Zámek Hluboká - místo, kde vznikala Pyšná princezna
Severně od Českých Budějovic leží perla jižních Čech - zámek Hluboká. Je to naše nejvýznamnější novogotická stavba a inspirací se pro ni stal anglický královský hrad Windsor. Iniciátorkou přestavby se stala kněžna Eleonora a zámek dodnes okouzluje filmaře. Vznikla tu například legendární pohádka Pyšná princezna.
Dnešní podobu získala Hluboká za vlády Jana Adolfa II.. Pro rozvoj zámku i města měl mimořádný význam jeho pobyt v Anglii. Dochovaly se deníky, které popisují i některé dramatické zážitky, jako třeba střetnutí s divokou lvicí nebo požár, kdy se Jan Adolf zachránil jen v košili a bez bot, když se spustil z okna. Po návratu z Anglie se pustil do obrovských melioračních zásahů na močálech a využil k tomu stroje, které si dovezl z Anglie. Pěstoval i nové plodiny jako bob, řepku, cukrovku, zakládal cukrovary, pivovary a sýrárny.
"A poté, když se oženil se svojí manželkou kněžnou Eleonorou, nechali Hlubokou přestavět na romantický zámek,"
uvedla pro Český rozhlas správkyně sbírek Ivana Troupová. Anglii navštívil Jan Adolf II. i se svojí ženou. Kněžna Eleonora prý měla tak krásnou toaletu, že byla příčinou závisti všech dam. Anglickým zámkem Windsor byla uchvácena natolik, že byl na Hlubokou povolán vídeňský architekt František Beer a dostal za úkol přestavět zámek podle anglického vzoru. A protože Schwarzenbergové byli jedním z nejvýznačnějších rodů rakouské monarchie, můžete v klenbě průjezdu vstupní věže vidět svorník, který tam symbolicky vložil arcivévoda a pozdější císař František Josef I. a v jedné z chodeb zase závěrečný kámen vložený korunním princem Rudolfem. Hlavní slovo při přestavbě však měla žena kněžna Eleonora.
Krátce před začátkem 2. světové války se správy na Hluboké ujal doktor Adolf ze Schwarzenbergu. Pobýval tu hlavně v létě, protože zimu trávil se svou ženou princeznou Hildou v Nairobi, kde koupil farmu. Zřídili tam vodárnu a elektrárnu, přičemž zařízení bylo vyrobeno v Čechách. Po Africe podnikal cestovatelské a lovecké výpravy a do své oblíbené Staré obory přivážel exotickou zvěř, která se po druhé světové válce už nezachovala. Schwarzenbergové totiž pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek pak definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947.
Zámek Hluboká učaroval filmařům. Na zámku i v okolním parku bylo natočeno několik pohádek, včetně té nejslavnější. Režisér Bořivoj Zeman tu natáčel legendární Pyšnou princeznu.
"Malé děti znají seriál Pan Tau, kde hraje Jan Werich. Dále třeba Vaterland nebo Kronika mladého Indiana Jonese. A z novějších pohádek je to například Šípková růženka, kterou natáčela Bratislava Koliba,"
dodala Ivana Troupová. Největší místností na zámku je knihovna.
"V době barokního zámku tady byl hlavní sál. Kazetový strop sem byl přivezen z hradu Schwarzenberg z Bavorska a byl doplněn policemi s knihami ze zrušeného kláštera. Nahoře je potom 26 erbů jednotlivých majitelů hlubockého panství. V knihovně je uloženo 12 tisíc svazků knih v několika jazycích."
Jsou tu i anglické knihy, podle kterých byly na Hluboké vybírány kazetové stropy, nábytek i řezby. Právě stropy a vyřezávané obložení stěn jsou pro Hlubokou typické. V zámku najdeme například lovecký salon, ranní salon, oblékárnu, jídelny a nechybí ani zbrojnice. Za pozornost stojí i dobová technika. Je tu osobní i nákladní výtah a nebo více než 100 roků starý vysavač na ruční pohon se setrvačníkem. Ve sklepení je po anglickém vzoru zámecká kuchyně. Ke sváteční schwarzenberské tabuli patřily i dezerty, které se vyráběly v zámecké cukrárně. Na stěnách si mohou návštěvníci přečíst zámecké menu v češtině a ve francouzštině. Víte, co se třeba podávalo 3. června 1907 na hostině ke zlaté svatbě.
Kolem zámku je krásný park v anglickém stylu. A v jízdárně pak sbírky Alšovy jihočeské galerie. Zajímavosti zámku mohli lidé vidět dokonce už v roce 1883, kdy zde podle Ivany Troupové prováděl pan klíčník.
"Pokud si přečtete Průvodce Šumavou z roku 1883, tak je tam popisována tahle trasa a je zajímavé, že tenkrát vstupné stálo jednu zlatku i pro větší společnost. Návštěvník ovšem musel sledovat, jestli na naší zámecké věži vlaje modrobílá vlajka. Když byli Schwarzenbergové doma, to měl návštěvník smůlu, musel počkat, až bude vlajka sundána, to znamená, že knížecí rodina nebyla na zámku."
