V Brně slavnostně zahájilo činnost muzeum exilu

Muzeum českého a slovenského exilu v Brně na Štefánikově ulici je oficiálně v provozu. V sobotu jeho provoz zahájil premiér Mirek Topolánek. Zúčastnil se i ministr školství, dramatik a bývalý ministr kultury Milan Uhde, zahraniční diplomaté a veřejnost z Česka i ze zahraničí.

Jan Kratochvil (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK

Muzeum českého a slovenského exilu 20. století je soukromá instituce, první svého druhu u nás: jako soukromé historické muzeum i jako instituce zabývající se exilem. Věnuje se tématům z historie prvního, druhého i třetího odboje, exilu samotnému i některým aspektům migrace Čechů v 19. století.

Vernisáž, foto: autor

Muzeum otevřel premiér Mirek Topolánek. Prohlásil při té příležitosti, že Česko se chová ke své emigraci dlouhodobě hanebně a stále oživuje předsudky vůči emigrantům z hluboké minulosti. Podle něj se Čechům stále nedaří najít celonárodní shodu mezi těmi, kteří zůstali v Česku, a těmi, kteří odešli. Situaci podle premiéra neomlouvá ani to, že mnohdy jsou emigranti sami rozděleni.

Vznik muzea přivítal také ministr školství Ondřej Liška.

"Je to úplně jedinečné, velkolepé dílo, za které patří dík především panu Kratochvilovi, že se tohoto tématu ujal. A je to téma, ve kterém má český stát obrovský dluh."

Jan Kratochvil, foto: autor

Je podle vás exilu věnována dostatečná pozornost v učebnicích?

"Myslím, že nikoliv. O exilu se ví, děti se o něm učí, ale sám exil ještě nebyl zdaleka komplexně zpracován. Vznik téhle instituce považuji za další krok, aby se takto shromážděné informace dostaly do učebních plánů škol a aby po nich učitelé mohli sáhnout."

Foto: ČTK

Radio Praha navštívilo brněnské muzeum už před rokem. Stejně jako tehdy mluvíme s Janem Kratochvilem, zakladatelem muzea. Co se od té doby změnilo? Například přístupné výstavní plochy vzrostly z 600 m2 na dvojnásobek. A dále porostou.

"Venku je velká úplně nová expozice k založení republiky, pak je tady nová expozice k politickým vězňům, a od té doby, co jsme se viděli, se vydaly asi tři knihy. A také je hotová velká expozice, kterou zatím není kam instalovat, protože se dělají sklepy, která je věnovaná moravským Židům. Sklepy ještě nejsou hotové, protože to děláme všechno ze svého, bez státních prostředků. Zatím jsme se vyhýbali jakýmkoliv státním dotacím."

Foto: autor

Jan Kratochvil čerpá z osobního archivu a z kontaktů svého otce, významného příslušníka protikomunistického exilu. V tom vidí vojenský historik Oldřich Rampula hlavní přínos muzea.

"V tom že se zde neopakují známé fotografie a hodnocení z našich archivů, ale že je to doplněno těmi krajanskými archivy a památkami, které zachovala ta krajanská sdružení."

Bude expozice dostatečně atraktivní i pro mladého návštěvníka? Odpovídá moderním trendům v muzejnictví?

Foto: autor

Rampula: "Neviděl jsem zde nějaké moderní prostředky, ale předpokládám, že časem k tomu dospějí. Předpokládám, že materiály, které jsou zatím zpracovány tím tablovým způsobem, texty a fotografie, že budou v nějaké době zpracovány také do elektronické podoby, to co ta dnešní mladá generace bere jako samozřejmost a více to na ni působí, než čtené materiály."

Foto: autor

V budoucnu by tu mělo vzniknout i dokumentační středisko a digitální archiv. Muzeum už několik měsíců funguje v provizorním režimu a přístupné je pouze po ohlášení. Mění se nynějším slavnostním zahájením provozu otevírací hodiny?

"Zatím to bude pořád podobně na ohlášení, a až seženeme prostředky na běžný trvalý provoz, pak to bude otevřeno trvale,"říká Jan Kratochvil.

Kritici vyčítají Kratochvilovi subjektivnost výběru témat a jejich zpracování. Podle Rampuly je ale takový přístup v soukromé instituci zcela legitimní.

"Každá soukromá či společenská iniciativa nahrazuje to, k čemu se ještě nedostaly státní oficiální orgány, jako třeba ministerstvo kultury nebo jiné rezorty, které by k tomu měly mít vlastní přístup," domnívá se historik.