Účastníci konference o holocaustu vyzvali k navrácení odcizeného židovského majetku

Foto: eu2009.cz

V Terezíně skončila mezinárodní konference o majetku, který nacisté zabavili za 2. světové války během holocaustu. Na závěr konference přijalo 46 zemí tzv. Terezínskou deklaraci, která vyzývá k navrácení tohoto majetku. V Terezíně vznikne i Evropský institut odkazu šoa, který by měl připomínat šest milionů židovských obětí za 2. světové války. Více už Milena Štráfeldová:

Stuart Eizenstat (vlevo) a Elie Wiesel, foto: ČTK
Majetek, který nacisté během holocaustu Židům odcizili, měl v letech 2. světové války hodnotu zhruba patnácti miliard dolarů. Na mezinárodní konferenci, která od minulého pátku do úterý probíhala v Praze a v Terezíně, to řekl šéf americké delegace Stuart Eizenstat:

"Nacisté ukradli nebo rovnou prodali asi šest set tisíc obrazů a uměleckých děl,"

uvedl bývalý člen administrativy prezidenta Billa Clintona. Nejméně sto tisíc děl nebylo dodnes identifikováno. Nacisté je brali do svých vlastních sbírek nebo z jejich prodeje financovali válku. Podle dalšího z účastníků konference, nositele Nobelovy ceny Elie Wiesela, který sám přežil holocaust, měly být všechny ukradené majetky už dávno vráceny:

Foto: ČTK
"Téměř to ve mně vyvolává vztek. Proč to trvá tak dlouho? Vždyť jednoduché a nejsnadnější řešení mělo přijít hned po válce."

Ve skutečnosti uteklo 64 let a o navracení majetku odcizeného během holocaustu se stále jedná. Účastníci konference, kterou uspořádalo české předsednictví v Evropské unii jako svou poslední akci, přijali proto v úterý tzv. Terezínskou deklaraci. 46 států v ní požaduje navrácení majetku, který byl židovským obětem holocaustu zabaven. Tajemník Federace náboženských obcí v Česku Tomáš Kraus k tomu před zahájení konference řekl:

Jan Fischer a Tomáš Kraus, foto: ČTK
"Prioritou by měla být jakási výzva, aby světová veřejnost nepovažovala záležitosti holocaustu za zcela uzavřené. Bohužel taková tendence nejen u nás, ale i v evropských zemích existuje, protože je to konec konců sedmdesát let od začátku války. A generace, která to zažila na vlastní kůži, pomalu odchází."

Třetina přeživším přitom dnes žije na hranici chudoby. Deklarace proto také vyzývá státy, aby se postaraly o jejich hmotné, sociální a zdravotní potřeby. Měly by také urychleně zajistit navrácení majetku, který patřil židovským společnostem nebo sloužil k církevním účelům. Majetek obětí, které nezanechaly dědice, by mohl posloužit jako základ pro vytvoření fondu na zajištění materiálních potřeb přeživších. Součástí Terezínské deklarace je i založení Evropského institutu odkazu šoa. Podnět k jeho vzniku dal bývalý ministr pro evropské záležitosti a litoměřický senátor Alexandr Vondra.

"Na to se nesmí zapomenout. Pokud by se historie měla opakovat, tak jsme skutečně všichni pitomci,"

- vysvětlil Vondra lapidárně důvody, které ke vzniku Institutu šoa vedou. Na jeho činnost by měla přispívat Evropská unie. Pomoc za českou vládu přislíbil i premiér Jan Fischer. Institut vznikne přímo v Terezíně, kde v letech 2. světové války bylo internováno 155.000 Židů. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození.