Ústavní soud ve sporu o ČNB vyhověl Václavu Havlovi

Ústavní soud včera vnesl jasno do dvou sporů, které se od loňského roku točí kolem České národní banky. V obou případech uznal názor prezidenta Václava Havla. Soudci potvrdili platnost jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky a Luďka Niedermayera viceguvernérem. Již podruhé tak odmítli snahu vlády loňské jmenování zpochybnit. Jednání Ústavního soudu sledoval v Brně Jaromír Marek.

Prezident jmenoval Tůmu a Niedermayera do funkcí loni v listopadu. Vláda to označila za neplatné, protože považovala za nutné připojit k jmenování spolupodpis premiéra. Podle rozhodnutí Ústavního soudu však tato kontrasignace premiérem není nezbytná. Soudce Vladimír Klokočka odůvodnil rozhodnutí i tím, že pokud by přijal interpretaci vlády, byla by zpochybněna i všechna předchozí jmenování šéfů centrální banky. Rozhodnutí Ústavního soudu přijal Václav Havel s uspokojením.

"Dnešní jednání znovu dosvědčuje, jak je důležité, že máme Ústavní soud a že je vskutku nezávislou institucí, která je zřejmě odolná a imunní vůči eventuálním politickým tlakům."

Soud uznal i Havlovy námitky k zákonu o České národní bance. Prezident navrhoval vypustit ze zákona pasáž, která stanovuje jako hlavní cíl banky zabezpečení cenové stability, protože ústava používá širší termín: stabilita měny. Prezident rovněž kritizoval ustanovení, podle kterého má členy bankovní rady navrhovat vláda a nikoli prezident a jeho výtky směřovaly i k rozdělení rozpočtu banky na dvě části, z nichž jednu měli schvalovat poslanci. Hlavním důvodem, proč byly části zákona Ústavním soudem zrušeny, byl jejich rozpor s Ústavou. Tento případ však nebyl zdaleka ojedinělý. Podle soudce Vojtěcha Cepla řešil Ústavní soud podobný spor v lednu v souvilsoti s protiústavní novelou volebního zákona.

"Myslím si, že je to tím, že je u nás slabá tradice konstitucionalismu, to jest respektu k Ústavě, která je základním zákonem státu a má vyšší postavení než ostatní zákony. Nezapomeňme, že máme za sebou období padesáti let, kdy Ústava byla jen formálním dokumentem, který se nedodržoval. Nebyly ani instrumenty, které by její dodržování vynucovaly, tak jako Ústavní soud. Ústava se stále nebere vážně a považuje se za stejný zákon jako jsou běžné zákony."

Podle Václava Havla by novela zákona znamenala omezení nezávislosti České národní banky, změny kritizovala i Evropská komise.