V soukromých pokojích posledních majitelů Hluboké

Zámek Hluboká

O zimních prohlídkách, které probíhají na jihočeském zámku Hluboká, jsme vás už informovali. Prohlídková trasa připomíná poslední čtyři generace rodu Schwarzenbergů, kteří hlubocké panství vlastnili.

Zámek Hluboká,  foto: CzechTourism
"Tyto první místnosti představujeme v podobě, jak se zachovaly z doby jejich poslední obyvatelky a tou byla Terezie z Trauttmansdorfu," začíná své vyprávění o posledních generacích majitelů zámku a jejich soukromých pokojích Zuzana Vaverková z Národního památkového ústavu v Český Budějovicích. Druhou část místností sousedících s těmi kněžny Terezie obýval její syn Adolf, poslední majitel zámku. K apartmá kněžny patřil také kuřácký salonek.

"O tom svědčí tenhle veliký popelník, takže se tady zřejmě scházela nějaká společnost a nedá se říct, že by to byl až tak intimní prostor."

Bylo tehdy běžné, že dámy kouřily? "Myslím, že v té době mohla pravděpodobně kouřit Hilda, protože to byla veskrze moderní žena."

"Hilda byla manželka doktora Adolfa," upřesňuje rodinné vazby Markéta Slabová z Národního památkového ústavu v jihočeské metropoli. Na trase se prochází loveckou jídelnou, kde se "podávala svačina pro kavalíry před lovem". Vystavena je v ní třeba cestovní stříbrného souprava nádobí, která se dá složit do jedné speciální bedny.

"Tohle je přípravna, což byla místnost, která měla vždy logické umístění u velkých jídelen. Jsou zde kredenční skříně, které jsou právě plné nádobí, skla, příborů a které sloužily k servírování do vedlejší lovecké jídelny."

Foto: Martina Bílá / Archiv Radia Praha
Na tabuli panstva se prý velmi často objevovala divočina. Jeden z kuchařů ji natolik preferoval, že z jídelníčku třeba vykázal vepřové maso. Počet personálu se měnil podle toho, zda byli Schwarzenbergové přítomni, připomíná Markéta Slabová.

"Když tu nebyli, tak to bylo kolem 20 lidí a když byli na zámku, tak kolem 40."

A kde byli Schwarzenbergové, když ne na Hluboké?

"Záleželo na tom, jaké měl každý rodinný příslušník záliby a jaké sídlo měl v oblibě. Jezdili na různá místa - v době honu objížděli různá panství, třeba Protivín, Červený dvůr. V případě, že byla plesová sezóna, tak byli buď v Praze nebo ve Vídni. Když byly Vánoce, tak odjížděli do své italské vily v Bordigheře nebo do Třeboně. Jezdili do také lázní a doktor Adolf se svou ženou Hildou navštěvovali Afriku. Samozřejmě služebnictvo často jezdilo s nimi, takže putovalo z místa na místo. Našla jsem třeba záznam, kdy doktor Adolf, který byl velmi šetřivý, v době, kdy byl v Africe, tak nechtěl, aby jeho osobní kuchař zahálel, tak jej propůjčil do jednoho pražského hotelu."

"Teď jsme konečně vstoupili do tepla a do apartmá doktora Adolfa,"říká Zuzana Vaverková, "tohle je tzv. pracovna umístěná v původní Adolfově věži. Oproti předchozím místnostem je daleko bohatěji vybavena, v tomto duchu bychom do budoucna rádi dotvořili a dotáhli další místnosti. Instalace je jakousi rehabilitací prostor, které měli v roce 1930 v době, kdy se naposledy upravovaly v souvislosti s chystanou svatbou doktora Adolfa a princezny Hildy z Lucemburku a Nassau."

Foto: Martina Bílá / Archiv Radia Praha
Právě místnosti doktora Adolfa utrpěly od svého vzniku nejvíce. V době komunismu zde byla úřadovna, kuchyně a dokonce se v jednom z pokojů scházeli na svých schůzkách pionýři. Původní nábytek byl vystěhován, obložení a parkety vytrhány a nahrazeny obkladačkami a dlažbou. Nebylo tedy lehké zjistit, jak ty původní interiéry skutečně vypadaly. Jak vypadal jejich majitel kníže Adolf, se ví bezpečně, popisuje jej Zuzana Vaverková: "Kníže podle fotografií vypadá, řekla bych, dosti nearistokraticky. Byl spíš menší, zavalitější a vypadal tak trochu usedle. Ale byl to duší dobrodruh, byl i dobrý sportovec, máme řadu zmínek o tom, že výborně šermoval, hrál golf, tenis a jeho velkou vášní byl lov a cestování, které se spojilo v tom africkém safari, což byla jeho životní vášeň."

Jak dlouho v Africe pobýval? Jak často tam jezdil?

"Poprvé tam byl v roce 1929 ještě jako svobodný mládenec, kdy tam jel se svým přítelem Leopoldem Lobkovicem a byli doprovázeni v té době známým přírodovědcem a cestovatelem Bedřichem Machulkou. Když se pak své novomanželce svěřil se svou výpravou, Hilda pojala touhu zajet do Afriky na svatební cestu. Oba se do Afriky natolik zamilovali, že si v roce 1933 pronajali od britské vlády na 999 let pozemek s farmou a pokud to finanční, zdravotní a politická situace dovolovala, tak tam jezdili téměř každý rok nebo ob rok," líčí africké dobrodružství manželů Markéta Slabová a prozrazuje ještě další oblíbenou činnost doktora Adolfa:

Foto: Martina Bílá / Archiv Radia Praha
"Rád popíjel, směje se a odkazuje opět do pracovny, kde je jeden velmi zajímavý exponát, o kterém vypráví Zuzana Vaverková: "Je to intarzovaný soudek, který je rozdělen přepážkami na část pro červené a bílé víno. Vevnitř jsou prostory pro lahve, je to velmi důmyslný systém. Doktor Adolf se určitě zabýval i různými hrami, protože jsou v inventáři zmiňovány různé typy šachů a společenských her."

Na to, jestli i jeho paní měla nějaké takové záliby, se ptám Markéty Slabové.

"Bohužel, o ní toho příliš nevíme, protože dopisů, které si mezi sebou manželé vyměnili, je poskrovnu. V roce 1939 oba emigrovali do zahraničí pro své protinacistické postoje, takže Hilda byla v Čechách sedm osm let. Když už tady byla, tak nesetrvávali přímo na Hluboké, ale v lovecké chatě nedaleko Hluboké, pravděpodobně nechtěla být pod dozorem své tchyně. Nebo hodně cestovali, ona často jezdila na návštěvu domů do Lucemburku nebo také pobývali v Červeném Dvoře a Africe."

Africké pobyty manželů připomíná expozice v nedalekém zámku Ohrada.

Své pokoje obýval poslední majitel zámku z rodu Schwarzenbergů až do konce třicátých let, kdy emigroval. Do Československa se už nikdy poté nevrátil. Po roce 1945 bylo jeho panství speciálním zákonem zestátněno.


Příspěvek jsme poprvé vysílali 23. listopadu 2008, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.