Týden v ČR

Na prozatímním plánu, jak více než dva měsíce po volbách odblokovat Poslaneckou sněmovnu, se s předsedy parlamentních stran dohodl na Pražském hradě prezident Václav Klaus. S řešením, podle něhož má v čele dolní komory dočasně stanout sociální demokrat, souhlasí ODS, komunisté, lidovci i zelení. Dočasně zvolený předseda sněmovny by vykonával mandát jen do okamžiku, kdy by na něj mohla přejít ústavní pravomoc vybrat premiéra. Tím by se uvolnila cesta k demisi Paroubkova kabinetu a jmenování vlády v čele s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Kandidátem ČSSD na funkci prozatímního předsedy Poslanecké sněmovny bude sociálnědemokratický poslanec Miloslav Vlček. Nového předsedu bude sněmovna volit v pondělí, kdy bude pokračovat její ustavující schůze. Nyní si alespoň krátce připomeňme, co dohodě předcházelo.

Václav Klaus a Mirek Topolánek, foto: ČTK

S návrhem, aby poslanci v pondělí zvolili dočasného předsedu sněmovny z řad ČSSD, přišel Václav Klaus. Prezident po schůzce s politiky zdůraznil, že toto jednání není žádnou blokací ostatních současných jednání na politické scéně:

"Je pokusem o jejich doplněk, a je pokusem udělat jistý malý krok, který by byl zprůchodněním dnešní patové situace."

Občanští demokraté v zápětí prohlásili, že budou požadovat, aby případný předseda Poslanecké sněmovny s časově omezeným mandátem podal demisi dříve, než by měl možnost jakýmkoli způsobem ovlivnit pověření nového premiéra při třetím pokusu o sestavení vlády. Za těchto podmínek je prý ODS podle jejího šéfa Mirka Topolánka ochotna do čela dolní komory sociálnědemokratického kandidáta podpořit:

"V dané chvíli by to znamenalo to, že volba předsedy Poslanecké sněmovny s časově omezeným mandátem by samozřejmě znamenala ukončení ustavující schůze demisí vlády Jiřího Paroubka a jmenováním Mirka Topolánka. To znamená, že bychom se dostali přece jenom, a to korektně podle ústavy, podstatně dál."

Jiří Paroubek, foto: ČTK

Prezident Klaus při jednání také poprvé připustil, že v určité fázi může pověřit jednáním o sestavení vlády předsedu ČSSD Jiřího Paroubka. Ten prezidentův krok ocenil. Podle něj to navíc přispěje k urychlení současných jednání:

"Myslím, že pan prezident udělal na začátku psychologickou chybu, pokud tohleto neřekl. Samozřejmě že strana, jako je sociální demokracie, musí trvat na tom, aby v případě toho, že jednání o sestavení vlády nedopadnou úspěšně, byla také oslovena v jednom z těch dalších pokusů."

Mezitím Senát drtivou většinou schválil novelu ústavy, která by měla zjednodušit a urychlit dosavadní možnosti řešení politické krize. Snazší by mělo být rozpuštění Poslanecké sněmovny, a tudíž i následné vyhlášení předčasných voleb. Těm však podle průzkumu společnosti Factum Invenio dává přednost jen necelá pětina dotázaných, téměř třetina ale očekává, že vývoj k nim směřuje.

---

Foto: ČTK

Základna americké armády bude téměř jistě na území Česka. Definitivní rozhodnutí sice ještě nepadlo, ale ministr zahraničí Cyril Svoboda to vidí jako vysoce pravděpodobné. Protiraketová základna však rozděluje jak veřejnost, tak i politiky. Zatím není ani jisté, co by na základně mělo být. Podle Cyrila Svobody tam mohou Američané umístit jen radar, nebo také postavit celou základnu:

"Může to být nějaká účast, třeba tam budou na malém prostoru asi čtyř kilometrů rakety. Zdůrazňuji rakety, které nemají žádné hlavice. Jsou pouze pro naši obranu, to znamená, že z tohoto pohledu nejsou pro nás žádným ohrožením. Nějaký koncept předložen bude a my se musíme rozhodnout."

Základna ve střední Evropě by mohla ochránit celý kontinent proti raketovému útoku například z Íránu nebo ze Severní Koreje. Američanům se údajně nejvíc zamlouvá výcvikový prostor Libavá nedaleko Olomouce. A jak se na umístění základny dívá politolog Jiří Pehe?

"Česká republika by částečně mohla těžit z toho, že Spojené státy budou na jejím území, to znamená bezpečnostně si polepšit, protože Spojené státy důsledně chrání své zájmy. A za druhé jsou důležité ekonomické přínosy, protože taková základna zaměstnává nejenom Američany, ale také spoustu místních lidí a je spojena s poměrně velkými investicemi. K minusům je možné počítat výhrady lidí, kteří říkají, že takováto základna by mohla za určitých okolností přilákat pozornost teroristických skupin, a nebo že by na takovouto základnu mohl být veden útok ze zemí, které chtějí tento obranný systém vyřadit z provozu."

---

Přemysl Oráč a Kněžna Libuše

700 let uplynulo od vymření slavného panovnického rodu Přemyslovců, který u nás vládl více než čtyři století. Všichni si určitě vybaví slavnou legendu o kněžně Libuši, která poslala posly pro svého budoucího manžela Přemysla, orajícího u Stadic. A tak podle pověsti založil Přemysl Oráč slavný rod. Nejmocnějším panovníkem rodu byl král železný a zlatý Přemysl Otakar II., za jehož panování říše sahala bezmála od moře k moři - od Baltu po Jadran. Posledním členem rodu, zavražděným před 700 lety, byl mladý, teprve šestnáctiletý Václav III. Jak píší historikové, "oděn jen v košili a plášť" zůstal v domě olomouckého děkana o samotě. Odpočíval a připravoval se na válečnou výpravu do Polska, kde proti němu povstal Vladislav Lokýtek. A pak přišel vrah.

"Mohl být zavražděn z popudu Poláků, vzhledem k tomu, že připravoval válečnou výpravu. Pravdou také je, že rod Přemyslovců se snažil umenšit moc šlechty. A převažují mezi historiky úvahy o tom, že to byla snad šlechta, která tuto vraždu zosnovala,"

Smrt Václava III.

řekla náměstkyně ředitele Národního památkového ústavu Marie Mžyková.

Historikové se shodují v tom, že konec přemyslovského rodu uvrhl české království do zmatků a střetů mezi znepřátelenými šlechtickými frakcemi. Ztracený lesk mu vrátil až Karel IV., který se hlásil v přemyslovské tradici. A tu letos připomněla i mince, kterou vydala Česká národní banka. Česká mincovna pak vydala k výročí vymření Přemyslovců pamětní medaili, která je z ryzího zlata a váží jednu trojskou unci.