Válka zastavila česko-ukrajinský průzkum starých dřevěných kostelů na Ukrajině
Dosavadní výzkum starých dřevěných kostelů na západní Ukrajině ukázal, že některé dubové stavby jsou staré více než 500 let.
Dřevěná církevní architektura na Ukrajině sahá až do počátků křesťanství v regionu a je důležitou součástí kulturního dědictví země. Dnes v zemi odhadem stojí 2 000 dřevěných kostelů, řeckokatolických i východních pravoslavných.
Brněnští badatelé loni vyrazili do západní části země, aby zjistili stáří některých z těchto unikátních staveb. Na výzkumu se podílí Tomáš Kolář z brněnské Mendelovy univerzity, který poskytl RPI rozhovor.
„Náš výzkum se nezaměřuje pouze na dřevěné kostely, ale i na další historické dřevěné stavby, jako jsou zvonice a kaple. Ale region, který zahrnuje nejen západní Ukrajinu, ale také jižní Polsko, východní Slovensko a východní Rumunsko, je známý především svými dřevěnými kostely. Kostely byly postaveny mezi 15. a 19. stoletím a jsou nejen pravoslavné, ale také řeckokatolické. Náš tým se zaměřil především na ty druhé."
Kde přesně na Ukrajině jste svůj výzkum prováděli?
„Především v nejzápadnější části Ukrajiny kolem měst Užhorod a Mukačevo, ale také na druhé straně Karpat, poblíž Drohobyče a Ivano-Frankivska.“
Jak obvyklé jsou v této oblasti dřevěné kostely? V každé vesnici je nějaký?
„Takových kostelů je opravdu hodně. Z literatury víme, že na Ukrajině jich je téměř 2000, z nichž asi 800 by se mělo nacházet na západní Ukrajině. Dřevěný kostel sice nenajdete v každé vesnici, ale jsou tu opravdu velmi běžné.“
Jak vypadají? Co mají společného?
„Většina z nich jsou srubové kostely, to znamená, že jsou postavené z vodorovných dřevěných kmenů, ale srubové stěny jsou obložené. To dřevo propůjčuje kostelům specifickou atmosféru. Když jste uvnitř, vypadá to opravdu velmi nezvykle. Uvnitř je spousta ornamentů, většinou hodně barevných, které jsou namalované přímo na dřevěných stěnách. Interiéry kostelů jsou tedy velmi působivé.“
Možná v kontrastu s exteriérem, který se obvykle zdá být docela obyčejný…
"Máte pravdu, ale jsme z katedry technologie dřeva, takže pro nás jsou kostely stejně působivé i zvenčí, kvůli staré dřevěné konstrukci, která je opravdu nádherná."
Čím jsou tyto kostely tak jedinečné?
„Tyto kostely jsou důležitou součástí ukrajinského kulturního dědictví. Víme, že první takový kostel byl postaven v první polovině 15. století, takže představují skutečně výjimečný příklad lidové architektury.
V 19. a na začátku 20. století se však po celé zemi začaly stavět nové kostely. Staré dřevěné kostely začaly chátrat a ne všechny se dodnes dochovaly.
Důležité je také říci, že na tyto kostely můžete narazit i u nás v České republice. Po první světové válce, kdy byla Zakarpatská Ukrajina připojena k Československu, chtěla skupina českých umělců a historiků tyto stavby uchovat a nechala je převézt do naší země.“
Kostely, které se dochovaly dodnes, v jakém jsou stavu? A jsou stále využívány k církevním účelům?
„Řekl bych, že většina z nich je v docela dobrém stavu, alespoň ty kostely, které jsme loni navštívili. Ale samozřejmě ukrajinská vláda plánovala investovat spoustu peněz do jejich rekonstrukce.”
Mnohé z těchto kostelů jste navštívili v rámci společného výzkumu Mendelovy univerzity v Brně a Institutu globální změny Akademie věd ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit přesné stáří těchto kostelů. Co jste zjistili?
“ To není jediný cíl našeho výzkumu. Samozřejmě jedním z cílů je poskytnout našim ukrajinským kolegům informace o historii těchto budov, konkrétně o tom, kdy byly postaveny nebo rekonstruovány.
Hlavním cílem našeho výzkumu je však sestavení letokruhové chronologie dubu, která bude sloužit pro dendrochronologické datování dalšího historického materiálu z oblasti, stejně jako pro rekonstrukci klimatu a klimatologii.“
Jak výzkum vypadal?
„Když přijdeme do kostela, rozdělíme ho do několika sektorů, včetně stěn, stropů, střechy a zvonice, a z každého z těchto sektorů odebereme zhruba pět vzorků.
Dalším krokem je výběr vhodného dřeva, což je dřevo s tzv. vlnitou hranou. Je to poslední letokruh, který vznikl před pokácením stromu. V některých případech je zachována i kůra. Jakmile máme takový vzorek, můžeme stavbu velmi přesně datovat, s přesností na jeden rok. Abychom získali vzorek, používáme dutý vývrt. Pomocí tohoto nástroje můžeme získat jádro, které má průměr pět milimetrů. Následně jej převezeme do naší laboratoře a po pečlivé přípravě povrchu změříme šířku letokruhu. Poté určíme sérii letokruhů a porovnáme ji s již existující chronologickou řadou, abychom mohli stavbu datovat."
Jaké je stáří nejstaršího kostela, který jste zkoumali?
„Stále jsme na začátku projektu. Na Ukrajině jsme strávili jen rok a nasbírali jsme vzorky z více než 20 dřevostaveb. Nejstarší kostel, který jsme datovali, pochází z konce 16. století, ale většina z nich spadá do 18. století.“
Jaké stromy byly použity na stavbu těchto kostelů? Pokud vím, váš výzkum se zaměřil na budovy postavené z dubů a jasanů.
„Zaměřili jsme se na dub, protože chceme vytvořit chronologii šířky dubu. Proto jsme požádali naše ukrajinské kolegy, aby vybrali převážně dubové kostely. Ale samozřejmě existují i kostely z jedlí a jasanů.“
Jak lze vaše poznatky uplatnit v praxi?
„Výhoda datování je, že naši ukrajinští kolegové budou vědět, jak staré budovy jsou, a mohou zabránit jejich zničení. Můžeme výzkum využít i pro klimatologii.
V budoucnu budeme mít chronologii, která je dost dobrá na to, aby se dala použít například pro rekonstrukci klimatu. To znamená, že bychom mohli rekonstruovat klimatické podmínky v oblasti v minulosti."
Jak váš projekt ovlivnila válka na Ukrajině?
„Projekt byl samozřejmě ovlivněn válkou. V letošním roce jsme chtěli pokračovat ve sběru dalších vzorků, abychom vytvořili naši chronologii. Naše potíže jsou však zanedbatelné ve srovnání s tím, čím prochází ukrajinský lid."
Jste v kontaktu se svými ukrajinskými kolegy?
„Ano, na Ukrajině máme dva kolegy. Byli jsme v kontaktu na začátku invaze a naštěstí se jim daří relativně dobře.“
Bude projekt pokračovat i u nás v ČR?
„Ano, odebrali jsme několik stovek vzorků, takže je musíme zpracovat. Jak jsem již zmínil, naším hlavním cílem je vytvořit dubovou chronologii, a to je nikdy nekončící proces, protože se dá stále zlepšovat. Doufejme, že proces bude nějakou dobu pokračovat.
„Nejsme však omezeni pouze na západní Ukrajinu. Dendrochronologie naštěstí není omezena politickými hranicemi, a tak můžeme pokračovat ve sběru vzorků na východním Slovensku nebo severovýchodním Maďarsku. Takže nějakým způsobem může projekt stále pokračovat.“
