Unikátní jablonecké muzeum seznamuje s dějinami skla a bižuterie v Jizerských horách
Skleněné knoflíky, náhrdelníky z korálků, kterými se zdobily ženy v Africe, ale i luxusní bižuterii, která proslavila Českou republiku na Světových výstavách - to vše lze vidět v unikátním Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Expozice v nově zrekonstruované budově získala v roce 2005 prestižní cenu muzejníků Gloria musealis. Do Jablonce se vypravila Milena Štráfeldová:
Muzeum skla a bižuterie nevzniklo v Jablonci nad Nisou náhodou: v Jizerských horách se sklo vyrábělo a brousilo po staletí. Ne nadarmo se jim říká "skleněné". Pro výrobu skla tu byly příznivé podmínky, horské říčky a spousta dřeva. Nejstarší sklářské rody proto působily v severních Čechách už v 16. století. Výroba bižuterie se na Jablonecko dostala na počátku 18. století z Turnovska:
"Tam se rytci přírodních kamenů v době baroka, v době největší poptávky po přírodních kamenech a ozdobách, se snažili najít pro přírodní kámen náhradu. Objevili pro nás kompozici, barevné sklo, a to je vlastně začátek bižuterie,"
vysvětluje ředitelka muzea Jaroslava Slabá. Sklo a bižuterie se na Jablonecku ovšem dlouho vyráběly podomácku. V dobách konjunktury například ve 2. polovině 19. století se tu však sklářskou výrobou zabývalo až 60 tisíc lidí.
Jedna z takových mačkáren je i součástí dnešního jabloneckého muzea. V Kristiánově na říčce Kremnici vznikl Památník sklářství v Jizerských horách. Expozice je zřízena v horské dřevěné chalupě, bývalé sklářské hospodě. Je tu i model sklářské osady, kterou v roce 1775 založil známý sklářský rod Riedlů. V Kristiánově byla v posledních letech obnovena i tradice proslulých sklářských poutí.
Výroba skla a bižuterie na Jablonecku získala na přelomu 19. a 20. století velký hospodářský význam. Svědčí o tom i zápis z dob Rakouska - Uherska, podle něhož Jablonec odevzdává rakouské vládě na daních více než celé království dalmátské. Kvůli exportu jablonecké bižuterie byla dokonce postavena zámořská loď:
"Když jsme patřili k Rakousku - Uhersku, tak v Terstu postavili pro vývoz jablonecké bižuterie parník, který dostal název Gablonz, tedy Jablonec."
Mezi oběma světovými válkami se bižuterie z Jablonce vozila skutečně do celého světa: skleněné perličky, roccaille nebo bangle mířily do Afriky, Asie i latinské Ameriky. Je to ostatně vidět i v samotné expozici, kde je vystaven například svatební náhrdelník z Afriky, který byl vyroben právě z jabloneckých korálků.
S myšlenkou založit v Jablonci muzeum přišel už v 60. letech 19. století Průmyslový vzdělávací a podpůrný spolek. Jeho záměr se podařilo uskutečnit v roce 1904, kdy bylo ve třech místnostech jablonecké odborné školy otevřeno vlastivědné muzeum. Během stoleté existence se z původních tří místností rozrostlo na unikátní muzejní instituci s celostátní působností. V letech 2000 až 2004 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, která byla spolu s novými expozicemi oceněna prestižní cenou Gloria musealis. A co v části věnované sbírkám bižuterie nabízí?
"V expozici, která se jmenuje Kouzelný svět bižuterie, ukazujeme to nejlepší, co ve sbírkách nebo podsbírkách muzea máme. Figuríny připomínají návštěvníkovi nejslavnější období Jablonce, období od začátku 18. století až po současnost,"
upřesňuje Jaroslava Slabá. V muzeu jsou deponovány i specializované kolekce, například sbírka Waldes, která představuje nejucelenější soubor spínadel, oděvních doplňků a knoflíků z celého světa od pravěku až po 20. století. Kromě skla a bižuterie je tu ale i tzv. trezor, tedy kabinet medailérství:
"V trezoru jsme se trochu odchýlili od bižuterie a chceme ukázat, že Jablonec je mincovní město. Máme tam pamětní mince a medaile a představujeme samozřejmě naše medailéry."
Výstavami ovšem činnost muzea zdaleka nekončí. Pravidelně tu probíhají módní přehlídky, kde nezbytnou součástí oděvů je právě bižuterie. Znovu ji tu objevují nejen čeští, ale i zahraniční módní návrháři. Jablonecká bižuterie, tak jako například v 60. letech minulého století, zažívá boom.
"Jde třeba o náš projekt Oděv a jeho doplněk, se kterým jsme začali v roce 1998. Tam jsme se snažili, aby se bižuterie stala součástí každého oděvu a aby právě naši návrháři považovali oděv za hotový právě tehdy, když do něj zakomponují bižuterii."
Počet návštěvníků muzea podle jeho ředitelky Jaroslavy Slabé roste. Kromě zdejších zájemců o sklo, studentů a sklářských odborníků je mezi nimi stále více cizinců.
"Jsou tu z Ameriky, Kanady, z Holandska, z Francie, ze Španělska, Itálie, z Japonska. Každý si tu najde svůj obor, někdo se přichází podívat na sklářskou expozici a někdo přichází za bižutérií."
