V České republice probíhá Světový týden respektu k porodu

Už potřetí se Česká republika připojila k Světovému týdnu respektu k porodu. Co je letos jeho náplní, popsala viceprezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková.

Foto: Vilém Faltýnek

Na pořádání Světového týdne respektu k porodu v Česku se podílí Hnutí za aktivní mateřství a Unie porodních asistentek. Akce vznikla původně ve Francii jako příspěvek k humanizaci moderního porodnictví. Upozorňuje na celospolečenský dopad fenoménu porodu a snaží se napomoct prosazování nejnovějších výsledků výzkumů do porodnické praxe. Na co se letošní ročník týdne respektu k porodu zaměřuje?

"Letošní týden je zaměřen speciálně na neoddělování matek a dětí po porodu. Jako zdravotníci máme potřebu to dítě hned vyšetřovat, ošetřovat a zachraňovat mu život. Ono ale většinou nepotřebuje nic víc, než jen náruč matky. To je věc, na kterou se chceme letos zaměřit."

Právě oddělování matek a dětí po porodu patří prý v českých porodnicích k nejpalčivějším problémům. Od roku 1989 se v porodnictví v Česku už mnohé změnilo, např. to, že žena může mít při porodu doprovod. Stále je ale co dohánět. Největší mezery vidí Ivana Königsmarková v neosobním přístupu.

Foto: Vilém Faltýnek

"Systém péče v České republice je trošku zvláštní v tom, že o ženu se během těhotenství stará úplně někdo jiný něž při porodu. Pak se zase o ni stará úplně někdo jiný po porodu. To je věc, která je ne úplně v pořádku, protože o ženu by se měl starat co nejmenší počet poskytovatelů péče."

Foto: Vilém Faltýnek

Jaké akce v rámci Světového týdne respektu k porodu proběhnou?

"Ústřední program probíhá v Kině Perštýn v Praze. Probíhá tam výstava, která trvá celý týden, a k ní pak mnoho doprovodných programů. Zároveň probíhá přehlídka filmů z oblasti přivádění dětí na svět a ta bude trvat od čtvrtka do soboty."

Diváci tak mohou vidět řadu českých i zahraničních dokumentů a také jeden hraný film - Hru o jablko režisérky Věry Chytilové.Na výstavu vyrazil také kolega Vilém Faltýnek a natáčel reakce návštěvníků nebo spíše návštěvnic.

Foto: Vilém Faltýnek

Vy si tady zkoušíte břicho, jak vám je s břichem?

"Pohybuje se s tím hodně těžce, v autobuse to musí být hodně těžký."



Je to tíha, kolik to váží?

"Dvanáct kilo."

Foto: Vilém Faltýnek

Těšíte se na to, až budete mít samy miminko?

"Ne, ani ne."

"Když jsem viděla ten pořad o porodu, tak ani ne."

"Na to břicho ne, na to dítě možná."



Kolik vám je?

"Čtrnáct."

Foto: Vilém Faltýnek

Vilém se ptal také maminek, které si přišly výstavu prohlédnout.

Jak jste se vy ve čtrnácti těšila, nebo jestli jste se vůbec těšila na to, až budete maminka?

"Těšila jsem se moc a říkala jsem, že jsem chtěla mít dvojčata."

"S dětmi jsem dost pracovala, takže jsem si dovedla představit, že ty děti mám. Nedovedla jsem si představit, že mám miminko. Já jsem si uměla představit, že je mám tak od dvou - tří let, kdy už se s nimi dá nějak komunikovat. Ve čtrnácti bych se, ještě takhle v kolektivu, taky řechtala jako puberťačka."