu resortu zemědělství pro farmáře nebude znamenat katastrofu:

"Nemyslím, že by české zemědělství bylo tímto výrazně poškozeno. Co bude zejména podstatné je, jakým způsobem se zachovají okolní země, zejména Polsko, Maďarsko, Slovensko, protože ani tam nemusí dojít k plnému dorovnání přímých plateb, a pokud by ani tam k takovému dorovnání nedošlo, tak ta konkurenceschopnost našich zemědělců nebude vůči těmto bezprostředním konkurentům výrazně ohrožena."

Čeští zemědělci chtějí dosáhnout na 90 procent úrovně přímých plateb, kterou dostává farmář v Rakousku nebo Německu. Podle navrženého rozpočtu by však obdrželi jen 78 procent.


Lidečko, foto: ČTK
Letošní Vesnicí roku se v pondělí stala obec Lidečko ze Vsetínska. Do 14. ročníku celostátní soutěže se přihlásilo celkem 309 obcí z celé České republiky. Starosta Lidečka Vojtěch Ryza čekal s přihláškou několik let, než dobudovali inženýrské sítě a komunikace. Obec je ale známá jako turistické středisko s pískovcovými skalami i jako nositel folklorních tradic:

"Byli jsme stále nohama na zemi a říkali jsme si, že ještě do toho nepůjdeme, ale teď jsme to chtěli zkusit. Že to takto dopadne, to jsme nečekali, My jsme šli s tím, že máme skutečně velmi dobrý společenský život, je na to mnoho příkladů. Máme dobré tradice, zvyky, a s tím jsme chtěli jít jako s takovou devizou obce, která se tím může pochválit. A samozřejmě i s dalšími věcmi, projekty, které se podařily."


Závěrečný díl trilogie dosud nepublikované korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha se dostává ke čtenářům. V pražském Muzeu Kampa byla kniha ve středu slavnostně pokřtěna. Podle mluvčí muzea Jany Pelouchové je poslední díl s názvem Korespondence III. stejně přitažlivý, jako dva předcházející:

"Ten závěrečný svazek přináší jejich listy z neveselých let, z období let 1969 až 1980. Dopisy neobvyklým způsobem zachycují normalizační léta v Československu. Navíc je doplňují další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Je to především uveřejnění jeho pokusu o autobiografii, kterou editor konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, kterým byl Voskovec podroben od roku 1950 do roku 1951, kdy byl 11 měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island."