V Česku vyšel první komiks o holokaustu Romů a Sintů. Jmenuje se Žofi Z-4515

V originále kniha vyšla už v roce 2005 a vyhrála cenu Artists against Nazism. Je psaná švédsko-kalderašsky a vznikla na základě vzpomínek polské Romky Sofie Taikonové.

Foto: Nakladatelství Kher

Ta svůj život a zejména pobyt v koncentračním táboře převyprávěla spisovatelce Gunille Lundgrenové. Komiks nyní vydalo nakladatelství Kher. O romském holocaustu existuje velmi málo knih.

Sama Sofie se vydání knihy nedožila. Zemřela několik měsíců před tím. Jak připomněla ředitelka nakladatelství Radka Patočková, kniha vychází v oboustranném vydání česky a romsky.

"Autorka se jmenovala Sofie, ale jak bývá u Romů zvykem, každý většinou mívá od malička romské jméno. A to bylo v jejím případě Žofi. Pocházela z rodiny kočovných polských Romů, kteří se před válkou živili takovými tradičními romskými profesemi. Tatínek prodával koně, maminka hádala z ruky. Tuto dovednost se stihla naučit i Žofi, dříve než o maminku za války přišla. Sama v tom komiksu vzpomíná, jak občas i ve Švédsku, kde potom strávila po válce svůj dospělý život, jí tato profese pomáhala nacházet cestu k lidem. Když viděla, že byl třeba někdo smutný nebo v nějaké beznaději, tak se mu snažila vyhádat z ruky vždycky ten lepší osud, dodat trošku naděje.

Foto: Nakladatelství Kher

Foto: Nakladatelství Kher

V roce 1942 byla celá rodina - Žofie, její rodiče a další tři sourozenci - odvlečeni do koncentračního tábora do Osvětimi, kde postupně zemřel tatínek, potom maminka, sestra, další sestra. Žofie putovala ve 12 letech do Ravensbrücku. Na sklonku války, v březnu 1945 byla začleněná, zřejmě náhodou, do transportu především židovských vězňů. Ti byli zachráněni díky tomu, že švédská vláda tehdy poslala na polské území, kde se ještě válčilo, tzv. bílé autobusy, které zajišťoval Červený kříž. A do těchto autobusů byli umístěni zejména židovští vězni. A mezi nimi byla i Sofie, které bylo tehdy 14 let. V komiksu vzpomíná na to, že když se do Švédska dostala, tak pro ni bylo mnohem bezpečnější se vydávat nějakou dobu za Židovku než za Romku. Bála se, že ji to romství může diskvalifikovat i v té švédské společnosti. Pak se vdala a prožila šťastný život po boku svého manžela z rodu Taikonů, což je i dodnes známá rodina, která se pohybuje v různých uměleckých profesích, od literatury po šperkařství a podobně."

Proč jste se rozhodli pro vydání právě tohoto komiksu? Byl už známý, nebo jste ho objevili náhodně?

Foto: Nakladatelství Kher

"Všechny redaktorky, členky nakladatelství Kher, jsme studenti romistiky. Tento komiks v knihovně ležel, ale bohužel netknutý, protože vyšel švédsko-kalderašsky. Zdejší studenti se učili slovenskou romštinu, a kalderaština pro ně byla takřka nesrozumitelná. Ale věděli jsme, že se v něm skrývá důležitý příběh a mnoho studentů ta knížka lákala. Komiks Žofi byl proto jedním z prvních, na který jsme pomysleli. Komiks zažívá v ČR zlaté časy. Je o něj ohromný zájem, zejména o ty autobiografické příběhy. A tento příběh navíc končí dobře."

Neuvažujete o zpracování podobného příběhu na základě vzpomínek českých Romů? Nevíte o někom, kdo připravuje knihu?

Foto: Nakladatelství Kher

"My připravujeme, ale je to v zárodku. Nedá se říct, že bychom měli hotovo a budeme za půl roku vydávat, ale v roce 2024 bychom si velmi přáli, aby mohly vyjít literárně zpracované vzpomínky romské autorky Stáni Ondové z Chomutova, která by ráda zpracovala formou historického románu rodinnou legendu o svém dědečkovi, partyzánovi, který pomáhal na Slovensku v partyzánském hnutí. Stáňa Ondová už na tom pracuje," připomněla ředitelka nakladateství Kher Radka Patočková.

Jak dodala bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, komiksovou formou vyprávěný příběh malé Žofi s vytetovaným číslem Z4515 může být vhodnou formou, jak s osudy Romů za války seznámit dospívající mládež.