Unikátní kanalizace v Praze - Bubenči slaví 100. výročí existence
Moderní kanalizační systém v Praze - Bubenči slaví 100. výročí existence. Uchoval se neporušený jako jediný svého druhu v Evropě a svému účelu sloužil až do roku 1967. Svým významem je to stavba srovnatelná s metrem a my se do pražských stok ponoříme se Zdeňkou Kuchyňovou.
Stoky se v Praze budovaly už od 12. století. Nejstarší odvodňovala Strahovský klášter. Další pak přibyly v následujících stoletích. Systematicky se však stoky budovaly až v 19. století, kdy se hrabě Chotek zasadil o postavení první veřejné kanalizace. Odpadní vody se však vypouštěly přímo do Vltavy. O čistírně začalo město uvažovat v 80. letech 19. století a vyhlásilo veřejnou soutěž. Žádný z projektů však neuspěl. Jeden z porotců, stavitel kanalizačních systémů v mnoha evropských městech, anglický inženýr William Lindley využil některé jejich myšlenky a navrhl vlastní řešení. A jak uvedl ředitel Ekotechnického muzea Jan Palas, radní projekt přijali.
"Základní systém měl délku bezmála sto kilometrů a specialitou pražské kanalizace bylo, že odpadní vody z města nebyly odváděny nejkratší cestou do řeky, jako tomu bylo v jiných evropských velkoměstech. Pražská kanalizace měla solidní a na svou dobu velmi moderní čistírnu odpadních vod, takže řeka byla chráněna před vytékáním znečištěných splašků."
Co se v té době dělalo s odpadem, s kaly, s písky?
"Kromě česlových schrabků, byly ostatní zachycené nečistoty dále využívány. Písek se prodával jako stavební materiál především pro různé terénní úpravy a dlaždičské práce. Kal, který se v čistírně zachycoval, byl zpracováván jako hnojivo a prodával se zemědělcům v okolí Prahy."
Podzemní chodba byla hotová za 4,5 roku a zkušební provoz zahájen 27. června 1906. Výhodou čistírny bylo to, že fungovala samospádem, zatímco do dnešních čistíren se odpad ze stok čerpá. Jejím nepřítelem však byly povodně. Stavitel Lindley však počítal i se stoletou vodou, takže nedávné záplavy strojovnu ani jiná zařízení nepoškodily. Oslavy stoletého výročí moderní kanalizace jsou plánovány na čtyři dny, uvedl před jejich začátkem Jan Palas.
"Máme tady nově instalovanou expozici mapující stoletý vývoj pražské kanalizace, je tady výstava hygienického mobiliáře, tedy starých umyvadel, záchodů, splachovadel, výlevek, zkrátka těch předmětů, na které se často zapomíná. Ale stojí za to připomenout jejich historii a jejich vývoj. Je tady výstava fotografií Karla Pryla, fotografie z podzemí pražské kanalizace, z prostor, kam se normální smrtelník běžně nepodívá. Takže alespoň na fotografiích budou moci návštěvníci obdivovat podzemní Prahu.
Může si dnes návštěvník prohlédnout nějaké stoky?
"Prohlédnout si je nemůže, kromě jediného místa a to je spojná komora pod věží Staroměstského orloje, tzv. cizinecký vstup, který bude během oslav také zpřístupněn."
Mimochodem, víte proč se tomuto vstupu říkalo cizinecký? Údajně proto, že se už před sto lety pražští radní chlubili cizincům, jakou má jejich město moderní kanalizaci.
