V Českém muzeu hudby jsou k vidění vzácné nástroje
Dnes Vás pozveme do muzea. Po rozsáhlé rekonstrukci, která stála více než 200 milionů korun, bylo v bývalém barokním kostele na Malé Straně otevřeno České muzeum hudby. Vedle rukopisů Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta nebo Antonína Dvořáka tu jsou vystaveny i unikátní hudební nástroje.
České muzeum hudby je součástí pražského Národního muzea a v jeho sbírkách je dnes více než 200 000 předmětů. Patří mezi ně rukopisy slavných skladatelů i interpretů, jejich paměti i vzácná vydání notových partitur.
"Máme i velmi cenné historické obrazy, velmi cennou sbírku historické fotografie, máme více nežli patnáctitisícový archiv nenotových archiválií, ať už to je korespondence nebo vědecké práce hudebníků. A pak uchováváme i významné pozůstalosti hudebních interpretů,"
říká ředitelka muzea Eva Paulová. Vedle autografů Smetany, Dvořáka nebo Bohuslava Martinů je tu například pozůstalost Francoise Couperina, Jakuba Jana Ryby nebo Václava Jana Tomáška. České muzeum hudby, které po vystěhování ze svého původního sídla na Velkopřevorském náměstí dlouho nemělo výstavní prostory, tak má po letech novou stálou expozici:
"Vedle této nové expozice nazvané Člověk - nástroj - hudba jsou přístupny expozice Smetanova a Dvořákova muzea a památníky v rodných domech našich předních skladatelů: Bedřicha Smetany v Jabkenicích, Antonína Dvořáka v Nelahozevci a Josefa Suka v Křečovicích. V některých dalších objektech vystavujeme hudební nástroje, ať už je to výstava Tři sta let s klavírem ve Žďáru nad Sázavou, anebo v Hořovicích část naší sbírky automatofonů nebo ve Strážnici lidové nástroje."
K nejcennějším exponátům Českého muzea hudby patří historické i současné hudební nástroje. Jsou tu desítky unikátních houslí, dechů i žesťů, klávesových i bicích nástrojů, hracích obrazů i hodin, ale i tak kuriózní hudební instrumenty jako ofiklejda nátrubková, čínský klobouk, trumšajt, niněra nebo historické dudy.
Podle vedoucího sbírky hudebních nástrojů Bohuslava Čížka tu jsou i housle z pozůstalosti Františka Ondříčka nebo klavír, na který jako student gymnázia v Plzni hrál Bedřich Smetana. Na další klavír během svého pražského pobytu v r. 1846 preludoval Ferencz Liszt. Vystaveny jsou housle italských mistrů bratří Amatiů nebo české houslařské rodiny Špidlenů a představují se i další proslulí výrobci nástrojů:
"Připomněli jsme zakladatele a konstruktéra nových typů Václava Františka Červeného z 19. století a také Josefa Šedivy, který působil v Rusku. Byl to ale rodák ze Semil a pražskému Národnímu muzeu ještě za svého života odkázal veliký soubor svých nástrojů, včetně kuriózních vynálezů dechových nástrojů se dvěma roztruby, nazývaných podle něj šedifony,"
Unikátní je však i samotná budova, ve které České muzeum hudby sídlí. Vznikla v 17. století a na její stavbě se podíleli i Dienzenhoferové. Dnes by nejspíš nikdo nepoznal, že tu původně stál kostel Maří Magdalény s klášterem.
"Už v roce 1783 v rámci josefínských reforem klášter finančně zkrachoval a byl zrušen. Kostel se složitými historickými převody dostal pod správu kapituly, sloužil jednu dobu dokonce jako sklad cukrovaru a je velmi málo známé, že sloužil dokonce jako první pražská vozová pošta,"
vysvětluje Eva Paulová. Po r. 1848 tu byl vojenský špitál, četnická kasárna, v bývalé kostelní lodi byla jízdárna a z kláštera se staly stáje. Takto bývalý kostel sloužil až do r. 1948, pak se stal sídlem Státního ústředního archivu. Teprve nynější nákladná rekonstrukce celý objekt rehabilitovala.
"Asi nejúžasnější, co tady každého návštěvníka překvapí, je vstupní prostor. Ta přestavba byla tak dokonalá, že v tom domě dnes už nikdo kostel nehledá."
