Hranický kras čeká výzkum, navrhne nejlepší využití unikátní oblasti
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se chystají na rozsáhlý výzkum severomoravského Hranického krasu – přírodního útvaru, který se řadí mezi území celosvětového významu. Výzkumníci z různých oborů chtějí poznat přírodní podmínky v oblasti a také navrhnout, jak ke vzácnému území přistupovat, aby se nepoškodilo.
Projekt s názvem Krajina v celku a krajina v detailu propojí obory geologie, hydrologie, pedologie a krajinářské disciplíny.
„Prozatím tato oblast nebyla dostatečně prozkoumána jako například Moravský kras. A hlavní myšlenkou je najít propojení mezi ochranou životního prostředí, ochranou Hranického krasu jako unikátní lokality, ale také možností racionálního využívání člověkem,“ přiblížila Českému rozhlasu Jana Šimečková z Agronomické fakulty univerzity Mendelovy univerzity, která vede projekt společně s Jozefem Sedláčkem ze Zahradnické fakulty.
Plánovaný mezioborový výzkum zvítězil v prvním ročníku interní grantové soutěže Mendelovy univerzity v Brně. Dosud vědci MENDELU čerpali výhradně podporu z národních a unijních grantových agentur. „Hledáme další cesty, jak podpořit naše vědce. Pro studenty jsme proto vyhlásili novou soutěž o nejlepší podnikatelský nápad. Nyní se snažíme pomoci akademickým a výzkumným pracovníkům,” uvedla rektorka MENDELU Danuše Nerudová. „Hranická propast je nejen českým, ale i světovým fenoménem, který kvalitně zpracovaný management území rozhodně potřebuje,” dodala Nerudová.
Podle krajinářského architekta Jozefa Sedláčka by se bez grantu projekt patrně neuskutečnil. „Hlavní přínos vidím v tom, že se lidé kousli a společně snažili domluvit na nějakém konkrétním tématu. Jinak bychom k sobě cesty asi nenašli," uvedl Sedláček, podle kterého je do projektu zapojený kromě něj i sociolog, půdoznalec nebo hydrogeolog. Vědci věří, že výsledky výzkumu budou užitečné i pro jiné krasové oblasti.
Nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně světa
Hranický kras má rozlohu přibližně 5,5 × 4 kilometry. Tvoří ho několik ostrůvků devonských vápenců vystupujících na povrch. Nejznámějšími částmi Hranického krasu jsou Hranická propast a Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Jeskyně mají statut Národní přírodní památky, která byla vyhlášena v roce 2003. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Jeskyně, které byly objeveny v roce 1912, jsou přístupné veřejnosti.
Co se týče Hranické propasti, první písemné zmínky o ní pochází již z roku 1580. Na mapu Moravy ji počátkem 17. století zaznamenal Jan Amos Komenský. Hranická propast je se svou celkovou naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky a zároveň je díky rekordní hloubce vody 404 metrů také nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Tento světový primát drží od roku 2016 díky poslednímu měření expedice Neuron. Tato hloubka byla dosažena pomocí robota a odhaduje se, že zdaleka nemusí být konečná. Měření bylo totiž ukončeno z důvodu vyčerpání délky ovládacího kabelu. Podle geologů z Mendelovy univerzity nepatrné koncentrace helia naznačují, že jeskyně sahá až pod zemskou kůru, do svrchního pláště Země.
Propast je také místem, kde se vyskytuje unikátní flora i fauna. Byla zde například objevena jediná letní kolonie netopýra velkého v podzemí v Česku.
