V archivech se objevují stále nové informace o srpnové okupaci Československa
I 40 let po srpnové okupaci Československa se v archivech objevují stále nové skutečnosti. Jiný úhel pohledu na události ze srpna 1968 představuje například konference v Senátu, s novinkami přichází výstavy. Na nové informace poukazují i komentáře zahraničních agentur.
Například odborná konference v Senátu nabízí na okupaci zatím trochu opomíjený pohled vojenských historiků. Americký historik Edward Luttwak při ní uvedl, že okupace Československa západní státy překvapila. Jak řekl, pokud někdy chcete napadnout nějakou zemi, toto je dokonalý způsob. Sověti použili nejen pozemní jednotky, ale také letecké výsadky do středu země. Historik se domnívá, že rok 1968 donutil NATO změnit strategii.
Kromě konference se koná i řada výstav. Vůbec poprvé například Češi uvidí některé dobové dokumenty. Teprve loni byly v knihovně Vojenského historického ústavu objeveny plakáty, které pocházejí z výloh a zdí Václavského náměstí. Unikátní soubor 126 děl shromáždil a zachránil před zničením neznámý pracovník Vojenského historického ústavu.
"Svoboda položil generálnímu tajemníkovi otázku, jestli jsou v Československu taky německé jednotky. Brežněv odpověděl, že nikoliv, že je na poslední chvíli zadrželi, a že z toho východoněmečtí soudruzi neměli zrovna radost."
Moskevské vedení se rozhodlo, že dvě již mobilizované divize nesmí hranice NDR překročit. A tehdejší šéf Ulbricht to cítil jako ponížení. Mladá fronta Dnes však tvrdí, že to tak není. Německý novinář Volker Anders sám našel dva německé vojáky, kteří měli v Česku být. Ani jeden však nechtěl o svých zážitcích mluvit. A v Česku existují další očití svědci. Byli to dokonce právě vojáci Německa, kteří vstoupili na naše území jako první. Omylem. Spletli si totiž středoevropský čas s časem sovětským, říká historik vojenského Ústředního archivu Daniel Povolný. Když se o vpádu tanků dozvěděli důstojníci čs. armády, mysleli si, že tanky zabloudily.
Je známo, že se invaze do Československa nezúčastnila vojska Rumunska. Několik hodin po invazi vzbudil rumunský komunistický vůdce Nicolae Ceaušescu pozornost Západu ostrým protisovětským projevem. Jak nyní napsala agentura AFP, podle historiků však bylo jeho jedinou starostí upevnění své moci a zabránění tomu, aby se stal příští obětí "velkého východního bratra". Po projevu před sídlem komunistické strany dosáhla jeho popularita vrcholu, jak v Rumunsku, tak na Západě. Podle politologa Steliana Tanase však na Ceaušeskovi nebylo nic z reformistického vůdce, "byl to stalinista radikálnější než sám Brežněv".
První útočiště našly desetitisíce československých emigrantů v Rakousku. A rakouští vědci se srpnu 1968 věnují dodnes. Letos v červenci vydali sborník statí Pražské jaro, který je výsledkem dosud největšího vědeckého projektu na toho téma. Dvojdílná publikace má 2900 stran. Výzkumy v ruských archivech například ukázaly, že rozhodnutí o obsazení Československa, pokud jeho vedení nezmění politický kurz, padlo již v březnu 1968.
