Týden v ČR

Povolební jednání o sestavení nové vlády nabrala ve čtvrtek jiný směr. Ještě ve středu se oba hlavní aktéři - šéf ČSSD Jiří Paroubek a předseda ODS Mirek Topolánek - tvářili optimisticky. Jiří Paroubek dokonce potvrdil, že budou dál hledat kompromis:

Jiří Paroubek a Mirek Topolánek, foto: ČTK

"Já očekávám, že všechny věci budou připraveny tak, aby do konce týdne programové otázky byly dořešeny, a začátkem příštího týdne předpokládám, že dořešíme ty zbývající."

Mirek Topolánek už takovým optimismem neoplýval. Jak řekl, vedení ODS se shoduje v tom, že dohodu se sociálními demokraty není nutné uzavřít "za každou cenu":

"Já nemohu říct po tom jednání, které bylo poměrně krátké, že bychom se posunuli v těchto věcech. Ta jednání pokračují. Vytyčili jsme si určitou časovou mapu jednání v jednotlivých oblastech, které pokládáme za nedohodnuty, nebo za oblasti, kde máme problémy, a to je zhruba tak všechno, co k tomu já jsem v této chvíli ochoten říct."

Miroslav Kalousek a Jiří Paroubek, foto: ČTK

Ve čtvrtek pak sociální demokraté ukončili debatu s ODS a nabídli vytvoření koalice lidovcům. Jiří Paroubek odůvodnil změnu postoje ČSSD i tím, že v jejich členské základně vyvrcholil odpor k toleranci menšinové vlády ODS. Důvodem je prý hlavně neústupnost občanských demokratů v otázkách daňových a sociálních zákonů a také trvání na některých ministerských kandidátech, pro ČSSD nepřijatelných:

"Sociální demokracie se domnívá, že předseda ODS Mirek Topolánek měl velmi dlouhou dobu téměř tří měsíců na sestavení vlády a získání důvěry. Tento čas však efektivně nevyužil. Sociální demokracie se vzhledem k nekonstruktivnímu přístupu ODS rozhodla zahájit jednání o povolebním řešení situace s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem."

Snahou těchto jednání je podle Jiřího Paroubka nalézt řešení povolebního patu v koaliční spolupráci s KDU-ČSL.

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová vnímá rozhodnutí ČSSD jako logické vyústění dosavadních kroků Jiřího Paroubka. Má pocit, že schůzky s ODS organizovalo vedení ČSSD záměrně tak, aby nedošlo k dohodě. Jak po jednání Výkonné rady ODS řekl Mirek Topolánek, jeho strana chce sestavit vládu, která by zemi dovedla v příštím roce k předčasným volbám. Nebránila by se pro toto přechodné období ani tomu, aby její kabinet podpořili komunisté. Strana zelených odmítá jakoukoliv vládu, která by se musela opřít o hlasy komunistů.

Připravovaná vládní spolupráce sociálních demokratů a lidovců však měla jepičí život. Protesty organizací KDU-ČSL v regionech proti účasti strany v kabinetu, který by spoléhal na hlasy komunistů, byly tak silné, že na pátečním celostátním výboru strany bylo rozhodnuto okamžitě ukončit s ČSSD jednání o společné vládě. Miroslav Kalousek pak rezignoval na post předsedy KDU-ČSL.

---

Pietní akt u budovy ČRo, foto: ČTK

V pondělí si lidé v Česku připomněli den, kdy před 38 lety vtrhla do Československa vojska zemí Varšavské smlouvy. Ve středu 21. srpna 1968 v půl osmé ráno dorazilo před sídlo Československého rozhlasu v Praze šest okupačních tanků. Na budovu dopadaly střely a nad hlavami stovek lidí, kteří se snažili zabránit okupantům v postupu, létaly Antonovy. Toto smutné výročí si připomněli účastníci pietního aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. Vedle hrstky pamětníků se pietního aktu zúčastnili zástupci prezidenta republiky, obou komor Parlamentu, vlády a hlavního města, kteří k pamětním tabulím u vchodu do rozhlasové budovy položili věnce. Místopředseda Senátu Jiří Liška pak připomněl tehdejší jednotu a solidaritu národa. Při této příležitosti zmínil roli, jakou nejen v srpnových dnech roku 1968 sehráli pracovníci rozhlasu:

"Byli to právě oni, kteří tu solidaritu a jednotu národa nezastupitelným způsobem dokázali vytvářet a udržovat. Tehdy se víc než kdykoli jindy ukázalo, jakou sílu mají média, když jim lidé věří. Spoluvytváření veřejného mínění, nálad ve společnosti, je nesmírně odpovědná práce. Může mít kladný i záporný dopad. Vliv médií ve společnosti je obecně v dnešní době výrazně větší než tomu bylo před těmi téměř čtyřiceti lety. Přesto jsem přesvědčen, že výkonům rozhlasových pracovníků ve dnech po 21. srpnu 1968 se dlouho nic nevyrovná."

1968

Drama, které se v srpnu 1968 odehrávalo před budovou rozhlasu v Praze na Vinohradech, je poměrně známo z dobových fotografií i ze vzpomínek pamětníků. Podrobnosti o tom, co se dělo v budově, vyplouvají na povrch až teď. Například jaké následky zanechalo dvoutýdenní působení sovětských vojáků v rozhlasovém objektu. Archivářka Alena Šimánková cituje z vyšetřovacího spisu generální prokuratury v Praze:

"Výsledky ohledání provedeného dne 3. a 4. září 68 v budovách Československého rozhlasu. Bylo zjištěno, že v obou budovách je chaotický nepořádek. Tímto ohledáním bylo zjištěno, že řada věcí byla poškozena a odcizena. Pak je tady: výsledek a rozsah škod byl zjišťován speciální inventarizační komisí, z těchto materiálů je patrno, že škoda činí 1.580.858 korun. Z charakteru jednání pachatelů, jak bylo zjištěno ohledáním, se vylučuje jednání z nedbalosti. Je odůvodněno rozhodnout o zahájení trestního stíhání."

K tomu ale nedošlo. Navzdory tomu, že jména určitých osob k dispozici byly.

---

Představení francouzského souboru Malabar, foto: ČTK

Konec prázdnin začíná být v Praze spojen s tzv. "novým cirkusem". Po dva týdny mohou diváci v cirkusových a divadelních stanech na Letenské pláni zapomenout na blížící se podzim. Letos potřetí baví Pražany i návštěvníky hlavního města festival Letní Letná. Pořádající společnost Gaspard letos zastupuje Josef Miřácký:

"Oproti tomu předchozímu ročníku máme připraveny 4 novinky. Loni jsme měli 20 souborů, z toho byl jeden zahraniční, letos máme 25 souborů a zahraniční jsou čtyři. Další novinkou v programovém schématu jsou hudební produkce. Každý den čeká návštěvníky jeden koncert v hudebním stanu. V loňském roce byla plocha omezena na takové údolíčko mezi Hanavským pavilonem a Kramářovou vilou, letos jsme samozřejmě na tom samém místě a rozšiřujeme se ještě na plochu pod Hanavský pavilon a jednu produkci budeme mít přímo na Letenské pláni."

Jaké další zahraniční soubory se divákům na Letné představí? Escarlata Cirkus ze Španělska, francouzský mim Gulko a soubor Cirque Trottola. Z českých souborů vystoupí například Vosto5, Pidivadlo, Matapa, Divadlo Minor a další. Letos poprvé divadelníci pořádají také průvody v pražském centru. Festival Letní Letná končí 3. září.