Valašský spisovatel, zpěvák a disident napsal spolužákům...
Pochází z Valašska, narodil se - loni tomu bylo přesně osmdesát let - v Brumově u Valašských Klobouk. Je znám jako jako novinář a romanopisec, ale začínal v Baťově zlínské škole, později studoval Vysokou školu politickou a sociální. Jeho románová prvotina asi dnes už nikomu nic neřekne, jmenovala se Na farmě mládeže a vydána byla v roce 1958. Jeho prvním skutečně slavným a podstatným románem se stala Sekyra z roku 1966.
Už tušíte, o kom je řeč? Ano, Ludvík Vaculík, redaktor Listů, Literárních novin, rozhlasový redaktor, fejetonista, později zakládající člen Charty 77 a disident. Vydavatel samizdatové Edice Petlice.
V období 70. a 80. let Vaculík přestal psát romány, vznikly zato dvě osobité deníkové knihy: Český snář a Milí spolužáci. Milí spolužáci je asi nejobsáhlejší Vaculíkovo dílo. Podtitul Výbor z písemných prací napovídá, odkud autor čerpal: z deníků a dopisů. Vznikalo postupně, nejprve vydal v Edici Petlice 1. část nazvanou Kniha indiánská (1981), později doplnil 2. část Kniha dělnická (1986). K prvnímu oficiálnímu vydání v Mladé frontě v roce 1995 přidal i část třetí s názvem Kniha studentská. Ohlášená Kniha vojenská na sebe dosud dává čekat.
Z knihy Milí spolužáci jmenované autor vybral pro Český rozhlas ukázky. My vám teď nabízíme pasáž, ve které se vrací do let svého dětství na Valašsku. Úvodní a závěrečný nápěv zpívá autor.
(Na vzpomínkový autobiografický žánr navázal Vaculík i svojí nejnovější knížkou Polepšené pěsničky, kde vypráví o svém životě z perspektivy vztahu k hudbě. Svazek doplnil nahrávkou moravských písní ve vlastním podání.)
