V Itálii žije na čtyři tisíce českých krajanů

Fotbalista Pavel Nedvěd nebo česká vicemiss Alena Šeredová jsou možná nejznámější, ale zdaleka ne jediní Češi, kteří v současné době žijí v Itálii. Více se o našich krajanech na Apeninském poloostrově dozvíte z rubriky Mileny Štráfeldové:

Miláno

Kontakty českých zemí s Itálií mají více než tisíciletou tradici. Do Itálie už na konci 1. tisíciletí zamířil sv. Vojtěch, císař Karel IV. se přátelil s básníkem Petrarcou a v Itálii se proslavil i hudební skladatel Josef Mysliveček. Dnes je navíc Itálie jednou z nejoblíbenějších destinací českých turistů. Jen v loňském roce jich sem přijelo kolem čtyř set tisíc. Trvale tu však podle odhadů žijí asi čtyři tisíce Čechů. Zhruba polovina z nich našla svůj domov na severu země:

"V severní Itálii žije pravděpodobně, my to nevíme jistě, asi dva nebo tři tisíce Čechů. Někteří stabilně a mnoho z nich jen na kratší dobu,"

uvedla předsedkyně krajanského spolku v Miláně Alexandra Moravcová Ocampo. Spolek krajanů a přátel České republiky v Miláně loni oslavil deset let existence a dnes sdružuje asi stovku členů. Většinou jsou to Češky, které se před dvaceti, třiceti lety provdaly za Italy.

"Ale posledních asi deset let se ten obrázek změnil. Máme i mladé rodiny s dětmi a mnoho studentů."

Podobnou zkušenost má i Miroslava Armezzani Lišková z krajanského sdružení v Římě. Spolek Associazione Praga vznikl před čtyřmi lety a má také kolem stovky členů:

"K založení sdružení nás vedlo to, že jsme byli roztříštění, neznali jsme se navzájem a chyběl nám styk s českou kulturou, s českými tradicemi a vůbec s našimi krajany. Byla to potřeba mít tady kousek domova."

I zde tvoří většinu členek Češky provdané za Italy. Jsou tu ale i mladé dívky, které přišly do Říma za prací.

"Samozřejmě členové spolku jsou i manželé Češek, jsou to i přátelé našich rodin, je to sdružení krajanů a přátel České republiky, takže je otevřené všem."

Řím

Program obou krajanských spolků je podobný. Tvoří ho většinou kulturní akce, promítání českých filmů, koncerty, přednášky, setkání se spisovateli a dalšími hosty z Česka. Krajané se ale snaží udržovat i české tradice. V Římě se proto slaví svatováclavské posvícení, oba spolky připravují pro děti Mikulášskou zábavu. Češi v Římě mají i svou knihovnu:

"Tady v Římě je Česká papežská kolej pro studenty teologie a ti nám laskavě dali k dispozici jednu místnost, kde má sdružení i knihovnu, asi tisíc knih. Naši členové nám ale stále knihy dodávají. Každý pátek máme možnost do této knihovny přijít, vypůjčit si knihy, videokazety a tak dále,"

dodává Miroslava Armezzani. Pro větší akce si krajané půjčují i slavnostní sál koleje. V Miláně se Češi zase scházejí v prostorách asociace přátel divadla La Scala. Alexandra Ocampo říká, že se při svých akcích snaží co nejlépe propagovat Českou republiku:

"Taky bychom chtěli pomoct vytvořit aktuální obraz České republiky. Mnoho lidí tady Českou republiku nezná, stále říkají Československo, nebo kdo byl v Čechách, zná hlavně Prahu. Často je i ten obrázek zastaralý a neodpovídá dnešní zkušenosti. My proto organizujeme hlavně kulturní akce a snažíme se, aby to bylo vždy na co nejvyšší úrovni."

Počátkem roku 2004 tak v Miláně proběhlo setkání s operním pěvcem Peterem Dvorským, k Roku české hudby tu byla výstava o Dvořákovi, Smetanovi a Janáčkovi a k 10. výročí spolku zahrála krajanům i laureátka houslové soutěže Pražského jara z r. 1997 Hana Kotková.

Řím

Obě sdružení, v Římě i v Miláně, vydávají krajanská periodika. V milánské České lince jsem se například dočetla o mladém českém krasobruslaři Karlu Zelenkovi. Dnes dvaadvacetiletý závodník žije od svých sedmi let v Miláně. V Itálii získal už mistrovský titul v kategorii žáků a juniorů a chystá se ji reprezentovat také na příštích olympijských hrách.

"Samozřejmě jsou tu Češi, kteří jsou velice aktivní. Máme architekty, učitele, profesory na univerzitě,"

dodává Alexandra Moravcová Ocampo, která sama na milánské státní univerzitě přednáší angličtinu.

Zajímalo mne také, zda děti našich krajanů v Itálii mluví česky:

"Většina těch dětí mluví dobře česky, než začnou chodit do školy. To jsou vlastně doma, v péči maminky. Samozřejmě jak se dostanou do úplného italského prostředí, tak čeština trochu opadá. Ale záleží na každé rodině, jakou má matka vytrvalost, aby na děti mluvila česky. Může se ale říct, že všechny děti česky rozumějí,"

tvrdí Miroslava Armezzani Lišková z Říma. Tamní sdružení do minulého roku dokonce zajišťovalo výuku češtiny pro předškolní děti. Krajané ji sice museli přerušit, usilují ale o její obnovení.

---

Ředitel krajanského odboru ministerstva zahraničních vztahů Zdeněk Lyčka

Minulý týden v Římě proběhl Slet italských bohemistů. Zúčastnil se ho i ředitel krajanského odboru ministerstva zahraničních vztahů Zdeněk Lyčka:

"Jednalo se o druhý Slet italských bohemistů. Ta akce byla v loňském roce zahájena s tím, že se uvidí, jak bude pokračovat. Pro velký úspěch byla letos zopakována a dnes je už vidět, že to bude tradiční akce a že se bude konat i v dalších letech."

Kolik bohemistů se Sletu zúčastnilo?

"Samozřejmě Itálie je velká a je rozdělena na různé části, takže přijeli bohemisté zejména z Říma a okolí, také z Udine a z Neapole. Byli tam také učitelé češtiny, redaktor kulturní rubriky časopisu Týden Peňás, docent Pelán a profesor Kraus."

Jaký je mezi studenty v Itálii zájem o češtinu? Kolik jich češtinu studuje?

"Když jsme to počítali, došli jsme k nějakým desítkám. Jedná se o to, že čeština v Itálii není příliš systematicky vyučována, jak by si zasloužila. Jsou tam pouze dva lektoři, které eviduje ministerstvo školství. Na ten zájem je to strašně málo. Zejména na univerzitě v Udině, kde je osmdesát studentů ve třech ročnících. Tam by skutečně výměnný lektor byl víc než namístě."

Studují tam češtinu Italové nebo i děti českých krajanů?

"Děti českých krajanů samozřejmě mají vždycky k češtině blízko, to není jenom otázka Itálie, ale studují ji i Italové. Tam ta vazba na Českou republiku bývá, ale není to pravidlem. Může to být i čistě literární zájem."

Jak je to s překlady české literatury do italštiny?

"To je samozřejmě otázka finanční, jako vždy, když jde o překlady malého jazyka do velkého nebo do jiné kulturní oblasti. Během Sletu bohemistů došlo k prezentaci nového překladu knihy brněnského básníka Skácela. Jeden večer byl věnován komponovanému pořadu ze Skácelových veršů. Bylo to česko - italsky spolu s cimbálovou muzikou, takže to bylo velice zajímavé."

A kteří další básníci nebo spisovatelé kromě Jana Skácela se překládají do italštiny? Předpokládám, že Hrabal...

"K Hrabalovi jsme měli debatu. Na toto téma tam vystoupil také jeden italský překladatel. Říkal, že poslední překlad Hrabala byl jakousi pokličkou, která to všechno uzavřela. Nic dalšího se teď už překládat nebude. Jde samozřejmě o to, jakým způsobem se budeme starat o naše bohemisty, kteří pak zase budou tlačit na italské nakladatele a zahrnovat je různými nápady a překlady. Já myslím, že v současné době to není nejrůžovější. Ale to není jenom otázka Itálie."

Možnosti studia češtiny v Římě se od letošního jara zřejmě rozšíří. V polovině dubna tu totiž bude otevřeno České centrum.

---