V českých tajných službách to vře

V českých tajných službách to vře. Vojenská kontrarozvědka totiž sledovala bývalého ministra odpovědného za zpravodajské služby Jaroslava Baštu. Dospěl k tomu sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. Další podrobnosti má Josef Kubeczka.

Jaroslav Bašta

V případě tajných služeb jsou podrobnosti vždy relativní. Nicméně poslanci s určitostí tvrdí, že na bývalého ministra Baštu, dnes českého velvyslance v Moskvě, nasadil agenta tehdejší náčelník vojenské rozvědky František Štěpánek, v současné době styčný důstojník české armády na velitelství NATO v Bruselu. Přitom ještě v úterý se ministr obrany Jaroslav Tvrdík dušoval, že vojenská tajná služba Jaroslava Baštu nesledovala ani o něm neshromažďovala informace. Nyní poslanci sdělili pravý opak a žádají Štěpánkovo potrestání. Podle šéfa sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petra Nečase armádní tajná služba zřejmě postupovala v rozporu se zákonem:

"Ofenzivní rozvědka nesmí proti občanům České republiky na našem území používat odposlechy, nesmí používat sledování, nesmí používat vytěžování osoby, navíc v její neprospěch. To jsou prostě zpravodajské prostředky, které ofenzívní rozvědka nesmí používat."

Vládní rada pro zpravodajskou činnost ale tvrdí, že se Štěpánek žádného pochybení nedopustil. Stanovisko předsedy rady, ministra zahraničí Jana Kavana, tlumočil jeho mluvčí Aleš Pospíšil s odvoláním na výsledky šetření. Zároveň popřel, že by chtěl výbor cokoli zamést pod stůl:

"Pan ministr Kavan svolal vládní výbor pro zpravodajskou činnost okamžitě poté, co se tato, řekněme, kauza objevila. Důkladně vyslechl pana Gisla i pana Štěpánka a v průběhu šetření nevyplynulo, že by se pan Štěpánek měl dopustit tak závažných pochybení, aby došlo ke zrušení těch jeho bruselských povinností."

Nejen ve vojenské kontrarozvědce to ale vře. Také civilní tajné služby, přesněji jejich šéfové vedou špatně skrývaný boj, který si už vyžádal první "oběť". Zástupce ředitele Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl podal demisi. Další rezignace se údajně dají očekávat v nejbližší době. O co jde?

Bezpečnostní informační služba, která má za úkol chránit zemi před útoky cizích špionů, tvrdí, že vedení Národního bezpečnostního úřadu, odpovědného za prověřování "bezpečnostní spolehlivosti" zaměstnanců státní správy a některých politiků, je pravděpodobně zkorumpované. To se však brání a naopak soudí, že se BIS-ka snaží úřad účelově a bez důvodů zdiskreditovat.

Šéfové BIS - Jiří Růžek a NBÚ - Tomáš Kadlec nikdy neskrývali svou vzájemnou antipatii. Tu nyní vyhrotila informace o tom, že BIS podezírá NBÚ z manipulace s prověrkami státních úředníků. Má totiž podle několika zdrojů podezření, že během bezpečnostních prověrek dochází k porušování zákona a zřejmě i ke korupci, tedy k prodávání prověrek úředníkům, kteří by jinak bezpečnostním sítem neprošli. Jedná se údajně o statisícové sumy. Podle dostupných informací ale stále zůstává jen u podezření. Jasné důkazy nejsou k dispozici. I proto nabídl svou rezignaci už zmíněný náměstek ředitele NBÚ Martin Hejl, který tak, podle svých slov, chce "eliminovat útoky proti Národnímu bezpečnostnímu úřadu". Ve vydaném prohlášení obvinil ze šíření zmíněných insinuací přímo ředitele BIS Jiřího Růžka.

Současná krize v českých tajných službách značně ohrožuje bezpečnostní situaci v zemi. Jak už bylo řečeno, Bezpečnostní informační služba má za úkol bránit stát před útoky cizích špionů, a to je za dané situace velmi nesnadné. Vláda a všech orgány odpovědné za chod i kontrolu činnosti českých tajných služeb budou proto muset zasáhnout rychle a účinně.